B. F. Skinner

Představitel radikálního behaviorismu.

Život

  • Narozen v Pensylvanii
  • Stabilní a srdečné rodinné prostředí s vážností k učení, ukázněností a systémem spravedlivého odměpování
  • Fascinován technikou
  • Miloval školu a byl zklamán nedostatkem zájmu u jiných studentů
  • Graduoval z anglické literatury
  • Nějakou chvíli se chtěl stát spisovatelem, pak ale začal studovat psychologii
  • Doktorát, stal se asistentem s výzkumnou orientací na nervový systém živočichů
  • Přednáší na různých univerzitách, pak odchází do důchodu a umírá
  • Dílo:
  • Science and human behavior
  • Beyond freedom and dignity
  • About behaviorismus
  • A matter of conseqences

Pojetí behaviorismu

  • Radikální behaviorismus
  • Zůstává u klíčových znaků původního, klasického behaviorismu
  • Dvojčlenné schéma S-R
  • Teze, že metody studia chování, užívané v experimentech na zvířatech, lze plně využít u člověka
  • Odmítá koncepci pudů (nelze je objektivně pozorovat)
  • JÁ chápe jako funkčně sjednocený systém odpovědí organizovaný k diskriminaci stimulů
  • Rysy chápe jako podmínky a okolnosti posílení a deprivace
  • Operantní behaviorismus
  • Obohacuje a modifikuje tradiční pohledy a přístupy k principům podmipování
  • Vymezuje operantní chování (vedle podmíněného a nepodmíněného)
  • Operantní reakce jsou spontánně vzniklým výsledkem aktivních pokusů o adaptaci
  • Systém nahodilých pokusů a omylů
  • Nahrazuje to, co jiní považují za vnitřní determinanty chování
  • Sociální behaviorismus
  • Ignoruje osobnost i vnitřní poznávací činnost
  • Neřeší sociální aspekty chování člověka
  • Programové učení
  • Snaha řešit proces adaptace na komplex aktuálních sociálních problémů ve společnosti cílevědomou modifikací chování člověka.

Pojímání osobnosti

  • Anti-teoretický přístup
  • Abstraktní teorie jsou podle něj zcela zbytečné
  • Celý přístup je třeba založit na studiu toho, jakým způsobem a v jakém směru je chování determinováno prostředím
  • Zamítá všechny názory považující člověka za autonomní bytost
  • Lidský organismus je „černá schránka“ jejíž obsah je třeba vyřadit z empirického vyšetřování
  • Z výzkumů a experimentů vypouští i biologické, fyziologické a genetické faktory
  • Nelze s nimi manipulovat a kontrolovat je

Přístup k analýze chování

  • Mechanistický přístup ke studiu chování (jako J. B. Watson)
  • Věda o lidském chování se příliš neliší od jiných přírodních věd
  • Stejné cíle – predikce a kontrola
  • Je logické postupovat od jednoduchého ke komplexnímu
  • V tomto případě studovat subhumánní před humánním
  • Studiem zvířat lze odhalit nejobecnější základní principy chování a generalizovat je na jiné organismy (tedy i na člověka)
  • Orientace na experimentální projekt jednoho subjektu
  • Nevyžaduje tradiční statistické techniky a studium neexistujícího „průměrného“ člověka
  • Jako základní přístup k odhalování zákonitostí chování prosazuje funkční analýzu chovajícího se organismu
  • Snaha zjistit exaktní, reálné a specifikované vztahy mezi zjevným chováním organismu a prostřeďovými podmínkami (podněty)
  • Proměnné musí být vždy vnější, viditelné a definované v kvantitativních pojmech
  • Neuznává ideu osobnosti jako síly, podněcující a usměrpující chování
  • Osoba je pouze bodem, v němž se spojují mnohé genetické a prostřeďové podmínky
  • Skloubí se do výsledku (efektu)

K pojímání naturelu člověka

  • Jeho pojetí člověka je radikálně odlišné od jiných koncepcí
  • Odmítá intrapsychickou interpretaci chování
  • Zdůrazdpuje naprostou determinovanost chování člověka historií podmipování
  • Idea svobody je nepřípustná, individuální rozdíly pramení pouze z variability historie posilování
  • Dimenze racionalita versus iracionalita je na jeho přístup neaplikovatelná
  • Nezajímá ho co je uvnitř „černé skříňky“ (black box), lze o tom pouze spekulovat
  • Zastává princip elementarismu
  • Celek považuje za pouhou sumu částí
  • Zastává jednoznačný situacionismus
  • Ve vztahu k chování osoby naprosto ignoruje konstituční faktory
  • Za základní příčinu individuálních rozdílů považuje prostředí
  • Je přesvědčen o změnitelnosti lidského chování v průběhu života
  • Předpokládá přístup z hlediska objektivity
  • Hypotetické konstrukty zatempují skutečnost
  • Nejpříznačnějším znakem fikce vnitřních činitelů je pojem osobnost
  • Základním předpokladem chování je reaktivita
  • Nezajímají ho dimenze homeostáza – heterostáza
  • Předpokládají vnitřní motivační vztahy