Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média

Technologické inovace přinesly zejména nové možnosti mezioborových přesahů (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou nové formy uměleckého vyjádření, které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter remediace). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti novomediálního umění se stal nástup videoartu v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.

Joseph Kosuth: Tři židle - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.

Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – sociální umění a aktivismus. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z dadaismu, který předurčil jejich budoucí směřování svou provokativností, kritikou tradičních hodnot a snahou ničit zažité stereotypy. V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.

Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – pomíjivost. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. Nová média tak mají v tomto ohledu dvojí efekt, dílo na jednu stranu partikularizují a na druhou globalizují.

Literatura a nová média

Hlavní stránka: Literatura a nová média

Vznik nových technologií umožnil přenos textu do digitální podoby. Tato změna média přinesla nové možnosti propojení literární tvorby s jinými médii a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily změny v tvorbě i v recepci díla. Z dříve esenciální složky literatury – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako literaturu ergodickou ).

Sociální umění, aktivismus a nová média

Hlavní stránka: Sociální umění, aktivismus a nová média

Nová média usnadnila vznik a propagaci aktivistických hnutí, ta jsou často i na pomezí umění a aktivismu. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve veřejném prostoru, kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně reflexivní, reaguje na aktuální dění, snaží se využívat masmédií a klade velký důraz na sdělení – v takovém případě může dojít až ke ztrátě estetické funkce, která je „přebitar“ funkcí fatickou.

Vybrané druhy novomediálního umění

Robotika

Robotické umění zahrnuje mnoho subžánrů, všechny se ale zaobírají určitými formami robotiky a automatizovaných technologií. Jednotlivé instalace zahrnují počítače, sensory a další prvky sladěné programy, tak aby byl navázán interaktivní vztah mezi vystavovným dílem a divákem. Významná je taktéž neprogramová linie tohoto umění, která má nejblíže ke klasickému sochařství.

Bioart/Nanoart

Nanoumění je disciplína zahrnující "nanokrajinu" – přirozené struktury formované na molekulární a atomické úrovni, a "nanosochy" – struktury vytvořené vědci a umělci manipulací molekulární struktury chemickými a fyzickými procesy. Tyto objekty jsou vizualizovány skrze elektronické mikroskopy a následně představovány širokému publiku.

Například Eduardo Kac je americký umělec, známý zejména pro svou interaktivní instalace a bio umění. Byl prvním kyber–člověkem, v roce 1997 si nechal implantovat do těla čip a to v rámci svého projektu „time capsule“. Ten byl formou sociálního komentáře a měl vést k zamyšlení nad naším vztahem k technologiím. Čip si nechal implantovat nad kotník, místo, které symbolicky zvolil jako oblast, kde byli často značkováni otroci. Kac sám sebe označuje jako transgenetického nebo také bio umělce. Užívá technologie a genetiku k vytvoření provokativních prací, které prozkoumávají vědecké techniky a často je i kritizují. Jeho první a také nejznámější transgenetická práce s názvem Genesis představovala úryvek z Bible, který byl přeložený do Morseova kódu a posléze byl tento kód transformován do genetické matice. Genetická sekvence byla implantována na nespecifikovanou bakterii, která byla umístěna do Petriho misky, uložené pod UV zářením, které mohlo být aktivováno online iíváky a genesis tak mohla být sledována přes webkameru. Rozsvěcováním UV lampy vznikaly v bakterii genetické mutace. Výsledný kód bakterie byl znovu převeden do latinky, Kac tak za spolupráce diváků změnil text Genesis. Jeho mediálně nejznámější práce je pravděpodobně svítící králíček Alba, kdy Kac nechal s pomocí francouzské genetické laboratoře implementovat Albě fluorescentní protein z medúz.

Internet art

Net art se uskutečňuje v novém typu reality, nezávislém na klasických kategoriích prostoru a času. Jeho prostorem je „síť“ a nikoli trojrozměrný prostor, do něhož jsou umisťovány objekty. Převažující formou net artu jsou internetové stránky, bez ohledu na způsob jejich tvorby (HTML, JavaScript, QuickTime, Flash). Mezi net art lze zařadit i mailing list i akce mimo internet, ovšem přes internet organizované (např. skupina ®TMark, u nás tzv. reality hack 01). Do internet artu konkretně patří alternativní prohlížeče či programy, např. Shredder (uživatel má nový pohled na webové stránky, kdy je obsah stránek zcela přeměněn), nebo Earshot (vyhledává na internetu audio data, z nichž pak vytváří interaktivní skladby).

Struktury, koláže

Jedná se většinou o kombinace animací a koláží fungujících v jakémsi grafickém hypertextu, často doplněné o ruchy a audiostopy. Např. superbad.

Umění kódu

Nový způsob poetického vyjádření, například ve stylu seskupení internetových adres (Link X). Kombinace grafiky využívající fragmenty souborů a příběhu, kdy každý další odkaz vede na zcela jiný server (např. Agatha appears), apod.

Interaktivní umění

Součástí jednotlivých instalací jsou kromě videoprojekcí a audia např. lasery, analyzátory hlasu, robotika, LED osvětlení, mody pro komunikaci člověk-stroj atd. Interaktivní výstavy jsou součástí např. Národní galerie v Londýně.

Digitální poezie

Forma elektronické literatury, zahrnující široký záběr přístupů k poezii jako takové. Klíčové je použití počítače. Může být přístupná jak v formě CD/DVD, jako instalace, jako filmová prezentace, nebo na internetu či prostřednictvím elektronického média. Významné množství současné poezie je přístupné jak on-line, tak offline, popřípadě kombinovaně. Je mnoho druhů digitální poezie, jako hypertext, kinetická poezie, počítačem generované animace, digitální vizuální poezie, poezie kódu, experimentální videopoezie, interaktivní poezie. Zajímavý je pak druh kolektivní poezie – kolaborativní psaní, jakési poetické wiki, které dávají možnost svým účastníkům/čtenářům být součástí tvůrčího procesu. Mezi propagátory e-poezie v Evropě se řadí: Joan Brossa, Gianni Toti, Caterina Davinio, Lello Masucci,Jean-Pierre Balpe a další.

Odkazy

Použitá literatura

AARSETH ESPEN. Cybertext: perspectives on ergodic literature. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.

BOLTER JAY DAVID. Remediation: understanding new media. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.

BÜSCHER BARBARA. Umění a nová média. Vydání první. 188 s.

LIEVROUW LEAH A. Alternative and activist new media. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.

MANOVICH LEV. The language of new media. 1st ed. Cambridge: MIT Press, 2002, xxxix, 354 s.

Související články

Literatura a nová média

Sociální umění, aktivismus a nová média

Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století

Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění

Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace