Vyhodnocování relevance
Vyhodnocování relevance hraje klíčovou roli v informačním cyklu, respektive v části týkající se vyhledávání informací. V České republice je zavedena terminologie, která se od některých světových přístupů mírně liší. V tomto článku uvedeme nejprve terminologii a pojetí tak, jak je chápáno právě v České republice a dále uvedeme i další významné přístupy fungující v zahraničí.
Relevantní informace je taková informace, která je věcně nebo formálně shodná s požadavkem uživatele resp. zadaným dotazem v přirozeném či selekčním jazyku. [1] V praxi, která je upřednostňována v České republice jí dělíme na formální a věcnou. Je dobré zmínit, že množiny relevantních dokumentů nejsou totožné. To zjednodušeně znamená, že ne všechny formálně relevantní dokumenty jsou i věcně relevantní či pertinentní a naopak.
Obsah
Formální relevance
Jedná se o takovou relevanci, která porovnává shodu formulace rešeršního dotazu se selekčními údaji dokumentu. Tuto relevanci posuzuje daný systém, proto je možné ji označovat také jako systémovou. Informační systémy posuzují relevanci v závislosti na modelu vyhledávání, který je v daném systému používán (vektorový, booleovský, pravděpodobnostní...). Na tomto základě pak vzniká řazení podle relevance (Discovery systémy, webové vyhledavače). S tím je spojena i relevanční zpětná vazba, která vzniká tím, že daný systém z našeho chování usuzuje, co je pro nás relevantní či nikoliv. Moderní systémy mají schopnost "učit se" například podle toho, jaké dokumenty si uživatel zobrazuje tj. v jakém jazyce, formátu apod.
Věcná relevance
V tomto případě se porovnává shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu. Věcnou relevanci posoudí nejlépe uživatel. V souvislosti s věcnou relevancí se také hovoří o "aboutness" tedy bytí o něčem, co je v dokumentu obsaženo.
Pertinence
Pertinencí se označuje subjektivní shoda uživatele s dokumentem.[2] V konečné fázi je nejdůležitější osoba uživatele, neboť právě uživatel sám zhodnotí, zda-li si nabídnutý dokument vybere. Jedná se o čistě subjektivní rozhodnutí a dané dokumenty musejí být shodné se konkrétními požadavky na dokument. Vychází tedy z konkrétních zkušeností, požadavků, znalostí a přístupu uživatele. (Př. Vyhledám dokument, který je věcně relevantní, ale není pertinentní, protože je v anglickém jazyce a já anglicky nemluvím.)
Kritéria pertinence:
- Tématičnost- do jaké míry obsah dokumentu odpovídá tématu
- Spolehlivost- do jaké míry je obsah dokumentu vnímán jako pravdivý, přesný a spolehlivý
- Pochopitelnost- do jaké míry je obsah uživateli srozumitelný
- Novost- do jaké míry přináší dokument uživateli nové informace
- Rozsah- do jaké šíře a hloubky je téma zpracováno
Hodnocení výsledků rešerše
Na základě vyhodnocení výsledků rešerše je možné posoudit efektivitu zadaného rezervního dotazu, ale také celkově daného systému. Hodnotí se:
Úplnost =koeficient úplnosti- poměr počtu nalezených záznamů: počet všech relevantních dokumentů v databázi. Toto se vyjadřuje v %.[3] Pokud chceme obsáhnout dané téma co nejšířeji, je možné, že budeme muset prohledat velké množství výsledků, přičemž přesné a relevantní budou jen některé z nich.
Přesnost= koeficient přesnosti- poměr počtu nalezených relevantních záznamů: celkový počet záznamů v rešerši. Pokud hledáme co nejpřesnější výsledky a zúžíme hledaný dotaz, je možné, že díky mnoha kritériím přijdeme i o jiné odpovídající výsledky
Relevance v zahraničí
Relevanci chápe jako vztah mezi informací/informačním objektem a kontextem (informační potřeba, konkrétní dotaz, úkol..). Ve své teorii rozlišuje tyto druhy relevance:
- Systémová/ algoritmická relevance= vztah mezi dotazem a informací/informačním objektem. Možné chápat jako formální relevanci.
- Tematická/věcná relevance = vztah mezi tématem vyjádřeným v dotazu a tématem pokrytým informací/ informačním objektem.
- Kognitivní relevance/ pertinence = vztah mezi stavem znalostí uživatele a informací/ informačním objektem
- Situační relevance= Informace, která je relevantní pouze v dané situaci, ale při změně podmínek již relevantní nebude.
- Afektivní/ motivační relevance= Vztah mezi záměry a cíli, emocemi a motivací uživatele a vyhledaným či existujícím informačním objektem. Je hodnocena na základě spokojenosti uživatele.
Hjorland se zabývá zejména kritikou ostatních teorií a uvádí vlastní definici pro pojem relevance "Něco (N) je relevantní k úkolu (U), jestliže zvyšuje pravděpodobnost dosažení cíle (C), implikovaného U".
Dále polemizuje nad pojmy:
- Objektivita X subjektivita- Objektivní relevanci(relevanci vyhodnocovanou systémem) nepovažuje za objektivní neboť systém je naprogramován člověkem, který do něj opět vkládá jistou míru subjektivity.
Snažili se dát definici relevance rámec, tím že vytvořili syntézu předchozích pojetí. Jejich práce poskytuje přehled a hovoří o relevanci jako o:
- "Relevance- as- is" - Smysluplný vztah mezi informačním objektem a informační potřebou (součástí informační potřeby je téma, uživatel, problém a situace)
- "Relevance- as- determined"- Výsledek posouzení relevance- as- is posuzujícím (člověk nebo systém), který je založen na reprezentacích informačního objektu a informační potřeby.
Reference
- ↑ Švejda, Jan. Relevanční zpětná vazba. In: KtD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020. 10- 16]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=KTD&ccl_term=wtr%3Drelevance+
- ↑ Kemp, D.A., (1974) Relevance, pertinence and information system development. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/0020027174900023
- ↑ Balíková, M. Hloubka indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-10-16]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=KTD&ccl_term=wtr%3Dúplnost