Počátky fonologického systému

fonetici musí slyšet detaily, které normální člověk při komunikaci neslyší, protože by ho to zdržovalo
dlouho se předpokládalo, že malé dítě slyší jako dospělý

Olstenova teze (1975): nejtěžším úkolem pro dítě není artikulovat, ale správně vnímat a pak to napodobovat
Lieberman (80.l.) – teorie motorického vnímání řeči – vnímání řeči přes okruhy v mozku, které jsou zároveň využívány motoricky
Kennedy? – dítě se musí naučit poslouchat, aby se mohlo naučit mluvit

správné rozměry středního? ucha jsou vyvinuté ve 20 týdnu těhotenství + je naplněné kapalinou → vnímá jen omezený počet frekvencí
po narození se kapalina vstřebává asi 2 týdny
dvouměsíční děti už rozpoznávají lingvistické kontrasty, které můžou být i odlišné od mateřského jazyka
od 2 do 6 měsíců se o dítěti mluví jako o „univerzálním fonetikovi“ – rozpoznává citlivěji než dospělý

Kategoriální percepce

kontinuum akustických změn – jak je to vnímáno?
např. rozdíl mezi [ba] a [pa]
změna nástupu hlasivkového tónu (VOT) – měří se od uzavření závěru
[ba] = -0,075 s × [pa] = 0,015 s
→ rozkrokovat třeba po 15 ms → někde uprostřed někdo vnímá [ba], někdo [pa]
→ udělá se graf třeba na slyšení [ba], který bude od [ba] k [pa] klesat takovým esíčkem, ne rovně = sigmoida (logistická křivka) = princip kategoriální percepce

experiment Mannův? a Rettův? (80.l.) – testovali [s] a [ʃ]

- když testovali na slabiky [sa] a [ʃa], bylo pásmo nerozhodnosti normální

- když se použily šumy ve slabikách [su] a [ʃu] (rozdíl je ve spektru šumu), šum s nižší frekvencí byl pořád rozpoznáván jako [su], i když u [sa/ʃa] už to bylo [ʃ]

← [u] zaokrouhluje → snižuje oblast šumu

když se dítě naučí rozpoznávat kontrast třeba na mužském hlasu, je schopné ho rozeznat i na hlasu ženském
× ve 4 měsících neumí odhlédnout od intonace, v 6 měsících už to umí
zkoumání kategoriální percepce u neřečových zvuků (např. rozpoznávání šumu, tónů s jiným časem nástupu apod.) – tendence slyšet rozdíly kategoriálně

Patricia Kuhl (90.l.) – princip kategoriální percepce zobecnila na vícerozměrný akustický prostor – „Kuhlové magnetový percepční model“

- např. vokalický trojúhelník – kolem vokálů se dají nakreslit „hranice“ – „souřadnice“ (taková souřadnicová síť)

- zvyknutím na vokály se ale ty hranice v blízkosti vokálů ohýbají směrem k nim = chovají se jako magnety × kontrasty se zvětšují

- vokály = prototypy (ze všech [a], která člověk slyší, si udělá průměr = prototyp)

- je špatné, když má dítě třeba jen jeden prototyp, když třeba matka něco špatně vyslovuje, bude mít taky tu hlásku posunutou

Praktické provedení testu

udělá se 7 nebo 9 mezikroků
je lepší používat erby, ne Hz
minimum je 16 lidí, ale zas ne zbytečně moc
opakování cca. 6×
viz též kapitola Metody fonetické práce: Percepční testy

sigmoida má 3 parametry

- strmost

- umístění přechodového pásma (pásma neurčitosti)

- počátky sigmoidy

Reference

Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)

Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika