Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla
Verze z 22. 3. 2021, 10:02, kterou vytvořil Sabina.Junova (diskuse | příspěvky)
Obsah
- 1 Historický vývoj
- 2 Ekonomické směry
- 2.1 Klasická politická ekonomie
- 2.2 Keynesiánství
- 2.3 Rakouská škola
- 2.4 Neoklasická škola
- 2.5 Chicagská škola (monetarismus)
- 2.6 Škola racionálních očekávání
- 2.7 Ekonomie strany nabídky
- 2.8 Škola veřejné volby
- 2.9 Marxismus
- 2.10 Neokeynesiánství
- 2.11 Postkeynesiánství
- 2.12 Teorie manažerské revoluce
- 3 Odkazy
Historický vývoj
Řecko
- 4. st. př. n. l.
- nejstarší dochované názory na hospodářskou politiku, součást filozofického myšlení
- Xenofon
- autor názvu vědní disciplíny ekonomie
- spis Oikonomikos (oikos = dům, nomos = pravidla) - obsahuje praktické rady pro hospodaření venkovské šlechtické domácnosti a taky poukazuje na důležitost schopnosti řídit (spravovat) a vést
- Platón
- spis Ústava
- ideální stát = společnost o třech vrstvách - pracující, vojáci a filozofové (vládnoucí)
- soukromé vlastnictví pouze pro pracující, u voláků a vládnoucích podlamuje morálku a vede k sobectví
- Aristoteles
- spis Politika - politická ekonomie
- polis (obec nebo stát) = je soběstačný a je účelem a cílem lidského spolužití
- rozdělení vlastnictví majetku - přirozené (vede k dobrému hospodaření) a nepřirozené (vede ke zbytečnému hromadění majetku)
- je proti lichvě (chremastika)
- další představitelé - Homér, Hesiodos, Solon
Řím
- 1. st. př. n. l.
- také se věnovali ekonomickým otázkám, ale neměli tak významné teorie a myšlenky jako v Řecku
- Cato starším Marcus Terentius Varro Reatinus a Columella - zemědělská problematika
- Marcus Aurelius Cicero
- spisy O povinnostech a O zákonech
- prosazoval soudy jako pokojné a zákonné vyřešení sporu
- Tiberius a Gaius Gracchové
- pozemková reforma - vlstnictví vyměřené plochy pozemku, zbytek rozdělen nemajetným
- Sv. Augustin
- teorie dvou států - Boží stát ("dokonalý", vedený vírou) a Pozemský stát (vedený lidskou přirozeností, nutné zlo, potřebné ke krocení zlého člověka)
Scholastikové
- 13. století
- představitel Tomáš Akvinský - spis Suma teologická
- ekonomické názory středověkého katolicismu - vliv Bible i starých antických spisů
- odmítají úrok (představuje odměnu za čas a čas náleží bohu)
- koncept spravedlivé ceny - ta je tvořena z:
- nákladů na výrobu
- nákladů na dopravu a prodej + přiměřený zisk obchodníka
- daně, cla, mýta a jiné poplatky
Merkantilismus
- 17. století
- oficiální ekonomická doktrína většiny evropy
- důraz na kladnou ochodní bilanci a významnou roli státu
- negativní pohled na zahraniční obchod (odliv peněz ze země) - zábrana cly a zákazy dovozu
- Francie - Jean Bodin, Jean-Baptiste Colbert (colbertismus)
- Anglie - Thomas Mun (Bohatství Anglie v zahraničním obchodě), Josiah Child, James Stuart
Kameralistika
- 18. století - Německo a Rakousko
- středoevropská forma merkantilismu
- také soustředění na silnou pozici státu a pozitivní obchodní bilanci, větší důraz na růst populace
- Joseph von Sonnenfels Vídeň, rádce Josefa II (Základy politických, obchodních a finančních věd), Josef Ignác Buček, Johann Heinrich von Justim
Formativní období klasické politické ekonomie
- 17.-18. století, Anglie
- základ konstituce nového směru
- William Petty (Rozpravy o daních a poplatcích, Politická aritmetika)
- John Locke - liberalismus
- Dudley North (Rozpravy o obchodu)
- David Hume (Politické rozpravy)
Fyziokraté
- 18. století, Francie
- vláda přírody, bohatství národu pochází ze zemědělské půdy
- představitelé - Dupont de Nemours, Francois Quesnay, Mercier de la Riviere, Anne Robert Turgot[1]
Ekonomické směry
Klasická politická ekonomie
- 18.-19. století
- Adam Smith
- Bohatství národů - čtyři ústřední témata klasické politické ekonomie
- neviditelná ruka trhu - nezamyšlené sociální přínosy vlastních zájmů jednotlivce
- růst národního bohatství - nestejný růst v různých zemích
- měření národního bohatství
- teorie hodnoty a rozdělování - přirozené rozdělování silou práce
- David Ricardo
- Zásady politické ekonomie a zdanění
- teorie pozemkové renty - zákon klesajících výnosů
- teorie komparativní výhody - pro zemi je nejvýhodnější vyrábět ten výrobek, u kterého má oproti ostatním zemím co největší absolutní výhodu a ostatní výrobky dovážet, čímž zároveň umožní vývoz jiným zemím
- další představitelé Thomas R. Malthus, Jean B. Say[2]
Keynesiánství
- John Maynard Keynes
- Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz
- viditelná ruka státu - ospravedlňuje zásahy státu do veřejné ekonomické sféry
Rakouská škola
- začátek v 19. století
- od ostatních škol se odlišuje podstatou v analýze lidského jednání a deduktivní logice
- skepse k využívání empirických metod v ekonomii (statistika a laboratorní experimenty)
- Hermann Heinrich Gossen - předchůdce
- Gossenovy zákony
- Zákon klesající užitečnosti = od určité meze každá další přidaná jednotka přidá menší užitek
- Zákon racionálního hospodaření = ekonomický subjekt si ze zboží a služeb vybírá v poměru tak, aby z nich kměl stejný mezní užitek - nejvíc do toho, co mu nejvíce chybí
- Carl Menger - hlavní představitel
- Friedrich August von Hayek
- Peněžní teorie a hospodářský cyklus, Právo, zákonodárství a svoboda[3]
Neoklasická škola
- 20. století
- jeden ze dvou směrů současné ekonomie hlavního proudu (druhé jsou školy navazující na keynesiánství)
- v některých ohledech navazuje na klasickou ekonomii + nové myšlenky a názory
- zaměřeno na rozhodování o zboží, výstupech a rozdělení příjmů na trzích prostřednictvím nabídky a poptávky
- představitelé Alfred Marshall, Vilfredo Pareto, John B. Clark, Léon Walras, Robert M. Solow (neoklasický růstový model)[4]
Chicagská škola (monetarismus)
- neoklasický směr okolu University of Chicago
- Milton Friedman
- Kapitalismus a svoboda, Svoboda volby - role peněz, účinky na ceny a produkt, kvantitativní teorie peněz, kritika Phillipsovy křivky
- George Stigler
- Gary Becker
Škola racionálních očekávání
- 20. století
- kritika neokeynesiánství
- John Fraser Muth
- článek Rational Expectations and the Theory of Price Movements
- zásahy státu do ekonomie nejsou účinné
- lidé dělají informovaná racionální rozhodnutí v ekonomických ohledech - mohou dělat chyby, ale učí se z nich[5]
Ekonomie strany nabídky
- představitelé Arthur B. Laffer, Paul Craig Roberts
- negativní vliv na ekonomii mají daně a státní zásahy
- aby se hospodářství vrátila prosperita a stabilita, je třeba vrátit tržnímu hospodářství všechna jeho práva
- Lafferova křivka - zvyšování daní začne mít od určitého bodu negativní vliv na kapitál státu (začne unikat pryč ze země)[5]
Škola veřejné volby
- také teorie veřejné volby
- zkoumá jak dochází k realizacím veřejných rozhodnutí - ekonomická analýza politiky a dopadů politiky na ekonomiku
- představitelé Duncan Black, Anthony Downs, Mancur Olson, J. K. Arrow[5]
Marxismus
- 19. století
- zakladatel Karl Marx (Kapitál), přidal se Friedrich Engels
- Komunistický manifest
- 5 etap společnosti - Komunistická = spravedlivá, finální etapa
- teorie nadhodnoty - vyšší mzda než jakou má práce hodnotu = neoprávněné přivlastňování
- práce a vykořisťování - problém společnosti - rozdělena na vykořisťovatele a vykořisťované
- revoluce proletariátu - odstranění kapitalismu[6]
Neokeynesiánství
- verze vývoje keynesiánství především v USA, hlavní vývoj makroekonomie v 70. letech 20. století
- důraz na roli státu, který může pomoci rozpohybovat ekonomiku
- představitelé John Richard Hicks, Alvin Harvey Hansen, Paul A. Samuelson - soudobý střední proud moderní ekonomie
Postkeynesiánství
- hlavním tradice v rámci heterodoxní (politické) ekonomie
- důraz na realistické pozorování ekonomie
- odpor k matematickému formalismu a pozitivismu tržních fundamentalistů
- představitelé J. Robinson(ová), N. Kaldor, L. L. Pasinetti
Teorie manažerské revoluce
- Edwin Griswold Nourse - Vlastnictví a kontrola bohatství v korporacích
- Vlastnictví a kontrola spojena
- Většinové vlastnictví
- Kontrola menšinou
- Malý kontrolní balík akcií
- Rozptyl vlastnictví – kontrola manažery - odosobnění
Odkazy
Literatura
Článek je založen na prezentaci JOHNOVÁ, Radka. Historie ekonomického myšlení (prezentace) [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://artmarketing.proweb.cz/
Reference
- ↑ Dějiny ekonomického myšlení, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_ekonomick%C3%A9ho_my%C5%A1len%C3%AD
- ↑ Klasická ekonomie, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Klasick%C3%A1_ekonomie
- ↑ Rakouská škola, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_%C5%A1kola
- ↑ Neoklasická ekonomie, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Neoklasick%C3%A1_ekonomie
- ↑ 5,0 5,1 5,2 KUČEROVÁ, Vladimíra. Makroekonomie II (prezentace) [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://www.vutbr.cz/www_base/priloha.php?dpid=95225
- ↑ CÍSAŘ, Martin. Ekonomická teorie Karla Marxe (prezentace) [online]. 16. 1. 2013 [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: http://www.gymnaslo.cz/files/users/spravce/dum/dejinyEkonomickychTeorii/VY_32_INOVACE_SP.1.08.pdf
Související články
Základní ekonomické otázky a zákonitosti, teorie nabídky a poptávky na mikroekonomické úrovni.
Základní cíle a nástroje v makroekonomii, hospodářské cykly a hospodářská politika.
Klíčová slova
ekonomie, historický vývoj, ekonomické teorie, ekonomické směry