Úvod do problematiky

  • někteří autoři považují za důležité rozlišení interpretace dat a prezentaci dat
  • prezentace dat – popis třídění dat a jejich dalších analýz, komentáře tabulek, grafů a provedených operací ad.
  • interpretace dat – výklad zjištěných výsledků (vysvětlení, co znamenají, co z nich vyplývá, jaké závěry a jaká opatření atd.)
  • tyto dvě roviny práce s daty se ale v analýzách kvalitativních neodlučitelně prolínají
  • u kvantitativních zkoumání je užitečné nejprve prezentovat výsledky a teprve potom vyslovit závěry, názory, přesvědčení atd.
  • POZOR – vše zjištěné je jen jakási tendence, jistý náznak, možný trend a na žádné údaje (podpořené kvantitativním či kvalitativním přístupem) nelze přísahat, tvrdit, že to tak jednoznačně je
  • pozor na chyby při interpretaci (statistické testování vztahů vychází z falzifikace a ze statistické indukce)
  • stochastická zákonitost - vyjadřuje, že pravděpodobnost stojí v podstatě tohoto zákona, realita je pravděpodobná
  • statistická souvislost – prokázána jen s jistou spolehlivostí [1]

Interpretace

  • způsob výkladu, pochopení, objasnění výsledků výzkumu
  • přepis empirických dat do teoretického jazyka, vysvětlení dat, explanace
  • porozumění nějakému empirickému materiálu, týká se dat, která jsou vyjádřena v podobě statistických tabulek, korelačních a jiných koeficientů
  • všude, kde se setkáváme s interpretací, musíme počítat s rizikem chyb (musíme myslet na všechny možné zdroje chyb) [zdroj?]

Hermeneutika

  • z řeckého „herméneuein“ = vykládat, tlumočit, přeložit
  • umění výkladu, interpretace a porozumění
  • výzkum a studium interpretačních teorií a porozumění textu
  • bývá spojována především s interpretováním biblických textů, ale dnes tvoří rámec interpretačních teorií a metod zabývajících se texty obecně [2]
  • podrobněji zde

Hermeneutický kruh

  • částem mohu rozumět pouze z celku, avšak celek je mi přístupný jen skrze části
  • ani celek ani jednotlivé části nemohou být tedy pochopeny zvlášť [3]
  • podrobněji zde

Psychologický aspekt interpretace dat

  • zahrnuje proměnlivost, subjektivitu člověka a situace
  • ovlivněn motivací a cílem
  • dynamický proces, který interpretací nekončí
  • zdůrazňuje zpětnou vazbu (ta má hodnotící charakter)
  • vytváří prostor pro maximální využití dosažených výsledků opět na člověka a situaci [4]

Interpretaci ovlivňuje

  • osobnost respondenta – cílový soubor (výběr, reprezentativnost), brát v potaz odlišnosti (demografie, vývojová psychologie ad.)
  • osobnost interpretujícího – subjektivita interpretace, zkreslení výsledků, očekávání výsledků, motivace, role hodnotitele, možnost neetického chování
  • stres, prokrastinace – dbát na relaxaci, využívat introspekci, rozpoznat náznaky prokrastinace[4]

Zpětná vazba

  • nepostradatelná součást interpretace
  • má hodnotící charakter
  • je nutné vytvořit o ní zájem a využít ji jako motivační nástroj
  • slouží s výsledky jako odměna pro respondenty
  • velmi podstatně ovlivňuje pracovní klima a chuť do dalších průzkumů [4]

Interpretační chyby

  • nepravá korelace – nezahrnutý aspekt C ovlivňuje znak A i znak B a tím vytváří zdánlivou spojitost (nezahrnutá proměnná)
  • vývojová sekvence – zdá se, že A ovlivňuje B, ale ve skutečnosti na A působí proměnná C, která není do šetření zahrnuta
  • chybějící střední člen – vidíme působení A na B, ale už není patrné, že příčinou změn B není bezprostředně A. A nejprve působí na C, které nebylo zahrnuto do šetření, a teprve C působí na B (např. delikventi pocházejí z bohatých rodin, C=rodiče nemají na potomka čas, ten hledá náhradu vztahů v partě)
  • dvojí příčina – na B nepůsobí pouze A, ale také proměnná C, která nebyla zahrnuta (př. na výsledcích studia se nepodílí pouze píle, ale také jeho okolí, které mu pomáhá)
  • nezbytným krokem statistických analýz, je hledat pro zjištěné statistické souvislosti relevantní interpretace, jejich logická vysvětlení v souvislostech skutečnosti
  • není adekvátní užívat pro deskripci hodnotící výrazy (např. necelých, téměř, nedosahuje ani 40% atp.)[1]

Interpretační chyby, faktory ovlivňující analytický proces

Faktory, negativně ovlivňující analytický proces (Robson, 1993, in Hendl, 2005, s. 224)[5]:

  1. Přetížení daty - člověk je omezen při přijímání, zpracování a zapamatování dat.
  2. První dojem - první datové vstupy dělají větší dojem než pozdější.
  3. Informační nedostupnost - informacím, které jsou dostupnější, věnujeme větší pozornost.
  4. Pozitivní instance - existuje tendence ignorovat informace, které jsou v konfliktu s dosud zastávanými názory, a naopak přeceňovat informace, které je podporují.
  5. Interní konzistence - existuje tendence ignorovat překvapivou informaci.
  6. Nestejná spolehlivost - nevěnuje se pozornost okolnosti, že jednotlivé informační zdroje jsou různě spolehlivé.
  7. Scházející informace - tomu, k čemu schází informace, se věnuje menší pozornost.
  8. Revize hypotéz - dalším informacím se věnuje buď přehnaně velká, nebo přehnaně malá pozornost.
  9. Přehnaná sebedůvěra - pokud se udělá rozhodnutí, považuje se dále za přehnaně spolehlivé.
  10. Příčinnost současných jevů - pokud se jev vyskytuje současně s jiným, považují se oba za příčinně propojené.
  11. Fiktivní základ - pokud nejsou k dispozici data, provádí se srovnání s průměrem nebo libovolně zvoleným základem.
  12. Výsledky opakované analýzy se často liší od původních.

Interpretace dat v kvalitativním výzkumu

"Kvalitativní analýza a interpretace je „systematické nenumerické organizování dat s cílem odhalit témata, pravidelnosti, datové konfigurace, formy, kvality a vztahy“ (Hendl, 2005, s. 223).[5]

Analýzu a interpretaci kvalitativních dat, jejich vyhodnocení podle Hendla (2005) ztěžuje jejich nestrukturovaná podoba. Na druhou stranu však umožňují kontextuální pojetí informací.[5]

Teoretické přístupy, které určují způsob analýzy, jsou dle Olecké a Ivanové dva: zakotvená teorie a hermeneutická interpretace[6].


Zakotvená teorie

  • „empiricky zdůvodněná teorie“ (grounded theory)
  • vyvinuta v 60. letech
  • výzkumník je veden záměrem vytvořit teorii a hledá v textu výskyt relevantního materiálu
  • hlavní pozornost se soustřeďuje na nalezení vztahů, které jsou doloženy pravidelnostmi, při nichž se určité kategorie jedné proměnné vyskytují společně s kategoriemi jiné proměnné
  • výzkumník tvoří hypotézy během toho, jak se pohybuje v textu[6]

Zakotvená teorie je teorie induktivně odvozená ze zkoumání jevu, který reprezentuje. Je odhalena, vytvořena a prozatímně ověřena systematickým shromažďováním údajů o zkoumaném jevu a analýzou těchto údajů. Nezačínáme teorií, kterou bychom následně ověřovali. Spíše začínáme zkoumanou oblastí a necháváme, ať se vynoří to, co je v této oblasti významné [7].

Dobře zakotvená teorie splňuje čtyři základní kritéria[8]:

  • shoda s realitou
  • srozumitelnost, obecnost pro možnost praktické aplikace
  • kontrola všech podmínek
  • důležitá je teoretická citlivost – schopnost rozpoznat, co je v údajích důležité a dát tomu smysl
  • je možná získat z různých zdrojů – literatura, profesní zkušenosti, osobní zkušenost

Hermeneutická interpretace

  • umožňuje hlubinné porozumění významu v textu
  • proces interpretace má podobu hermeneutického kruhu
  • extrémně časově náročný přístup, vyžaduje plné zaměření výzkumníka na jediný text
  • interpretace začíná odhadem toho, o čem je text jako celek → dialog s textem, výzkumník klade dotazy, hledá v textu odpovědi
  • pozornost je věnována významu všech slov a hodnotí se i jejich výběr
  • po interpretaci celého textu je text rozdělen na části a jsou interpretovány jednotlivé části ve vztahu k celku
  • interpretace jsou srovnávány s předchozími a pak jsou spojovány dohromady
  • text je třeba pochopit z jeho vlastního kontextu, ne z kontextu výzkumníka[6]

Indukce a dedukce

Indukce

  • postup od jednotlivých dat k jejich zobecňování
  • postup od konkrétního, daného k abstraktnímu, zobecňujícímu
  • napomáhá formulovat všeobecně platná pravidla, principy, zákonitosti
  • umožňuje použít dostupné informace k vytvoření vědeckých teorií
  • je nástrojem kauzální analýzy [8]

Základy induktivního vyvozování závěrů o příčinách jevů - J. S. Mill:[9]

1. Metoda shody

  • víme, za kterých podmínek jev nastává
  • sledujeme nějaký jev za měnících se okolností a vidíme, že za přítomnosti některých okolností jev nastane, jindy nenastane (příčinná souvislost)
  • takto vyvozený závěr je pravdivý, ale nemusí být jediný => alternativní vysvětlení metoda shody nedokáže vyloučit

2. Metoda rozdílu

  • víme, kdy nenastává
  • pokud situace, ve které se určitý jev objeví, a situace, ve které se tento jev neobjeví, mají všechny okolnosti kromě jediné společné, potom tuto okolnost můžeme považovat za příčinu nebo část příčin jevu

3. Metoda souhlasu a rozdílu

  • kombinace metody shody a metody rozdílu
  • pravděpodobnost induktivního závěru není absolutní, ale jen pravděpodobná, protože zobecňuje z dostupných dat, ale nikdy nemáme data všechna => zobecňujeme i na data, která nám nejsou dostupná

4. Metoda původní variace

  • měníme intenzitu okolnosti a ostatní okolnosti udržujeme konstantní (nezměněné)
  • pokud se úměrně dané okolnosti mění i intenzita sledovaného jevu, tak mezi danou okolností a jevem existuje kauzální spojení

5. Metoda zbytků

  • málo používáno

Dedukce

  • Pokud není možno dokázat pravdivost teorie, můžeme se ji pokusit vyvrátit konkrétním příkladem. Popper (1959) zavádí termín falzifikace (zfalešnění, vyvrácení) vědecké teorie, tj. nehledáme cesty, jak teorii potvrdit, ale naopak: formulujeme předpoklady, situace, které pokud nastanou, teorii s úplnou jistotou vyvrátí.
  • Podle Poppera (i podle jiných) není teorie, která by byla konečnou pravdou, jen čeká na to, kdy bude nahrazena lepší teorií. Tudíž se jedná o cyklus zrodu a zániku vědeckých teorií přibližujících se pravdě.
  • Postup od obecného výroku k formulování specifických důsledků tohoto výroku.[8]

Ve vědeckém poznání můžeme ale využít i kombinaci deduktivního přístupu s přístupem induktivním.[8]

Reference

  1. 1,0 1,1 Reichel, J. (2009). Kapitoly metodologie sociálních výzkumů (Vyd. 1.). Praha: Grada.
  2. Hermeneutika. (27. 11. 2016). Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Získáno 17:25, 9. 12. 2016 z https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hermeneutika&oldid=14357807.
  3. Hermeneutický kruh. (2. 10. 2016). Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Získáno 17:27, 9. 12. 2016 z https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hermeneutick%C3%BD_kruh&oldid=14167739.
  4. 4,0 4,1 4,2 Šmahaj, J. (2009). Problematika psychologické interpretace dat [Online]. In . Retrieved from http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/knihovna/Sociologicke_pruzkumy_2009/Problematika_psychologicke_interpretace_dat.ppt.
  5. 5,0 5,1 5,2 Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.
  6. 6,0 6,1 6,2 Olecká, I., & Ivanová, K. (2010). Metodologie vědecko-výzkumné činnosti (Vyd. 1.). Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc.
  7. Strauss, A. L., & Corbin, J. M. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie (Vyd. 1.). Boskovice: Albert.
  8. 8,0 8,1 8,2 8,3 https://is.vsfs.cz/el/6410/leto2012/N_DSeVF/2115684/vedecke_metody.pdf
  9. Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.

Zdroje