Potřeby a zájmy
Verze z 11. 11. 2013, 17:53, kterou vytvořil Ondrej.Novak (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: == Pojetí potřeb a jejich členění == === Murrayův přístup k roli potřeb jako motivačních sil === * svůj systém označuje jako personologii :* předmětem a …)
Obsah
Pojetí potřeb a jejich členění
Murrayův přístup k roli potřeb jako motivačních sil
- svůj systém označuje jako personologii
- předmětem a cílem zkoumání je proniknout do psychiky individuální osobnosti a výchozí informační bází toho zkoumání jsou životní dějiny individua
- do osobnosti lze proniknout analýzou celků, témat tvořených specifickou jednotou
- potřeby - všechno to, co jedinec chce, o co se snaží
- 5 kritérií jejich identifikace: typický trend (průběh a výsledek) jednání
- typický modus (vzor) chování
- selektivní vnímání
- city
- manifestované uspokojení (či nespokojenost)
- s dosažením určitého efektu
- tlaku (press) = všechno to, co prostředí vyžaduje od jedince, co má splnit, naplnit
- 2 druhy tlaku:
- α tlak - objektivní stav věcí a okolností vyvolávajících tlak
- β tlak - subjektivní zpracování tohoto tlaku
- pro jednání je podstatné, co jedinec jako tlak prožívá subjektivně
- potřeby a tlaky se navzájem ovlivpují
- každá potřeba má dynamickou povahu, vyznačuje se emočním doprovodem, silou a dobou trvání a vede k manifestnímu chování zaměřenému na její uspokojování
Aplikoval TAT na 3 kategorie potřeb:
- viscerogenní potřeby – vrozené
- př. potřeby nedostatku (potřeba potravy, kyslíku, podnětů)
- přebytku (potřeba sekrece, urinace …)
- obrany a úniku
- psychogenní potřeby – získané, manifestní, determinované vnějšími potřebami
- skryté potřeby – např. obavy zůstat bez pomoci, ponížení, exhibicionismus
- systém tlaků a potřeb je uspořádán do celkové organizace osobnosti, na níž lze pohlížet jako na:
- proces, kdy je osobnost identická se svou historií, s průběhem jednoznačných a protikladným tendencí jednání a chování v jejich tematické bohatosti
- strukturu – organizaci všech integrativních, regulativních procesů v mozku
Murray vychází z psychoanalytických pozic:
- osobnost = systém organizace vyvíjející se v průběhu celého života
- 3 základních období: - období dětství, adolescence, rané dospělosti, kdy se struktury vyvíjí
- období střední dospělosti – osobnostní struktury jsou
- uchovány a zesíleny
- období stáří – ztrácí se schopnost vyvíjet nové struktury
- osobnost, přestože se mění, vykazuje relativně stabilní strukturu
- označuje ji tradičními pojmy psychoanalýzy, ale s obsahovými rozdíly:
- ID - vrozené i akceptované impulsy, tzn. I stimuly sociální akceptace (oproti Freudovi)
- EGO - centrální instituce, která plánuje a organizuje jednání
- není prostředníkem mezi ID a SUPER-EGO, ale má funkci aktivizující
- SUPER-EGO - hodnoty a pokroky kultury, které se staly vnitřním světem jedince, jsou Interiorizované na jeho základě se vytváří EGO-IDEAL
- EGO-IDEAL - ideální obraz sebe sama, je zdrojem stavění si takových osobních cílů, o jejichž realizaci daný jedinec usiluje
- TAT - projektivní technika založená na předkládání obrazových tabulí (v sériích po 20 s ohledem na pohlaví a věk) s mnohoznačnými situacemi, které daný jedinec interpretuje s projikuje tak do svých odpovědí systém svým potřeb a tlaků. ALE je to hodně ovlivněný reprodukovanými poznatky z knih, novin, filmů, takže nejde až tak moc o výtvor vlastní fantazie
Cattel
- ergické pudy – vrozené reakce na dosahování konzumačních cílů
- sentimenty – naučené zaměření na cíle