Hierarchie Data → Informace → Znalost

Souvislost data, informace, znalosti

Vzájemná souvislost mezi data, informace, znalost může být pochopena tak, že data jsou shodně vyjádřené symboly představující "výrobní surovinu", jež se mění na informaci. Znalosti se posléze vymezují jako základní rámec pro kognitivní procesy, jež interpretují data a informace.

Data

Objektivními fakty o událostech jsou data. Mohou to být čísla, písmena, symboly apod. Datům se snažíme porozumět, interpretovat je a přiřadit jim význam. Představují něco, co se dá v praxi získat experimentem, měřením, pozorováním nebo šetřením. Data objektivně zobrazují vlastnosti, stavy objektů a probíhající procesy v reálném prostředí kolem nás. Data lze chápat jako jednoduché reprezentační nástroje faktů s jednosměrným a jedinečným významem. .

Informace

Informace je těžko uchopitelný termín. Prostupuje všemi oblastmi lidské činnosti, jeho síla a problematičnost vychází právě z této všeobecnosti. Způsoby interpretace informace jsou dosti těžce slučitelné a velmi rozdílné. Pojem Informace pochází z latinského podstatného jména "informatio", které bylo odvozeno ze slovesa "informare", znamenající informovat. Ve středověké filozofii tento termín znamenal "dát formu myšlence". "Je tedy zřejmé že už od samého vzniku toto slovo popisovalo určité zhmotnění myšlenky do komunikovatelné podoby s cílem sdělovat, přenášet myšlenky, komunikovat. "

Jiný náhled na informace hovoří, že informace jsou vlastně data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje, a která u příjemce snižují entropii (neurčitost), a to s ohledem na jeho potřeby a požadavky.

Různé způsoby chápání pojmu Informace

V rámci pojmu informace existuje několik různých pohledů. Na informace lze tedy pohlížet, buď jako na sdělení (informace jako sdělení), kde informace je komunikovatelný poznatek a má význam pro příjemce. Psychofiziologický jev (psychofiziologický jev), jako součást lidského vědomí. Nebo dle Norberta Wienera lze na informaci pohlížet jako: "obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním„

Bucklandův pohled na pojem informace

Ony 3 pohledy M. Bucklanda vychází ze vzájemné souvislosti mezi znalostmi, objekty a procesy:

• informace jako znalost - Je objektem informace jako procesu. Jde o entitu, nikoliv o proces. Znalosti, názory, víra, nelze se jich přímo dotknout.
• informace jako proces - Někdo někoho informuje, sděluje mu zprávu. Závisí tedy na kontextu.
• informace jako věc - Hmatatelná entita, dokument. Jde o fixovanou informaci, tedy informaci v určité materiální reprezentaci.

Čtyři aspekty pojmu informace

Rozdělení pojmu informace na 4 aspekty od M. Bucklanda, a to podle toho jestli se jedná o hmotnou nebo nehmotnou entitu či proces.

Čtyři aspekty pojmu informace

Systematizace pohledu na pojem informace definuje rozdíl mezi nehmotnou a hmotnou informací. "Pokud se jí lze dotknout, změřit jí, není to znalost, ale nějaká fyzická entita, může to být například papírový dokument." V dnešní době, tedy v době elektronického zpracování informací, může ona informace také představovat nějaký informační systém, kde jsou informace často zpracovávány a proměňovány. "Tím do tohoto rozdělení zavání klidový stav, kdy informace je sama o sobě beze změny a proces vývoje, ve kterém se informace proměňuje. "

Životní cyklus informace:

Životní cyklus informace obsahuje následující etapy:

• Získávání informace
• Zpracování informace
• Pořádání informace
• Uchování informace
• Vyhledávání informace
• Zpřístupnění informace
• Distribuce informace
• Používání informace
• Vyhodnocování informace
• Sdílení informace
• Aplikace informace

Měřitelnost informace

Některé zdroje uvádí určitou podobnost mezi informací v rámci sociální komunikace a energií v rámci termodynamiky. Zde má souvislost pojem entropie, jenž v tomto oboru vznikl. "Množství informace je tedy dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. " Tedy čím více informace roste, tím více klesá entropie. Informace tedy odstraňuje či snižuje neurčitost systému, je totiž kvantitativní mírou vnitřních zákonitostí. Proto může být v tomto aspektu informace chápána jako vlastnost organizované hmoty vyjadřující její vnitřní strukturu.

Znalost

Znalost tedy poznání či poznatek, vědění či dovednost vyplývá z porozumění zákonitostem. Informace s přidanou hodnotou je znalost. Je v lidské mysli uspořádána tak, aby bylo možné ji používat. Na jejich základě je možné se rozhodovat. Znalosti jsou založené na interpretaci, zkušenostech, poznávání a porozumění. Dále jsou závislé na inteligenčních schopnostech a na schopnostech dávat si věci do souvislosti. "Znalost je širší, hlubší, bohatší než data nebo informace." Existuje souvislost mezi pojmy "zkušenost" a "znalost", tedy o to co jsme se naučili ze školy či z praxe, či prostě z minulosti. Znalosti se velmi těžko předávají.

Životní cyklus znalosti

Životní cyklus znalostí či tok znalostí lze rozdělit do čtyřech základních kategorií:

• Tvorba, získání, zjištění znalostí (poznatků)
• Uchování, pořádání
• Přenos, sdílení, šíření
• Používání, aplikace

Základní typy znalostí

Znalost (podle T. D. Wilsona) zahrnuje mentální proces porozumění, chápání a učení. To se děje v mysli zároveň spolu s interakcí se světem, jenž je mimo mysl, avšak vyžaduje interakci se světem vně mysli. Data a informace mohou být řízeny, a to na rozdíl od znalosti, která nemůže být nikdy řízena. Často nevíme, co vlastně víme, a tedy to, že něco víme, se může objevit či vynořit ve chvíli, kdy zrovna potřebujeme znalost použít proto, abychom mohli něco vykonat nebo učinit.

Znalosti lze tedy dělit na:

• Explicitní znalosti: Je kodifikovaná, je schopna přenosu - sdílení, je možné ji uchovávat a archivovat. Tedy například fakta, teorie.
• Tacitní znalosti: Je těžko kodifikovatelná, těžko přenositelná, je skrytá v mysli člověka a založená na osobních zkušenostech. Tedy například hodnoty, zkušenosti, způsoby konání.

Pojmy: učící se a znalostní organizace

Učící se organizace je pojem, charakterizující zvyšování schopností dosahovat požadovaných výsledků prostřednictvím společného učení se, způsobu podílet se na vytváření a zlepšování reality. Díky trvalé podpoře učení se vše zaměstnanců vede k transformaci organizace samotné. Učící se organizace má pět hlavních charakteristik, tedy: osobní mistrovství a sebeovládání, mentální modely, sdílení vizí, týmové učení, systémové myšlení.Jako určitý indikátor úspěšnosti může sloužit poznání, že daná organizace plně systematicky využívá všechny formy a struktury učení se, které jsou v rámci jejich kontextu vhodné a užitečné.

Avšak je nutné zmínit to, že ať už učící organizace využije všech vhodných forem učení v zájmu dosažení synergických efektů a strategických záměrů, nemusí automaticky docházet k efektivnímu využívání veškerého znalostního potenciálu u svých lidí. V porovnání s učící se organizací, je znalostní organizace její následností. Jako jeden z klíčových aspektů znalostní organizace je management znalostí, který je souborem procesů snažící se znalosti uchovávat, sdílet, kultvovat, rozvíjet a kultivovat.

Rozdíly mezi organizacemi

• Tradiční organizace: zaměstnanci prochází určitým výcvikem.
• Učící se organizace: zaměstnanci se učí sami a navzájem, a to protože chtějí.
• Znalostní organizace: své vede zaměstnance k plnému využití znalostního kapitálu, a to v rámci naplňování požadavků zainteresovaných stran.

Moudrost

Moudrost je spojena s procesem individuálního učení, kde je kontext příliš osobní. Díky procesu učení lze odpovědět na otázku "proč?". Stojí nejvýše mezi pojmy v rámci jejich souvislosti. Je to soubor znalostí vycházející z pochopení podstaty problematiky v daných souvislostech. Vychází z využití znalostní kompetence (rozumové, emocionální inteligence) jednotlivce, vysokého stupně lidského poznání, z jeho hodnotících kritérií a individuálního vztahu k okolnímu prostředí, světu.

Odkazy

Reference

Použitá literatura

• M. Souček UK UISK modul č. 3 – Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu.
• CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vydání. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 13 - 45
• Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, Modul č. 4, Informační a znalostní management, Klára Havlíčková, Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, Reg. číslo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
• PETŘÍKOVÁ, Růžena a kol. Moderní management znalostí: (principy, procesy, příklady dobré praxe). 1. vyd. [Praha]: Professional Publishing, 2010. 323 s. ISBN 978-80-7431-011-9.

Souvisejíci články

Shannonovo chápání informace
Byte – jednotka informace

Externí odkazy

Michael Buckland na Wikipedii
Informační věda na Wikipedii

Klíčová slova

Data, informace, znalost, moudrost