Uživatelské chování

Uživatelským chováním rozumíme informační chování uživatelů pohybujících se v prostředí internetu. Toto chování pokrývá všechny aktivity, které uživatel na webu vykonává, včetně cíleného vyhledávání informací či naopak bezcílného procházení webu. Informační chování na internetu se netýká pouze vyhledávání informací, ale jde také o jejich vytváření a sdílení.

Web jako uživatelská platforma

Samotné informační chování se průběžně měnilo spolu s vývojem internetu. První uživatelskou platformou byl tzv. web 1.0, jehož podstatou bylo pasivní přijímání obsahu uživatelem. Uživatelům tedy poskytoval minimální prostor pro vlastní produkci, neboť webové stránky byly tvořeny malým počtem tvůrců. Další etapou ve vývoji internetu představoval web 2.0, o kterém se hovoří zhruba od roku 2004. Jeho charakteristickým rysem je aktivní zapojení uživatele do tvorby jeho obsahu. V současnosti se již mluví dokonce o webu 3.0, s nímž jsou spojeny termíny jako například cloudové služby, internet věcí či sémantický web.

Součástí aktivity v prostředí webu je vytvoření digitální identity, která je určitým způsobem propojena s identitou fyzickou a umožňuje uživateli vystupovat na webu v různých podobách.

Existují dva přístupy, jak nahlížet na chování uživatelů na internetu. Prvním je sociokognitivní pozorování uživatelského chování v standardizovaném prostředí. Druhým je pak analýza stop uživatelovi aktivity, které zanechává v podobě tzv. digitálních stop.

Typologie informačního chování online

• Vyhledávání a získávání (search and retrieve) patří mezi typickou činnost informačního chování.
• Prohlížení (browsing) představuje procházení větším množstvím zdrojů.
• Monitorování (monitoring) reprezentuje cílené získávání informací opakovaným návratem ke zdroji či jeho sledování.
• Rozvíjení (unfolding) je myšleno souvislé věnování se určitému zdroji (čtení knihy, poslech písně, přehrávání videa).
• Informační výměna (information exchange) označuje odesílání a příjímání zpráv.
• Komunikace je externalizovaným typem výměny informací, například prostřednictvím sociálních sítí.
• Pokynová aktivita (instruct activity) – její podstatou je udělování určitého pokynu, například při platbě v internetovém obchodě.
• Publikační činnost (publish activities) je charakterizována veřejným sdílením informací například prostřednictvím osobního blogu.

Kategorizace uživatelů na internetu

Zařazení do kategorií je vytvářeno na základě společného profilu různých skupin uživatelů. Společný profil je charakterizován mírou důvěry uživatelů v bezpečnost internetu, jejich aktivitou a postojem k internetu samotnému.

Podíl fundamentalistů, bezstarostných a pragmatiků v roce 2003

Na základě důvěry

Důvěra uživatelů v jejich bezpečí na internetu se v průběhu let značně měnila.

Dělení dle Dr. Alana Westina – 90. léta

V 90. letech provedl Dr. Alan Westin výzkum, pomocí něhož vypracoval jednoduchou typologii 3 skupin osob v americké společnosti s různým stupněm jejich přístupu k soukromí dat.

• Fundamentalisté (Privacy Fundamentalist) – považují soukromí za velmi cenné.
• Bezstarostní (Privacy Unconcerned) – skupina, která nemá problém poskytnout svá data vládě, autoritám či korporacím.
• Pragmatici (Privacy Pragmatist) – posuzují možné výhody a rizika, která mohou nastat.

Kategorizace na základě důvěry dle společnosti PEW

Dělení dle společnosti PEW – rok 2007

Americká společnost PEW zaměřená na průzkum veřejného mínění v roce 2007 představila jinou kategorizaci uživatelů. Uživatelé byli rozděleni do následujících tří skupin:

• Sebevědomí kreativci (Confident Creatives) – skupina, která se nebojí o bezpečí svých dat a ráda je aktivně sdílí.
• Znepokojení a opatrní (Concerned and Careful) – omezují množství osobních údajů, které veřejně sdílejí.
• Ustaraní na vedlejší koleji (Worried by the Wayside) – též projevují jisté obavy o svá data, ovšem aktivně nelimitují informace, které jsou veřejně dostupné.

Na základě aktivity

Aktivita uživatelů může být vyjádřena modelem 1 – 9 – 90. Tento koncept vyjadřuje poměr, kdy minimální počet uživatelů (tzv. pracovníci) vytváří nějaký originální obsah. Dále menšina (tzv. editoři), která se aktivně účastní v podobě komentování či sdílení a naprostá většina (tzv. okukovači), která pouze sleduje aktivitu ostatních a na vytváření se nijak aktivně nepodílí nebo jen minimálně.

Další typologie se opírá o mezinárodní analýzu a je složena z pěti typů uživatelů:

• Inovátoři intenzivně konzumují jakýkoli internetový obsah, tráví online cca 12-16 hodin denně.
• Pobavení konzumují relativně intenzivně zejména zábavný internetový obsah, tráví online cca 8-12 hodin denně.
• Pragmatisté konzumují z velké části edukační a odborný internetový obsah, tráví online cca 2-4 hodiny denně.
• Tradicionalisté – jejich konzumace internetového obsahu je nízká, tráví online cca 1-2 hodiny týdně.
• Odpojení se do internetové komunikace z různých důvodů nezapojují.

Na základě přístupu k internetu

Dělení uživatelů na základě jejich kompetence v užívání internetu, a to na digitální rodáky (digital natives), kteří se do doby internetu narodili a přirozeně se v něm pohybují, a na digitální přistěhovalce (digital immigrants), kteří se k používání internetu dostali v pozdějším věku a tudíž jim toto prostředí nepřipadá tak přirozené.

Zdroj

Článek je založen na práci PAPPOVÁ, Michaela. Analýza uživatelského chování vzhledem k ukládání digitální stopy bez vědomí uživatele. Praha, 2017. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/163624/. Diplomová práce. Ústav informačních studií a knihovnictví.

Odkazy

Související články

• Digitální stopa
• Informační chování
• Internet

Klíčová slova

digitální stopa, informační chování, uživatelské chování na internetu