Koptština
Koptština je poslední vývojovou fází staroegyptského jazyka. Na rozdíl od všech předchozích fází byla koptština zapisována řeckým písmem, k němuž bylo přidáno ještě šest znaků převzatých z démotštiny, aby taková abeceda dovedla vyjádřit všechny hlásky mluveného jazyka. Standardizovaná podoba koptštiny se objevuje někdy kolem roku 300 n.l., ale byla užívána už dříve. Během 7.století začala být vytlačována arabštinou a zhruba v 16.století se stala mrtvým jazykem. Jelikož byla především jazykem egyptských křesťanů, později se z ní vyvinul liturgický jazyk, ve kterém se v koptských kostelech místy čte dodnes (sami dnešní egyptší křesťané mu ale povětšinou už nerozumějí).[1] Koptšina je první fází egyptského jazyka, který zaznamenává samohlásky. Přejala mnoho slov z řečtiny, ale její gramatika navazuje spíše na démotštinu a tedy samotnou egyptštinu. Samotná koptština má mnoho dialektů, z nichž nejvýznamnější a nejrozšířenější je tzv. sahidský dialekt, jímž se původně zřejmě hovořilo v oblasti Hermopole (Ešmunénu).[2] V koptštině se objevují jak texty původní, tak také mnoho překladů z řečtiny.
Literatura:
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
