Mediální gramotnost

Mediální gramotnost (angl. Media Literacy) je schopnost vyhledávat, analyzovat, objektivně hodnotit a dál předávat informace a sdělení z médií (televize, rozhlas, noviny, internet). Je nutnou výbavou člověka žijícího v 21. století. Mediální gramotnost představuje hlavní cíl mediální výchovy, která se stále častěji stává součástí vzdělávacích programů škol v mnoha zemích.

Média

Média nejčastěji využíváme k zábavě či vzdělání. Primární funkce médií je však zprostředkování informací. Cílem médií je nejrychlejší přenos informací k jedinci. Média se dělí na masová (televize, rozhlas, noviny), sociální (tématické weby) a institucionální, která vznikají v rámci firem či úřadů. Média ovlivňují veškeré dění kolem nás. Navíc média vždy působí v sociálním, kulturním či politickém kontextu a v nějaké momentální situaci. Izolovat jejich vliv je takřka nemožné.

Složky mediální gramotnosti

V užším pohledu by mediální gramotnost měla obsahovat tyto složky:

• základní poznatky o fungování médií
• znalosti o společenské roli médií
• schopnost určit typ nabízených sdělení
• schpnost posoudit věrohodnost sdělení
• schopnost vyhodnotit komunikační záměr sdělení

Mediální výchova

Jedná se o formu edukace, která je zaměřena na systematické vytváření kritického odstupu od mediovaných sdělení a schopnosti interpretovat mediální sdělení z hlediska jeho informační kvality.

Cílem mediální výchovy je naučit se:

• porozumět tomu, co vidíme, slyšíme a čteme

• dekódovat obsah sdělení

• zaujmout kritický postoj ke sdělení

• selektivitě při příjímání konkrétních sdělení

• selektivitě při volbě médií

• úsudku při zužitkování informačních sdělení

Vývoj mediální gramotnosti v České republice

1872 - z hlediska mediální výchovy je zásadní především uspořádání výstavy časopisů a novin. Charakter výstav se postupně měnil od odborné veřejnosti k běžné veřejnosti.

1877 - konala se Světová výstava novin a časopisů, kterou uspořádala Typografická beseda. Bylo představeno více než 7000 titulů časopisů z celého světa. Byla to výstava, která do té doby neměla ve světě obdoby.

1928 - Výstava Soudobé kultury v Brně. K vidění byly modely redakcí velkých novinových a časopiseckých titulů. Byla znázorněna hierarchie a organizace novinového podniku.

1933 - Výstava světového tisku v Pardubicích, která byla zaměřena na vzorky periodik z celého světa. Jednalo se o první výstavu, která byla pod záštitou státu, přímo pak pod záštitou prezidenta T.G. Masaryka.

1948 - Mezinárodní výstava rozhlasu, známa pod zkratkou MEVRO. Výstava je známá především tím, že se zde uskutečnilo první televizní vysílání v Československu.

1969 - uskutečnila se výstava, která byla věnována jen tisku a to od jeho nejstarší české historie.

70. léta 20. století - v tomto období se konaly dvě mediální výstavy, které měly mediálně edukační efekt.

1990 - založení Asociace pro mládež, vědu a techniku (AMAVET). Projektem AMAVETu pro mediální gramotnost je Dětská televize. Děti a mladí lidé (12 - 26 let) během svých setkání společně připravují a natáčejí vlastní televizní pořady, které se pak dostávají do skutečného vysílání. Studenti tak svou činností splňují praktickou i teoretickou část tvorby mediální gramotnosti.

2000 - důležité změny v oblasti mediální gramotnosti se odehrávají po roce 2000. Začaly vznikat mimo školské projekty, které začaly s výukou mediální výchovy, její propagací, či pořádáním konferencí na podporu tohoto tématu, zabývat. Organizace Partners Czech přišla s projektem Rozumět médiím, který našel financování v Evropském sociálním fondu. Zaměření projektu bylo ryze edukačně mediální. Hlavním výstupem projektu bylo vytvoření příručky Rozumět médiím: základy mediální výchovy pro učitele. Podporu projekt dostal od Centra mediálních studií FSV UK, Rady pro reklamu, České televize a dalších.

1. září 2006 - zásadním zlomem mediální gramotnosti v České republice byla školská reforma, jejímž výsledkem je Rámcový vzdělávací program. V tomto programu se mediální výchova objevuje jako plnohodnotné a závazné průřezové téma pro vyučování ve školách, čímž se vedení žáků k mediální gramotnosti stává oficiálním programem českého školství.

2008 - vznik Centra pro mediální vzdělávání, které nabízí vzdělávací kurzy nejen pro učitele a studenty, ale i pro širokou veřejnost. Centrum vydává vlastní studijní materiály a rovněž publikuje se svými studenty časopis.

2011 - 26. dubna se konala v Jednacím sále Parlamentu České republiky celostátní vědecká konference, která byla prostorem pro více než 70 předních českých odborníků na problematiku mediální výchovy i zástupců škol z celé České republiky.

Mediální gramotnost ve světě

USA

V USA se během sedmdesátých let vzdělávání v oblasti filmové tvorby postupně transformovalo do mediální výchovy. Přestože se mediální výchova v USA nevyvíjela zprvu jako v Evropě, počátkem 21. století je americká mediální výchova již zralým systémem. Je jí věnována řada webových stránek, pořádají se konference, vydává se řada publikací. Amerika se také stala sídlem několika hlavních organizací mediální výchovy.

Velká Británie

Koncem osmdesátých let byla mediální výchova začleněna do vzdělávacího programu Anglie a Walesu. Výuka je především zaměřena na žáky od 11 do 16 let. C. Bazalgette se domníval,že by cílem mediální výchovy měla být výchova aktivnějších, kritičtějších, vzdělanějších a náročnějších konzumentů médií. V roce 1996 vzniká Media Education Centre, vedené profesorem A. Hartem, jehož hlavním cílem byl výzkum postavení mediální výchovy v anglickém vzdělávacím programu a situace na mezinárodním poli. Velká Británie je jedna z nejvlivnějších zemí v oblasti mediální výchovy nejen v Evropě, ale i ve světě.

Další evropské státy

Ve většině evropských zemí, kromě Maďarska, není mediální výchova samostatným předmětem. Mediální výchova je na dobré úrovni i v severských státech a Nizozemí. Ve většině těchto zemí spojily síly národní a filmové instituce s vládními orgány s cílem posílit mediální výchovu ve školách.

Odkazy

Použitá literatura

• Mediální gramotnost. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Medi%C3%A1ln%C3%AD_gramotnost
• CÁP, Michal. Mediální výchova v České republice a Spojených státech amerických. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Jana Krátká, Ph.D.
• WHITCROFT, Ladislava. Mediální výchova ve světě. In: Čtenářská gramotnost a projektové vyučování [online]. 2010 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-zahranici/mv-ve-svete

Doporučená literatura

• JIRÁK, Jan, WOLÁK, Radim (ed.). Mediální gramotnost: nový rozměr vzdělávání. 1. vyd. Praha: Radioservis, 2007. 152 s. ISBN 978-80-86212-58-6. Dostupné z: http://medialnivychova.fsv.cuni.cz/MVP-1-version1-Jirak_Wolak_Medialni_gramotnost_Novy_rozmer_vzdelavani.pdf.
• PASTOROVÁ, Markéta a kol. K integraci mediální výchovy. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 170 stran. ISBN 978-80-244-4624-0.
• PIKE, Deidre M. Media literacy: seeking honesty, independence, and productivity in today's mass messages [online]. New York: International Debate Education Association, [2014], ©2014 [cit. 2015-12-13]. ISBN 978-1-61770-105-4. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=11067784.

Externí odkazy

• Mediální výchova FSV

Související články

• Informační gramotnost
• Média

Klíčová slova

mediální gramotnost, média, mediální výchova