Poruchy vnímání
Verze z 15. 4. 2014, 10:43, kterou vytvořil Ondrej.Novak (diskuse | příspěvky)
- Vnímání je aktivní děj, který je námi vyvolaný a uplatňují se při něm naše schopnosti, dovednosti (ve smyslu vyhodnocování, zkušeností, soustředění, myšlenkových procesů) → kombinace mnoha faktorů (smyslové vjemy, zkušenosti v kognitivní oblasti)
- Poruchy vnímání se mohou vyskytovat na několika etážích:
- Poškození smyslového orgánu
- Porucha na úrovni dostředivé dráhy (porucha ve smyslu nervového přenosu)
- Porucha na úrovni primární senzorické kůry (tj. místo, kde dochází ke zpracování)
- Porucha asociační kůry (zde se dostávají všechny informace a asociují se se zkušeností, s pamětí, s myšlenkovým obrazem, ...)
Obsah
Nepatologické poruchy vnímání
- Kategorie, kdy jde o nesprávné fungování vnímání, ale nejedná se o patologický proces:
Smyslový klam
- vzniká nedokonalostí našich smyslů, smysly jsou ošáleny vnějšími podmínkami
- např.: hůl do vody ponořená zdá se býti zlomená
- jde o nesprávný odhad vzdálenosti, velikosti, hustoty, apod.
- je to korigováno našim úsudkem, paměťovými stopami, zkušenostmi
Purkyňovy obrázky
- vidění barevného na bílé ploše potom, co jsme delší dobu sledovali výraznou barvu
- jde o doznívání stimulace zrakového analyzátoru
Živá představivost
- spojena se změněným stavem vědomí (únava, intoxikace)
- člověk třeba vnímá věci plastičtěji než při běžném vnímání
Eidetismus
- schopnost věrně a s živou abstraktní představivostí popisovat viděné nebo slyšené
- typické u dětí do 15 let
- když se vyskytuje u dospělého člověka, je to spíše anomálie, patologie → výjimkou jsou umělci
Pareidolie
- vjem velmi dobře zkombinován s abstraktním myšlením, s naší pamětí a zkušeností
- fantazijní dotváření předmětů neurčitých tvarů (např.: když koukáme na linoleum, začneme tam vidět obrazce, třeba obličej)
- je to vjem, který je úmyslný a uvědomovaný, aktivní
- někdy je to považováno z formu odpočinku, relaxace
Synestezie
- asociace a zaměňování vjemů z různých čidel
- automatické asociace jako třeba, že nějaký zvuk v nás vyvolá představu nějaké barvy
- nejčastější je právě to „barevné slyšení“
- jde o změnu vnímání, které může být zcela normální, ale i ve smyslu patologie (tj. jako následek intoxikace, především halucinogeny)
Patologické poruchy vnímání
- spadají sem dvě skupiny poruch: iluze a halucinace
Iluze
- zkreslené, deformované vjemy, které vznikly na reálném podkladě
- nevývratně jim ta osoba věří
- např.: vidí stůl, ten stůl tam také je, ale on ho vidí, že je třeba křivý, nerovný
- pseudoiluze – člověk vidí ty iluze, ale uvědomuje si nereálnost toho vjemu (vidí ten stůl křivý, ale ví, že by měl být rovný)
Halucinace
- patologické vjemy bez vnějšího reálného podkladu
- považuje je za reálné a věří jim, jsou pro něj nevývratné, zaujímá tedy patický postoj
- např.: vidí stůl, ale ten stůl tam ve skutečnosti vůbec není
Iluze
- iluze má pořád, nejen záchvatovitě
- iluze se dělí podle smyslových vjemů:
Akustické (sluchové) iluze
- v neutrálních zvucích slyší nějaká signály, znamení či řeč
- řadí se sem podskupina iluze řeči – vnímá řeč v jakýchkoli zvucích (např.: v klepání prsty do stolu)
Optické (zrakové) iluze
- optický objekt je vnímaný zkresleně, je doformovaný jinak (např.: co je rovné vnímá jako křivé)
- má podkategorii iluze identifikace osob, která se dělí na tři typy:
- Capgrasův fenomén – „iluze dvojníka“, vidí v blízké osobě někoho, kdo se za ní jen vydává, např.: vidí svou sestru, ale tvrdí, že to není sestra, že je to někdo, kdo se za ní jen vydává
- Fregoliho syndrom – pacient zaměňuje známou osobu za někoho cizího, např.: vidí sestru a říká, kdoví kdo ty jsi, že ty jsi vyšetřovatel z policie a chceš mi ublížit (už v tom člověku vůbec nevidí tu sestru, ale ví, že má tu sestru, ale jakoby ji nepozná)
- iluze metamorfózy – věří, že se nějaký člověk z jeho okolí může fyzicky nebo psychicky měnit
Chuťové a čichové iluze
- jsou spojené
- dochází k neadekvátnímu vjemu, např.: má pocit, že to jídlo je hořké nebo páchne, ale přitom tomu tak není
Taktilní (hmatové) iluze
- vnímané doteky jsou neodpovídající, zkreslené
- např.: může mít pocit, že ho jeho oblečení štípe, kouše, píchá, pálí, že ho sexuálně dráždí, že je horké nebo studené,…
Kinestetické (pohybové)
- iluze může mít pocit, že jsou jeho pohyby těžké, nesnadné, namáhavé, že musí překonávat odpor, gravitaci, nebo že levituje → neadekvátní vnímání pohybů těla
Útrobní (viscerální) iluze
- jde o změněný pocit funkce, velikosti, aktivity vnitřních orgánů
- např.: pocit, že se mu nějak podivně přetlačují střeva, nebo že to jídlo bylo těžké a teď ho to vevnitř tíží
Halucinace
- vznik bez reálného vnější podkladu
- pravé halucinace = nevývratně přesvědčen o jejich pravdě (Poznámka: nevyvracet mu to!)
- nepravé halucinace (pseudohalucinace) = člověk ví o jejich nereálnosti
- halucinace se mohou objevovat jako elementární vjemy:
- fotony – jeden optický vjem (např.: jeden záblesk, paprsek)
- akoazmata – jeden sluchový vjem (např.: cinknutí nebo klepnutí)
- fonémy – slyší jedno slovo (pořád to samé slovo)
- olfakce – jeden čichový vjem (např.: ucítí puch spálené gumy)
- gustace – jeden chuťový vjem
Nebo jsou ty vjemy komplexní, ale pořád v rámci jednoho jediného smyslu (např.: vidí celou postavu, zvíře).
- dále existují kombinované halucinace, kdy dochází ze kombinaci různých druhů vjemů (vidí krávu, která bučí)
- dále asociované halucinace (např.: vidí krávu, která bučí a nějak ví, že mu ta kráva chce ublížit), doasociovává k té halucinaci, co všechno by se mohlo stát
- převážně se objevují komplexní halucinace, popřípadě kombinované nebo asociované
Pravé smyslové halucinace
- dělí se podle smyslů
Pravé sluchové halucinace
- většinou slyší hlasy, řeč
- nejčastější druh halucinací
- má typický „naslouchací postoj“ – na pacientovi jde poznat jeho roztříštěná pozornost, že neposlouchá doktora, ale i něco jiného; někdy se k tomu zvuku (který není) i natáčí
- mohou mít trojí obsah:
- imperativní halucinace - nebezpečné, rozkazují mu, co má udělat a on to klidně udělat může (zabij se, ubliž mu,…)
- teleologické halucinace - taky mu radí, ale mají pozitivní obsah, jsou to rady vstřícné, milé, např.: tak si z toho nic nedělej, ono to bude lepší
- antagonistické halucinace - vnímá dva hlasy, které se spolu baví o tom pacientovi, vnímá rozhovor → většinou je jeden hlas dobrý a brání ho a druhý zlý a haní ho, hlasy se mezi sebou hádají, baví se o něm nebo je to k němu nějak vztažené
- tyto halucinace mohou mezi sebou přecházet, ale nevyskytují se všechny tři najednou
- obsah halucinací si ti lidé pamatují, i když jsou pryč z toho stavu
Pravé zrakové halucinace
- jsou druhé nejčastější
- dělení:
- makropsie – halucinace větších objemů (ta moucha na okně má dva metry, ale ona tam žádná není)
- mikropsie – standardní velikost věcí je menší, typický zástupce mikropsie je mikrozoopsie – vnímání malinkých zvířátek (třeba pidislonů, malých myšek při deliriu)
- fleshback – spontánní halucinace po intoxikacích, jako tzv. echofenomény
- autoskopické zrakové halucinace – vidí sebe sama jako by byl nad sebou, pod sebou, v prostoru (vnímá tělo třeba jako bezbarvé, průhledné); může to být i součástí aury (určitá změna vnímání) při migrénách či epilepsii
Pravé čichové a chuťové halucinace
- vnímání neexistujících pachů a chutí
- často cítí hnilobný zápach, puch rozkládajících se těl
Pravé taktilní halucinace
- od doteků svědění, sexuálního dráždění
- týká se to vnějšího kontaktu kůže
Pravé mimosmyslové halucinace
Pohybové (kinestetické) halucinace
- jde o pohyb těla
- verbálně-motorické (Seglasovy) halucinace - je přesvědčen, že jeho ústy mluví jiná osoba, může s tím souviset i zněna intonace, když jakoby mluví ta jiná osoba
- graficko-motorické halucinace - tvrdí, že jeho rukou píše jiná osoba, může být v tu chvíli změněn rukopis
Orgánové (útrobní, viscerální) halucinace
- falešné pocity v útrobním systému
- často sexuální podtext (♂ můžou mít pocit, že jsou kastrováni, ♀ zase že jsou znásilňovány, že do nich proniká úd, nebo mohou mít pocity orgasmu,…)
- podkategorie - negativní tělové halucinace → ten člověk popírá existenci nějakého svého orgánu nebo části těla (ale toto je zaměřeno spíše na končetiny)
- může jít i o halucinaci posedlosti → má pocit, že v jeho těle je někdo jiný, třeba nějaká nadpřirozená bytost
Intrapsychické halucinace
- dotýkají se myšlení, má pocit, že mu někdo manipuluje s myšlenkami, odnímá mu myšlenky, vnucuje mu myšlenky, nebo je třeba ozvučuje
- nejde o hlasy, ale o myšlenky, o jeho vlastní proces myšlení
- toto je typický projev schizofrenie (manipulace s myšlením...)
Inadekvátní halucinace
- halucinace jiným smyslem než je ten k tomu určený
- např.: bude tvrdit, že čichá nohama
Extrakampinní halucinace
- jde o halucinace vjemu mimo dosah těch smyslových orgánů
- např.: tvrdí, že támhle na rohu /který nejde vidět) někdo stojí, že si o něm o dva domy dál někdo povídá
Pseudohalucinace
- halucinace má, ale uvědomuje si jejich nereálnost
- jenže se chová podle nich → rozpolcenost
Hypnagogní halucinace
- nastávají při usínání, navazují na usínací reakci
Hypnapompní halucinace
- nastávají při probouzení, navazují na probouzecí reakci
Halucinace týkající se organických změn na mozku
- především v případě národu v oblasti pontu (Pons Varoli - Varolův most)
- souvisí s organickou poruchou, kdy ten člověk vnímá křivé linie nebo že se bortí stěny
- po odstranění nádoru se pacient vyléčí a už se to u něj neobjeví