Příčiny informačního zahlcení

Pojem Informační zahlcení nemá dosud pevně stanovenou definici, protože každý si pod tímto pojmem představuje odlišný význam. Existuje tak mnoho prací věnovaných této problematice. Jednou z nejčastěji citovaných prací je práce Epplera a Mengise, kteří informační zahlcení popisují jako stav, kdy uživatel není již schopen zpracovat množství informace za daný časový úsek.

Termín informační zahlcení

Jako první se o termínu zmínil americký spisovatel Alvin Toffler, který ve své knize Šok z budoucnosti popsal informační zahlcení jako příliš mnoho změn v příliš krátkém čase. Pro samotný pojem se užívá i dalších ekvivalentů. Jedná se o informační přetížení, přesycení či zaplavení. Termín je zkoumán v různých oborech. V nich se můžeme setkat i s termínem informační úzkost či únava.

Historie

Z historického hlediska lze vypozorovat tři přelomová období, která napomohla tzv. informační explozi a tedy zásadně ovlivnila proces komunikace a proces informační. První přelom představuje vznik písmen, kdy tak zaniká pouhé ústní předávání informací. Druhý přelom je způsobeno vynálezem knihtisku, který napomohl masovému šíření informací v podobě. Poslední změny proběhly s rozvojem technologií a změnou v komunikaci. Telegraf, počítač a následně internet zásadně změnili způsob, jakým se dosud pracovalo s informacemi.

Příčiny informačního zahlcení

Existují dvě hlavní příčiny informačního zahlcení.

Nárůst objemu informací

První příčinou je obrovský nárůst objemu informaci a dokumentů, především pak v elektronické podobě. To je způsobeno díky informačním a komunikačním technologiím. Ty umožňují jak vytváření nových informací, tak zachovávání těch starých, například díky digitalizaci. Míra objemu informací narůstá i díky možnostem snadného kopírování, publikování a sdílení. To vše ještě více usnadňuje Inernet, který je charakteristický svým snadným užíváním. Každý má tak možnost přispět do tzv. datové smogu či cloudu, oblaku. Tam se shromažďují všechny vytvořené informace.

Dostupnost informací

Druhá příčina informačního zahlcení pak spočívá ve snadné dostupnosti všech informací v kyberprostoru, tedy v prostředí webu. Toto prostředí se tak stále zvětšuje a rozšiřuje se ke svým příjemcům prostřednictví počítačů, mobilů, elektronických čteček a dalších.

Moorův zákon

V roce 1957 americký inženýr Gordon Moore prohlásil, že se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky. Předpověděl tak exponenciální růst informací, ke kterému dochází i dnes a který podle mnohých odborníků zatím nemá konce.

Dopady

Kvůli informačnímu zahlcení vzniká informační odpad, tj. informace, které nejsou nijak použitelné. Není ovšem jasné, které informace jsou pro nás důležité. Více informací tak nutně neznamená dobrou znalost té které problematiky.

Odkazy

Použitá literatura

• GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.

• TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.
• SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze.
• SOUČEK, Martin. Informační zahlcení. Praha, 2014.

Související články

Moorův zákon

Klíčová slova

informační zahlcení, informační přetížení, Moorův zákon