Digitální knihovna

Verze z 15. 12. 2015, 08:50, kterou vytvořil Blanka.Ellederova (diskuse | příspěvky)
Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

'

Digitální knhihovna je informační systém, zpravidla integrovaného typu, organizující a zpřístupňující informace v elektronické formě (elektronických informačních zdroje), jehož podstatnou součástí je digitální sklad (repozitář). Vyznačuje se významnou škálou souvisejících informačních služeb. [1]

Digitální knihovny

'Digitální knihovny (angl. digital libraries) je pojem nejčastěji používán pro sbírky organizovaných elektronických informací s cílem zajistit jejich dlouhodobé využívání. Přesto však existuje řada nejasností, co tento termín obnáší. Obsah pojmu digitální knihovna se průběžně vyvíjí z důvodů vývoje výpočetní techniky a technologické základny. Další důvod je, že problematikou se zabývá mnoho různorodých odborných komunit, z nichž každá vytváří vlastní náplň pojmu v souladu se svým zaměřením. Knihovník vidí v digitální knihovně pokrok v automatizaci od knihovny analogové (papírové) přes automatizovanou či hybridní (fyzické sbírky s automatizovaným katalogem) až po digitální (většina informací a služeb jsou elektronické). Pro databázového specialistu představuje digitální knihovna informační systém využívající architekturu federativních databází a pro odborníky zabývající se hypertextem a šíření informací je to jedna z nadstavbových aplikací webu. Někdy bývají pojmem digitální knihovny označovány systémy, které představují úplně jiné entity (např. soubory algoritmů a procedur, systémy na správu dokumentů apod.).

Definice digitální knihovny

Z mnoha existujících definic pro digitální knihovny můžeme uvést alespoň tři základní definice z knihovědného hlediska: [2]

  • „Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě." [3]
  • „Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů.“ [4]
  • „Digitální knihovna je digitální obdoba klasické knihovny, která získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v digitálním repozitáři a rovněž je zpřístupňuje." [5]

Základní znaky digitálních knihoven

Z mnoha definic je možné identifikovat základní znaky digitálních knihoven: [2]

  • pro digitální knihovnu není prioritní digitalizace fyzického materiálu, ale organizace elektronické sbírky za účelem lepšího přístupu
  • digitální knihovna nebývá jedna uzavřená entita
  • informační zdroje, které tvoří digitální knihovnu, jsou:
    • heterogenní (způsobem uložení, správou, organizací objektů a použitými platformami),
    • dynamické (začleňováním a vyřazováním ze struktury digitální knihovny) a
    • multimediální (povahou dat).
  • realizace digitální knihovny vyžaduje technologie pro propojení různých informačních prvků a toto propojení musí být pro uživatele transparentní
  • uživateli by měl být zajištěn jednotný přístup k relevantním digitálním informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení

Typologie digitálních objektů

Digitální knihovny byly původně tvořeny téměř výhradně textovými informačními zdroji, ale v součastnosti může digitální knihovna zpřístupňovat jakýkoli typ informace (informačního zdroje či objektu).

  • Některé typy digitálních objektů nebo digitálních zdrojů zdrojů uvádí typologie iniciativy Dublin Core (uvedeny ty, které tvoří fondy digitálních knihoven; vedle nich typlogie vymezuje také typy - sbírka, událost, interaktivní zdroj, služba, fyzický objekt): [1]
    • Text (text) včetně textu ve formě obrazu,
    • obraz (image),
      • statický obraz (still image),
      • pohyblivý obraz (moving image), tj, video,
    • zvuk (sound),
    • program (software)
    • datový soubor (data set).
  • Někdy se poukazuje na pragmatické dělení zejména z hlediska původu informací: [1]
    • Digitalizované (digitized) - jsou digitální formou původních tradičních zdrojů
    • Digitátlní (born digital) - vznikly přímo v digitální formě

Architektura digitální knihovny podle amerického modelu "Kahn-Wilensky"

Americké digitální knihovny a elektronické archivy byly od 90. let v řadě případů budovány na základě obecné architektury (modelu, rámce) nazývané podle jejích autorů ( Roberta Kahna a Roberta Wilenského) jako "architektura Kahn-Wilensky". [1]

Americký projekt digitální knihovny por digitalizované technické zprávy

V tomto kontextu byl významný původní projekt z oboru počítačové vědy - Projekt digitální knihovny pro digitalizované technické zprávy - Computer Science Technical Reports Project, CSTR nebo CS-TR z fondů amerických univerzit, který vedla ve spolupráci s dalšími institucemi Korporace pro národní výzkumné iniciativy - Corporation for National Research Initiatives, CNRI. CNRI úzce spolupracovala se skupinou IETF (International Engineering Task Force). [1]

Komponenty architektury modelu "Kahn-Wilensky"

Komponenty architektury digitální knihovny modelu "Kahn-Wilensky": [1]

  • Uživatelské rozhraní (user interface) pro komunikaci uživatele se systémem digitální knihovny pomocí prohlížeče a návazných klientských služeb
  • Repozitář (repository) pro ukládání digitálních objektů (data i metadata). Repozitář je specifické digitální úložiště/skladiště pro digitální objekty. K přenosu informací z repozitáře je obecně využíván repozitářový přístupový protokol (Repository Access Protocol, RAP)
    • Repozitáře moderního typu - zajištěné svébytnou softwarovou aplikací
    • Databáze naskenovaných (digitalizovaných)dokumentů
    • Webové servery
  • Identifikační systém (handle system) pro generování, přidělování, správu a směřování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů. (HDL, URN aj.)
  • Vyhledávací systém (search system) pro vyhledávání informací. Zahrnují se sem indexy reprezentující popisná metadata, nebo také úplné texty, jsou-li předmětem zpracování

Systémy pro tvorbu digitálních knihoven

Pro tvorbu digitálních knihoven existuje dnes celá řada softwarových produktů. Z této široké škály jich zmiňme aspoň několik: [6]

  • systém Greenstone (využívaný i pro potřeby UNESCO),
  • DSpace,
  • CDSware,
  • EPrints,
  • FEDORA (flexibilní univerzální digitální repozitář).

Seznamy digitálních knihoven

České digitální knihovny:

Zahraniční digitální knihovny:

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2015-11-24]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/
  2. ↑ 2,0 2,1 BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html
  3. ↑ ARMS, William Y. Digital libraries. Cambridge, Mass: MIT press, c2000, x, 287 s.
  4. ↑ VAN DE SOMPEL, H. a P. HOCHSTENBACH. Reference Linking in a Hybrid Library Environment. Part 3, Generalizing the SFX solution in the "SFX@Ghent. 1999. Dostupné také z: http://search.proquest.com/docview/57491073?accountid=35514
  5. ↑ BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2001 [cit. 2015-12-04]. Dostupný z WWW: http://www.ics.muni.cz/mba/dl-datakon01.pdf
  6. ↑ KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. Inforum 2006 [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2006 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf.

Doporučená literatura

  • BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.
  • BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2015-12-02]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/
  • ROBINSON, David Bawden and Lyn. An introduction to information science. London: Facet, 2012. ISBN 978-185-6048-101.
  • CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.
  • Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Digitální knihovna [online]. c2013 [citováno 3. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&oldid=10596819>
  • Digitální knihovny. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovny.cz [online]. 2008-2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/digitalni-knihovny
  • KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. In: INFORUM [online]. 2006 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

digitální knihovny, digitalizace, elektronické informační zdroje

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitální_knihovna&oldid=27011“