Potřeby a zájmy

Pojetí potřeb a jejich členění

Murrayův přístup k roli potřeb jako motivačních sil

• svůj systém označuje jako personologii

• předmětem a cílem zkoumání je proniknout do psychiky individuální osobnosti a výchozí informační bází toho zkoumání jsou životní dějiny individua

• do osobnosti lze proniknout analýzou celků, témat tvořených specifickou jednotou

• potřeby - všechno to, co jedinec chce, o co se snaží

• 5 kritérií jejich identifikace: typický trend (průběh a výsledek) jednání
• typický modus (vzor) chování
• selektivní vnímání
• city
• manifestované uspokojení (či nespokojenost)
• s dosažením určitého efektu

• tlaku (press) = všechno to, co prostředí vyžaduje od jedince, co má splnit, naplnit

• 2 druhy tlaku:

• α tlak - objektivní stav věcí a okolností vyvolávajících tlak
• β tlak - subjektivní zpracování tohoto tlaku

• pro jednání je podstatné, co jedinec jako tlak prožívá subjektivně
• potřeby a tlaky se navzájem ovlivňují
• každá potřeba má dynamickou povahu, vyznačuje se emočním doprovodem, silou a dobou trvání a vede k manifestnímu chování zaměřenému na její uspokojování

Aplikoval TAT na 3 kategorie potřeb:

• viscerogenní potřeby – vrozené

• př. potřeby nedostatku (potřeba potravy, kyslíku, podnětů)

• přebytku (potřeba sekrece, urinace …)
• obrany a úniku

• psychogenní potřeby – získané, manifestní, determinované vnějšími potřebami
• skryté potřeby – např. obavy zůstat bez pomoci, ponížení, exhibicionismus
• systém tlaků a potřeb je uspořádán do celkové organizace osobnosti, na níž lze pohlížet jako na:

• proces, kdy je osobnost identická se svou historií, s průběhem jednoznačných a protikladným tendencí jednání a chování v jejich tematické bohatosti
• strukturu – organizaci všech integrativních, regulativních procesů v mozku

Murray vychází z psychoanalytických pozic:

• osobnost = systém organizace vyvíjející se v průběhu celého života
• 3 základních období: - období dětství, adolescence, rané dospělosti, kdy se struktury vyvíjí

• období střední dospělosti – osobnostní struktury jsou

• uchovány a zesíleny

• období stáří – ztrácí se schopnost vyvíjet nové struktury

• osobnost, přestože se mění, vykazuje relativně stabilní strukturu

• označuje ji tradičními pojmy psychoanalýzy, ale s obsahovými rozdíly:

• ID - vrozené i akceptované impulsy, tzn. I stimuly sociální akceptace (oproti Freudovi)
• EGO - centrální instituce, která plánuje a organizuje jednání

• není prostředníkem mezi ID a SUPER-EGO, ale má funkci aktivizující

• SUPER-EGO - hodnoty a pokroky kultury, které se staly vnitřním světem jedince, jsou Interiorizované na jeho základě se vytváří EGO-IDEAL
• EGO-IDEAL - ideální obraz sebe sama, je zdrojem stavění si takových osobních cílů, o jejichž realizaci daný jedinec usiluje
• TAT - projektivní technika založená na předkládání obrazových tabulí (v sériích po 20 s ohledem na pohlaví a věk) s mnohoznačnými situacemi, které daný jedinec interpretuje s projikuje tak do svých odpovědí systém svým potřeb a tlaků. ALE je to hodně ovlivněný reprodukovanými poznatky z knih, novin, filmů, takže nejde až tak moc o výtvor vlastní fantazie

Cattel

• ergické pudy – vrozené reakce na dosahování konzumačních cílů
• sentimenty – naučené zaměření na cíle

Potřeby v Rotterově systému sociálního učení

• svůj behavioristický model chování člověka staví proti dosavadním psychoanalytickým
• fenomenologickým i behavioristickým teoriím a přístupům k osobnosti - neberou v úvahu
• specifickou povahu a úlohu kognitivních a motivačních faktorů lidského chování v jeho
• reálných sociálních kontextech.
• jádrem jeho úsilí při zpracovávání teorie sociálního učení je odhalení možností a cest předvídání, jak se člověk zachová vzhledem k aktualizaci specifických sociálních situací
• vzorec pro predikci cílově orientovaného chování člověka v reálných životních situacích

potenciální potřeba = svoboda pohybu + hodnota potřeby

• potřeba = soubor chování , který se vztahuje k týmž či svou povahou podobným sadám (formám, obsahům) posílení
• potřebu tedy definuje ve vztahu k cílově orientovanému chování  lidé jsou totiž orientování cílově = snaží se maximalizovat odměny a minimalizovat ztráty
• na základě tohoto přístupu definuje 6 kategorií potřeb:

• potřeba uznání
• potřeba bezpečí, ochrany
• potřeba dominovat
• potřeba nezávislosti
• potřeba lásky a citovosti
• potřeba tělesného zdraví a potěšení (komfortu)

• pokud bychom chtěli predikovat, jak se daný jedinec zachová, je třeba vzít v potaz determinovanost 3 základními, vnitřně v potřebách obsaženými komponentami:

• potenciál = pravděpodobnost toho, že se za daných podmínek a situací vyskytne chování aktivující člověka směrem k uspokojování té které kategorie potřeb
• hodnota = nakolik je přiměřené a relativně žádoucí to které posilování z možných rozdílných posilovačů spojených se základními kategoriemi potřeb
• svoboda pohybu = stupep očekávání toho, jaké sady chování povedou k uspokojení té které kategorie potřeb

Maslow

• Principy

• antropocentrický - člověk je specificky determinovaná a integrovaná bytost, kterou nelze postihnout přístupy aminocentrickými
• eupsychický – nezbytnost brát v úvahu stav, ke kterému jsou s to dospět všechny plně fungující lidské bytosti
• klasifikační – odmítá stavět na indexu pudů a zdůrazpuje jako východisko pro členění motivačních sil základní cíle a potřeby, jimiž se osobnost vyznačuje
• role nevědomí - nezbytnost brát v úvahu roli nevědomé, neuvědomované motivace

• Potřeby

• fyziologické
• bezpečí
• afiliační
• uznání
• seberealizační

• vědění
• estetické
• životní orientace

Hierarchie potřeb dle Maslowa

• funkční autonomie potřeby
• Potřeby

• D – nedostatkové
• B – růstové

• celostnost, jedinečnost, správnost, hravost, prostota,...

Potřeby nedostatkové

• zajišťují biologické přežití a psychologickou rovnováhu

• potřeby fyziologické - vše co organismus nezbytně potřebuje k životu, respektive k přežití (teplo, strava, kyslík, spánek)
• potřeba bezpečí - hledání jistoty, uhýbání neznámému
• potřeby přináležení a lásky - patřit někam a někomu, milovat a být milován, být emočním objektem i subjektem
• potřeba úcty a sebeúcty - být druhými vážen, ceněn, být sám sebou kladně hodnocen
• potřeba sebeuskutečnění - naplnit své možnosti růstu, stá se tím, čím se mohu stát

Potřeby růstové

• jejich uspokojování vede k dosažení a především k přesažení současného stavu člověka – rozvoj nadosobních cílů

• potřeba poznávání a porozumění - získávat poznatky, obohacovat se, pracovat na sobě
• potřeba estetických prožitků - objevovat řád, symetrii, krásu, kino, hudbu

• Základní pravidlo dle Maslowa - nelze dostatečně uspokojit potřeby vyšší, nejsou-li uspokojeny potřeby nižší (ale jakmile je dosaženo vyšších potřeb, mohou se stát autonomními a nezávislými na uspokojení potřeb nižších)

Struktura a dynamika motivačních tendencí příznačná pro jedince

• jakými motivačními vlastnostmi se vyznačuje
• k čemu směřuje
• čím je směřování determinované
• nakolik determinovatelní

Substruktura motivačních vlastností

• soubor klíčových vlastností osobnosti, na nichž závisí, jaké pohnutky budou dominovat v jejích postojích, hodnotových orientacích v souvislosti s životními podmínkami
• relativně stabilní, individuálně příznačný, hierarchicky uspořádaný systém zaměřenosti
• zakládá se na vrozených dispozicích a upevňuje se v procesu aktivní interakce

Základní a odvozené potřeby

• uspokojení potřeb je podmínkou existence, přežití
• aktualizace potřeby se projevuje jako subjektivní strádání, jedině ve vědomí se stávají hybnou silou
• potřeba je vždy předmětná
• struktura motivačních vlastností se utváří na základě vrozených, základních potřeb v průběhu interakce s prostředím, z nich se odvozují sekundární potřeby, zájmy, postoje, hodnotové orientace
• potřeby základní a druhotné

• Primární (Základní) potřeby (kritéria)

• biotické – zabezpečující přežití
• aminocentrické – společné se zvířaty
• antropocentrické – společné všem lidem

• přežití člověka jako biologického, ale i společenského tvora

• základní potřeby

• zachování vlastního života
• sexuální
• poznávací
• sociálního kontaktu
• seberealizace

• mají cyklickou povahu
• nedostatečné uspokojení – deprivační syndrom

• Sekundární (druhotné, kulturní) potřeby
• patří sem potřeby:

• morální
• intelektuální
• estetické
• určitého způsobu života

• mohou být primární ve významu
• nejsou-li uspokojeny – frustrace
• rozvíjejí se v podmínkách existence

Meta potřeby

Metapotřeby

• metapotřeby nemají hierarchické uspořádání
• jsou stejně jako potřeby nedostatkové instinktivní, biologicky zakořeněné
• musí být uspokojovány, aby bylo dosaženo duševního zdraví člověka
• metamotivace není možná, pokud nejsou uspokojeny potřeby nedostatkové
• jejich deprivace či frustrace může ústit do psychického onemocnění, které Maslow označuje jako „metapatologie“. Mezi její projevy patří

• nedůvěřivost, cynismus, skepticismus
• nervozita, nechutenství
• ztráta pocitu jáství a osobitosti
• skleslost, nechuť něco dělat
• vztek, otrlost, nezákonnost
• deprese
• bezvýznamnost, zoufalství, ztráta smyslu života

Primární a sekundární potřeby

• Potřeby a zájmy jsou základem motivace
• Neuspokojení potřeby prožívá člověk velmi nelibě
• Potřeby se stávají hybnou silou aktivity člověka jedině tehdy, jestliže napětí spojené s jejich aktualizací vstoupí do vědomí
• Na potřebách vyrůstají zájmy