Popularizace vědy

--Ludvik.Steiner (diskuse) 5. 12. 2017, 14:33 (CET)Popularizace vědy je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit vědu mezi (nejenom) širokou veřejností.

Historie

Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především Alexandrijská. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl Córdobský chalífát. V křesťanské Evropě byla vzdělanost v křesťanské Evropě výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí]) a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, papírem, a později s knihtiskem se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat noviny. V osvícenství vznikla Diderotova Encyklopedie. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci se stávají profesionálové) a rozvíjí se ofset. Na počátku 20. století vzniká kinematografie, rádio a televize. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření popularizaci vědy už se nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale role se začíná aktivně účastnit i vědecká komunita. Na přelomu 20.-21. internet.

Způsoby distribuce

1. Tištěnou formou: science fiction, populárně-naučné knížky a časopisy, časopisy a noviny, letáky, plakáty
2. Osobním setkáním: přednášky, semináře, prezentace
3. Multimediálně: rádio, televize, internet
4. Vzdělávací, informační a další instituce: univerzity, výzkumná pracoviště, knihovny, vědecká centra, planetária, galerie, muzea, skanzeny, zoologické a botanické zahrady

Cílové skupiny

1. Široká veřejnost
2. Základní a střední školy
3. Potencionální vědci
4. Vědci z jiných oborů
5. Zdroje financování: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí

Popularizátoři

U nás

Václav Cílek [s. 92]- geologie

Jiří Grygar [s. 190] - astronomie

Cyril Höschl [s. 240]- psychiatrie

Anna Strunecká - chemie

Petr Vopěnka [s. 780]- matematika, filozofie

V zahraničí

Carl Edward Sagan - astronomie

Linus Pauling - chemie

David Attenborough - biologie

Stephen Hawking - teoretická fyzika

Michio Kaku - teoretická fyzika