Edward Thorndike

(1874-1949)

Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník etologie a behaviorismu. Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další.

Edward Thorndike

Život

• Narodil se do rodiny metodického pastora.
• Pod vedením Williama Jamese vystudoval Harvard.
• Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením J. M. Cattella získal doktorát.
• Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.
• Byl prezidentem Americké psychologické asociace.
• Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.
• Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.
• Byl výborný učitel a řečník.

Podmiňování

Puzzle box

Výsledky

Pokusy

• Thorndike pro své pokusy používal problémovou skříňku neboli puzzle box - bedna uzavřená na petlice. Do této skříňky umístil hladovou kočku a před dvířka klece umístil kousek ryby, která sloužila jako odměna za otevření dvířek. Kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se otevřela dvířka. Kočka nejprve pouze zmateně pobíhala uvnitř apod. Průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela. Kočka se osvobodila a získala odměnu. Při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu. Nahodilého chování ubývalo. Po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin.
  

→ Thorndike zavedl termín instrumentální podmiňování = učení pokusem a omylem :

• kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků
• neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají
• určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení
  

Zákon efektu (účinku)

Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou

Thorndike byl ovlivněn Darwinovou teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.
Proces zákonu účinku je podobný evoluci - selekce změn, které podporují přežití.

Zákon cviku (frekvence)

Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou

Thorndike považoval vytváření spojů za podstatu podmiňování
→ konekcionismus

Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval B. F. Skinner, který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby.

Konekcionismus

Asocianismus

• zakladatelé: David Hartley, David Hume
• předchůdci: Thomas Hobbes, John Locke
• psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy
  
• spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti
• síla asociace je dána rychlostí a častostí vybavování

Konekcionismus

• Thorndikeova teorie učení
  
• Thorndike definoval konekcionismus jako asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci.
  
• volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější
  
• významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland

informace se člení na elementy - uzly
→ mezi nimi existují konekce (spoje)
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí konekcionistické sítě

pozměňování síly spojů → učení

Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:

• poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů (neurony)
• tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)
• podstatou učení je seřízení síly těchto spojů
• znalosti jsou distribuovány do celého systému
  

Konekcionistické modely:

• jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím
• umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)
  

Inteligence

Inteligenční testy

• Thorndike se také zabýval lidskou inteligencí a jejím měřením.
  
• Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.
  
  

• V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako test CAVD.
  

→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku
→ stal se základem moderních inteligenčních testů

Dimenze inteligence

Došel k závěru, že existují tři široké třídy intelektuálního fungování a mezi nimi je velký rozdíl:

• abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy
• mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět
• sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích
  

Abstraktní inteligence má podle Thorndikea čtyři obecné rozměry:

• hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)
• šířka - různost úkolů dané obtížnosti
• plocha - funkce hloubky a šířky
• rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase
  

Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s Ch. Spearmanem (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí.

Odkazy

Zdroje obrázků

http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/ http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html

Literatura

Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.

Klíčová slova

Edward Thorndike, puzzle box, instrumentální podmiňování, pokus-omyl, zákon účinku, zákon cviku, konekcionismus, inteligence