Sémantika a syntaxe informace
Obsah
Informace
Informace je nejednoznačný pojem. Slovo pochází s z latinského "informare", jehož význam se dá přeložit jako "uváděti ve tvar", formovat nebo tvořit. Existuje řada definic a výkladů k tomuto pojmu. Michael Buckland nastínil čtyři možné pohledy na informaci. [1] Každá informace obsahuje dvě složky - sémantickou (obsah zprávy) a syntaktickou (znaky utvořené podle gramatických pravidel) a jejich vzájemný vztah je základní funkcí jazyka.
Sémantika informace
Sémantika se zabývá vztahem mezi znaky a objekty, procesy nebo jevy, jež znaky označují, a to nezávisle na příjemci zprávy. Zkoumá význam a obsah informace. K tomuto chápání obsahu zprávy dochází například u čtenáře psaného textu, posluchače hudební skladby nebo u návštěvníka galerie při pohledu na obraz.[2] Při přenosu informace od zdroje dochází ke kódování (syntaktická složka) a přenosu zprávy k příjemci, který ji dekoduje, aby pochpil její obsah - tento proces nazýváme obecný model komunikace. Není přitom zaručeno, vysílající a přijímající chápou zprávu stejně.
Velký význam má vztah informace ke kontextu. V souvislosti s kontextem lze zaznamenat rostoucí kvalitu vztahu sémantického obsahu takto:
- prostá informace
- poznatek
- pochopený poznatek
- znalost[3]
Jednotkou informace je jedna zpráva. K přenosu slouží syntaktická složka zprávy.
Syntaxe informace
Syntaktika se zabývá vzájemnými vztahy mezi znaky, a přenášením zpráv bez ohledu na její kontext. U přenosu informace se zaměřuje na způsoby kódování, průchodnost kanálu a redundanci signálů.
Vychází z teorie informace, za jejíž zakladatelem je Claude Elwood Shannon. Ten rozdělil zprávu do jednotlivých znaků a zavedl jednotku informace - binary digit, neboli bit a pojem entropie, jakžto míru neuspořádanosti, neurčitosti ve zprávě.[4]
Rostoucí kvalitu vztahu syntaktického obsahu lze vyjádřit takto:
- holá data
- zkontrolovaná a ověřená data
- vyčištěná a uspořádaná data[5]
"Základní sémiotický i informační či komunikační proces je charakteristický vztahem tří faktorů. S pomocí něčeho (znaku) se podle určitých pravidel (syntaxe) sděluje něco (význam - sémantika) někomu, za nějakým, účelem (pragmatika)."[6]
Reference
- ↑ Information as Thing. In: BUCKLAND, Michael. Information as Thing [online]. 1991 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/thing.html
- ↑ CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.
- ↑ SOUČEK, Martin. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚSTAV INFORMAČNÍ STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
- ↑ Biokybernetika. In: Katedra biofyziky - Přírodovědecká fakulta [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://biofyzika.upol.cz/userfiles/file/biokybernetika_6_informace.doc
- ↑ SOUČEK, Martin. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚSTAV INFORMAČNÍ STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
- ↑ JONÁK, Zdeněk. Pojem informace ve světě sdíleného pojetí skutečnosti. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 2 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/pojem-informace-ve-svete-sdileneho-pojeti-skutecnosti
Doporučená literatura
- CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.
- JONÁK, Zdeněk. Pojem informace ve světě sdíleného pojetí skutečnosti. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 2 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/pojem-informace-ve-svete-sdileneho-pojeti-skutecnosti
Související články
Čtyři aspekty informace (Buckland)
Hierarchie Data → Informace → Znalost
Shannonovo chápání informace
Externí odkazy
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
