Zdrojový kód
|
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
|
|
|
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
|
Zdrojový kód je možné definovat, jako plně spustitelný popis softwarového systému. Jeho skladba by měla zapříčinit funkční grafickou reprezentaci.[1]. Tento termín je hlavně využívaný v informatice pro zápis textu počítačového programu v daném programovacím jazyce. Tento zápis se může ukládat v podobě textových souborů. Vždy však ale záleží na programovacím jazyce, jelikož má každý svou příponu souboru.[2].
Obsah
Pravidla pro psaní zdrojového kódu
Dodržování pravidel při psaní zdrojových kódu je velmi důležité. Zvláště, když se na něm podílí větší skupina lidí, ve které si tyto kódy lidé (kolegové) mezi sebou sdílejí[3].
Mezi nejčastější pravidla patří :
- Psaní velkých a malých písmen v názvech
- Dodržování maximální doporučené délky názvu
- Volba názvu
- Správné rozvržení zdrojového kódu včetně odsazování
- Klíčová slova a názvy proměnných
Zápis zdrojového kódu
Programátoři nejčastěji zapisují zdrojové kódy pomocí textových editorů. Existují ale také specializované programy, které usnadňují programátorům psaní těchto kódů, nebo pomocí nich lze zdrojový kód vygenerovat. Tyto editory mohou být součástí integrovaného vývojového prostředí (IDE – Integrated Development Environment)[4]. Při zápisu kódu je potřeba dodržovat několik pravidel v podobě stylu a úpravy. Výsledkem dodržování těchto pravidel je lepší přehlednost, čitelnost a orientace mezi řádky. Pro správnost kódu (a později pro funkčnost a spuštění programu) je nutné, aby byla dodržena programovací syntaxe.
Využití kódu
Samotný napsaný zdrojový kód nelze nijak využít. Zdrojový kód je potřeba provádět přímo skrze interprety (software), nebo je nutné jej zpočátku „přeložit“ do strojového kódu a poté ho spustit. K překládání kódů slouží tzv. kompilátor. Kompilátor[5] neboli překladač, má za úkol překládat algoritmy do jednodušších programovacích jazyků nebo do strojového kódu. U interpretů[6] je možné vykonávat zápis dalšího programu přímo v daném programovacím jazyce bez nutnosti překládání do strojového kódu.
Licence
Zdrojové kódy, později programy, jsou vázány licencí. Typ licence můžeme rozdělit na volný (svobodný software) a na proprietární.
Za svobodný software[7] je považován takový program, který je volně dostupný pro využívání, umožňuje další jeho úpravy a distribuci.
Proprietární software[8] není volně dostupný a uplatňují se na něj autorská práva.
Historie
První software byl vytvořen ve 40. letech 20. století pomocí binárního kódu. Tento software se zároveň považuje za počáteční vzorek zdrojového kódu. Za průkopníka počátečního zdrojového kódu v podobě, jak ho známe dnes, je považován anglický matematik a počítačový vědec Tom Kilburn.
Tom Kilburn[9] vytvořil v roce 1948 program, který byl uložen v paměti počítače. Tento program prováděl matematické operace a řešil matematické rovnice.
Odkazy
Reference
- ↑ 22nd IEEE International Working Conference on Source Code Analysis and Manipulation. Source Code Analysis and Manipulation Working Conference [online]. SCAM, © 2006 [cit. 2022-03-16]. Dostupné z: http://www.ieee-scam.org/2022/
- ↑ ROUSE, Margaret. What is source code?. Techtarget. [online]. [2016] [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://searchsoa.techtarget.com/definition/source-code
- ↑ LINHART, Ondřej. Konvence při psaní zdrojového kódu. Dotnetportal.cz. [online]. 1.1.2008 [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://www.dotnetportal.cz/clanek/62/Konvence-pri-psani-zdrojoveho-kodu
- ↑ ROUSE, Margaret. What is source code?. Techtarget. [online]. [2016] [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://searchsoa.techtarget.com/definition/source-code
- ↑ Překladač. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99eklada%C4%8D
- ↑ Interpret (software). Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Interpret_(software)
- ↑ Svobodný software. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svobodn%C3%BD_software
- ↑ Proprietární software. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Propriet%C3%A1rn%C3%AD_software
- ↑ Tom Kilburn. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-13]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tom_Kilburn
Použitá literatura
Související články
Programovací jazyk
Informační technologie
Java - programovací jazyk
Python
Datové struktury
R - programovací jazyk
Objektově orientované systémy databází
NodeXL: Programovací jazyky Ruby a C++ očima Twitter diskuzí
Booleovské operátory
Klíčová slova
Syntax, kompilátor, licence, programovací jazyk, vývoj, vývojové prostředí, zdrojový kod
Pravidla pro psaní zdrojového kódu
Dodržování pravidel při psaní zdrojových kódu je velmi důležité. Zvláště, když se na něm podílí větší skupina lidí, ve které si tyto kódy lidé (kolegové) mezi sebou sdílejí[1].
Mezi nejčastější pravidla patří :
- Psaní velkých a malých písmen v názvech
- Dodržování maximální doporučené délky názvu
- Volba názvu
- Správné rozvržení zdrojového kódu včetně odsazování
- Klíčová slova a názvy proměnných
Zápis zdrojového kódu
Programátoři nejčastěji zapisují zdrojové kódy pomocí textových editorů. Existují ale také specializované programy, které usnadňují programátorům psaní těchto kódů, nebo pomocí nich lze zdrojový kód vygenerovat. Tyto editory mohou být součástí integrovaného vývojového prostředí (IDE – Integrated Development Environment)[2]. Při zápisu kódu je potřeba dodržovat několik pravidel v podobě stylu a úpravy. Výsledkem dodržování těchto pravidel je lepší přehlednost, čitelnost a orientace mezi řádky. Pro správnost kódu (a později pro funkčnost a spuštění programu) je nutné, aby byla dodržena programovací syntaxe.
Využití kódu
Samotný napsaný zdrojový kód nelze nijak využít. Zdrojový kód je potřeba provádět přímo skrze interprety (software), nebo je nutné jej zpočátku „přeložit“ do strojového kódu a poté ho spustit. K překládání kódů slouží tzv. kompilátor. Kompilátor[3] neboli překladač, má za úkol překládat algoritmy do jednodušších programovacích jazyků nebo do strojového kódu. U interpretů[4] je možné vykonávat zápis dalšího programu přímo v daném programovacím jazyce bez nutnosti překládání do strojového kódu.
Licence
Zdrojové kódy, později programy, jsou vázány licencí. Typ licence můžeme rozdělit na volný (svobodný software) a na proprietární.
Za svobodný software[5] je považován takový program, který je volně dostupný pro využívání, umožňuje další jeho úpravy a distribuci.
Proprietární software[6] není volně dostupný a uplatňují se na něj autorská práva.
Historie
První software byl vytvořen ve 40. letech 20. století pomocí binárního kódu. Tento software se zároveň považuje za počáteční vzorek zdrojového kódu. Za průkopníka počátečního zdrojového kódu v podobě, jak ho známe dnes, je považován anglický matematik a počítačový vědec Tom Kilburn.
Tom Kilburn[7] vytvořil v roce 1948 program, který byl uložen v paměti počítače. Tento program prováděl matematické operace a řešil matematické rovnice.
Odkazy
Reference
- ↑ LINHART, Ondřej. Konvence při psaní zdrojového kódu. Dotnetportal.cz. [online]. 1.1.2008 [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://www.dotnetportal.cz/clanek/62/Konvence-pri-psani-zdrojoveho-kodu
- ↑ ROUSE, Margaret. What is source code?. Techtarget. [online]. [2016] [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://searchsoa.techtarget.com/definition/source-code
- ↑ Překladač. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99eklada%C4%8D
- ↑ Interpret (software). Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Interpret_(software)
- ↑ Svobodný software. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svobodn%C3%BD_software
- ↑ Proprietární software. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Propriet%C3%A1rn%C3%AD_software
- ↑ Tom Kilburn. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-13]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tom_Kilburn
Použitá literatura
Související články
Programovací jazyk
Informační technologie
Java - programovací jazyk
Python
Datové struktury
R - programovací jazyk
Objektově orientované systémy databází
NodeXL: Programovací jazyky Ruby a C++ očima Twitter diskuzí
Booleovské operátory
Klíčová slova
Syntax, kompilátor, licence, programovací jazyk, vývoj, vývojové prostředí, zdrojový kod
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
