Lateralizace mozkových hemisfér

Lateralita je teorie o dominanci využívání jedné strany párových orgánů na základě rozdílnosti funkce pravé a levé mozkové hemisféry. Nejznámější projevy laterality jsou praváctví a leváctví.

Dominance je převaha jedné hemisféry nad druhou. Dříve rozšířený názor, že leváci mají pro všechny činnosti dominantní hemisféru pravou a praváci levou, byl překonán. J. Wada v šedesátých letech zjistil, že téměř 100% praváku a 60 – 70% leváku má pro řeč dominantní hemisféru levou.

Leváctví a praváctví

• Mozek je anatomicky i funkčně stranově nesouměrný (histologicky i chemicky). Stranová nesouměrnost hemisfér je prokazatelná od raných vývojových stádií mozku.
• Dominantní ruku diagnostikuje například test Edinburgh Handedness Inventory
• Praváctví a leváctví se považují za kontinuum, nikoliv za ostře oddělené vlastnosti. Tuto preferenci určujeme některým ze standardních testů (např. Edinburgh handedness inventory)
• Další indicií k určení praváctví a leváctví je Sylviova rýha (oddělující čelní a spánkový lalok)- U lidí, kteří se sami označují za praváky je delší než u samozvaných leváků

Praváci	Leváci
většinou větší pravý čelní lalok než levý	pravý čelní lalok je většinou větší než levý
Levý spánkový a týlní lalok mají větší než na pravé straně	větší čelní lalok či levý čelní lalok, než je tomu u praváků

Příčiny Laterality

Příčiny laterality zatím nejsou dostatečně vědecky podloženy, jsou tedy prozatím předmětem vědeckých úvah a hypotéz:

Genetická podmíněnost

Za argument pro vrozenost leváctví se považují zejména neúspěšné pokusy o přeučování, které často mají za následek neurotické poruchy. Dle aktuálních výzkumů Britských vědců z Oxfordského střediska pro výzkum lidské genetiky je za levorukost odpovědný gen LRRTM1. Nalezená genetická informace se nadále zkoumá. Pokud je ale levorukost dědičná, mechanismus bude složitější.

Geschwidova-Galaburdova teorie

vychází jednak z vlivu genů, ale také nitroděložního prostředí. Jako standardní dominanci hemisfér považuje praváctví, zatímco leváctví považuje na anomální. Na vývoji anomální dominance hemisfér se podle této teorie podílí úroveň hladiny testoteronu.

• Dalším poznatkem Geschwida a Galaburda je možný vliv ročního období při narození. Častěji detekovali stranovou nevyhraněnost u lidí narozených v zimním období, což mělo být způsobeno sezónními výkyvy hormonálních vlivů na mozek plodu.

Teorie matka-dítě

podle této teorie jsou ženy častěji pravačkami proto, že drží dítě hlavičkou u svého levého ramena a pravou ruku si uvolňují. Nicméně to se dá vysvětlit také tím, že dítě v této poloze uklidňuje zvuk mateřského srdce. To umožňuje snadnější emoční komunikaci mezi matkou a dítětem (tato poloha snadněji oslovuje matčinu pravou hemisféru.

Osobnostní rysy podle dominance

• Existuje velké množství teorií o tom, že každá z hemisfér je centrem pro různé dovednosti a osobnostní rysy. Podle této teorie lidé, kteří používají více pravou mozkovou hemisféru jsou více kreativní a spontanní zatímco ti, kteří používají levou stranu více jsou logičtější a analytičtí.
• Nejnovější výzkumy však toto tvrzení spíše popírají.
• Odborníci naznačují, že tento omyl vznikl zjištěním vědců, že zranění na jedné straně mozku způsobilo ztrátu konkrétních schopností. Koncept se potvrdil v roce 1960 udělením Nobelovy ceny Robertu Sperrymu za odhalení specifické úlohy jednotlivých mozkových hemisfér u člověka. Vědci provedli studie s pacienty, kteří podstoupili chirurgický zákrok na snížení corpus callosum, které spojují hemisféry - k léčbě epilepsie. Když hemisféry nebyly schopny navzájem komunikovat, reagovali odlišně na podněty, což naznačovalo, že by hemisféry měli mít různé funkce.
• V nové studii neurologové naskenovali mozek více než 1000 lidí ve věku od 7 do 29 let. Zatímco probandi odpočívali, výzkumníci měřili jejich funkční Lateralizaci (specifické psychické procesy s umístěním na každé straně mozku). Nebylo zjištěno, že by účastníci studie měli silnější funkci levé nebo pravé hemisféry.
  
• Výzkumníci připouštějí, že některé mozkové funkce se vyskytují v jedné nebo druhé straně mozku. Jazyk má tendenci být na levé straně, pozornost více na pravé straně. Mozek ale není tak jednoznačné rozdělen, jak se obecně tvrdí. Například pravá hemisféra je zapojena do zpracování některých aspektů jazyka, jako je třeba intonace. .
  

Odkazy

Doporučená literatura

• Keynes R. Insights from invertebrate neural systems: An Introduction to Nervous Systems. (2007). By Greenspan R.J. Cold Spring Harbor Laboratory Press. 184 pp. ISBN-13.vol. 29, issue 9, undefined. DOI:10.1002/bies.20635.
• Liliengeld O Scott. 50 největších mýtů populární psychologie. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2011, 349 s
• Arthur W. Toga & Paul M. Thompson (January 2003). "Mapping Brain Asymmetry". Nature Reviews Neuroscience 4 (1): 37–48. doi:10.1038/nrn1009. PMID 12511860.

Klíčová slova

Robert Sperry, mozek, praváctví, leváctví