Klasická egyptština
Verze z 21. 1. 2015, 02:06, kterou vytvořil Dorotea.Wollnerova (diskuse | příspěvky)
Klasická egyptština (střední egyptština) byla jazykem Střední říše až období vlády faraona Achnatona v Nové říši.
- Později byla nahrazena novoegyptštinou, nicméně v psané podobě se s určitými modifikacemi zachovala až do konce staroegyptských dějin, a to hlavně v náboženských textech, které byly vázány na dlouhou tradici a měly navozovat dojem starobylosti, neboť sami Egypťané považovali tuto formu jazyka za klasickou. Ve fázi, kdy klasická egyptština již dávno nebyla živým jazykem, ale byla udržována pouze v kněžských kruzích, bývá tento jazyk někdy označován jako pozdně klasická egyptština (též Neo-middle Egyptian). Samotnou klasickou egyptštinu můžeme rozdělit na ranou (První přechodná doba), klasickou (12. – 13.dynastie) a pozdní (13.dynastie).[1]
- Tento jazyk je velmi podobný nejstarší egyptštině, jisté změny se objevují především ve verbálním systému a ortografii, která je v klasické podobě jazyka ustálenější. Jedná se o syntetický jazyk, gramatické kategorie tedy vyjadřuje pomocí flektivních afixů (většinou sufixů).
Gramatika
- Egyptština má také poměrně pevně daný slovosled, a to v pořadí sloveso – subjekt – objekt (VSO).[2]
- Podobně jako v semitských jazycích, i v egyptštině tvoří základ slova kořen, sestávající z několika konsonantů (nejčastěji 3), přičemž gramatické kategorie slov se také často odlišovaly vokalizací, kterou však egyptské písmo nezaznamenává. Klasická egyptština se zapisovala buď hieroglyfickým písmem, a to většinou monumentální podobě, nebo hieratikou, kterou se psalo na papyrus. Minimálně zpočátku se jednalo o psanou podobu skutečného mluveného jazyka, a to pravděpodobně některého dolnoegyptského dialektu, neboť v Dolním Egyptě se nacházelo hlavní město v době, kdy byla klasická egyptština živým jazykem.