Patent je druh právního dokumentu ochrany průmyslového vlastnictví, který obsahuje podrobné informace o nových produktech a technologiích uvedených na trhu a to na základě Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví uzavřené v roce 1883 v Paříži.

Charakteristika

Patenty jsou důležité zdroje informací, které nejsou z 80 % nikde publikovány. Lze je vyhledat pouze v databázích, jež jsou součástí hlubokého webu.Vznikají na základě podané přihlášky u příslušného patentového úřadu, a pokud splňují podmínky, tak jsou do 18 měsíců zveřejněny. Po udělení patentu a v průběhu jeho platnosti může nastat řada skutečností, kdy je rozsah práv vlastníka omezen nebo může zcela zaniknout. Jejich platnost je omezená časem (20 let) a prostorem (patent přihlášený na Úřadě průmyslového vlastnictví ČR platí jen v rámci českého území). Avšak pokud nejsou placeny udržovací poplatky, přestane platit i dříve. Vlastník patentu se může svých práv také vzdát. Patent může být za určitých okolností i zrušen, a to na základě rozhodnutí příslušného patentového úřadu nebo soudu. Patentové informace, tzn. informace obsažené v popisech patentů na vynálezy, v patentových přihláškách nebo užitných vzorech, obsahují nejenom technické, ale také právní informace. Technické řešení, které si nárokuje ochranu, musí být v patentové přihlášce velmi podrobně a jasně popsáno, tak aby ho odborník v daném oboru byl schopen sestrojit. Patentové dokumenty obsahují také obrázky nebo chemické vzorce. K důležitým právním informacím spojeným s patenty patří např. datum podání patentové přihlášky, datum jejího zveřejnění nebo datum zveřejnění udělení patentu v patentovém věstníku. Jsou hierarchicky tříděny do sekcí.

Pro předměty s nižší vynálezeckou úrovní, popř. menšího ekonomického významu, je možné zvolit si pro svůj vynález jednodušší, rychlejší a méně nákladnou ochranu tzv. užitným vzorem. Je označován jako tzv. „malý patent“.
Může chránit:

  • výrobek
  • zařízení

Přiděluje se na základě registračního principu (nezkoumá se novost, překročení rámce pouhé odborné dovednosti a průmyslová využitelnost). Doba platnosti je 4 roky, lze 2 x prodloužit o 3 roky. Poplatky jsou nižší než u patentů. Podmínky ochrany užitného vzoru se od ochrany patentem liší jen požadavkem na úroveň řešení. Užitný vzor se jako průmyslově právní ochrana neuplatňuje ve všech státech.[1]

Práva a povinnosti majitele patentu

Majitel vynálezu chráněného patentem má výsadní a veškerá práva ho využívat a může udělovat práva ostatním tento patent využívat v podobě licenční smlouvy.Povinnost majitele je platit udržovací poplatky za patent.[2]

Podmínky udělení patentu

  • novost – jednotlivé části nemohou být součástí jiné již patentované techniky a nesmí to být nikde předtím publikováno
  • průmyslová využitelnost – využívání při hospodářské činnosti
  • produkt inventivní činnosti – avšak nesmí vyplívat ze stavu používané techniky [3]

Za vynálezy se nepovažují:

  • objevy, vědecké teorie, matematické metody
  • estetické výtvory (průmyslové vzory)
  • plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti
  • programy počítačů, jako takové
  • podávání informací
  • nové odrůdy rostlin a plemena zvířat
  • způsoby léčení lidí a zvířat [4]


Jaký je postup při patentování?
Po podání patentové přihlášky následuje předběžný průzkum, kdy je třeba zjistit, jestli přihláška vynálezu splňuje formální požadavky a dále vyloučit z dalšího řízení ty přihlášky vynálezů, jejichž předměty jsou zjevně nepatentovatelné. Pokud přihláška splňuje uvedené požadavky, je zveřejněna ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihlašovatel musí do 3 let od podání podat žádost o úplný průzkum a zaplatit příslušný poplatek, jinak se řízení zastavuje. V průběhu úplného průzkumu se provádí rešerše na stav techniky a posuzuje se zda předmět vynálezu splňuje podmínky patentovatelnosti.O výsledku je přihlašovatel informován. Na základě úplného průzkumu je po skončení řízení patent udělen nebo zamítnut (pokud nesplňuje kriteria). Pokud přihlašovatel v průběhu řízení o přihlášce vynálezu na zprávu Úřadu nereaguje nebo nedodrží lhůty, může být řízení zastaveno. (když nesplňuje kriteria) nebo může být zrušeno řízení o přihlášce (při nedodržení lhůt). Po udělení a zveřejnění patentu může kdokoliv navrhnout zrušení patentu, pokud by se našly důvody, proč patent neměl být udělen, případně může majitel patentu nebo kdokoliv, kdo prokáže právní zájem požádat, o určení, zda nějaký předmět spadá do rozsahu chráněného patentem. [5]

Systém třídění patentů

Mezinárodní patentové třídění - MPT (International Patent Classification – IPC) je hierarchický systém třídění patentů platný od roku 2006. Klasifikuje patenty do 8 základních sekcí označené písmeny.

  1. Lidské potřeby
  2. Průmyslové techniky a doprava
  3. Chemie a hutnictví
  4. Textil a papír
  5. Stavebnictví
  6. Mechanika; Osvětlení a topení; Vytápění; Zbraně; Práce s trhavinami
  7. Fyzika
  8. Elektrotechnika


Evropské patentové třídění (European Classification System – ECLA)je podobné mezinárodnímu patentovému třídění, ale je detailnější. Třídění má na starosti Evropský patentový úřad (European Patent Office – EPO)

Patentové třídění spojených států amerických (United States Classification – USPC) je nejstarším patentovým tříděním, které vniklo v roce 1830 a vytváří jej Americký patentový a známkový úřad (United States Patent and Trademark Office – USPTO). Patenty člení do 3 základních sekcí.

  1. všeobecná a mechanická sekce
  2. chemická sekce
  3. elektrická sekce [6]


Přístup k patentovým dokumentům:

  • internet – webové stránky patentových úřadů – přístup zdarma
  • databázová centra – placený přístup (např. STN International, Dialog, Questel-Orbit)

Příklady patentových databází

Vybrané informace o právním stavu patentových dokumentů některých států jsou zařazovány do specializovaných databází. Tyto zdroje však mají svá specifika a i když uživatel vhodný informační zdroj nalezne, narazí při interpretaci nalezených výsledků na řadu překážek. První komplikací bývá zpravidla jazyková bariéra. [7] Jednotlivé databáze patentů se liší svým rozsahem. Některé se zaměřují na jeden obor v rámci několika zemí a některé spíše na více oborů z jedné země. [2]

Databáze úřadu průmyslového vlastnictví ČR
Tato databáze umožňuje přístup k českým registrovaným patentům a k českým patentovým přihláškám přes jednoduché vyhledávací rozhraní (vyhledávání pomocí kombinace jednoslovných termínů) a zároveň zpřístupňuje celé texty dokumentů a umožňuje náhled na první strany národních patentových dokumentů. [2]

Databáze Esp@cenet
Dalším volně přístupným zdrojem, jehož prostřednictvím mohou uživatelé získávat informace o právních stavech patentových dokumentů, je databáze Espacenet. Lidé zde mohou sledovat například vývoj nových technologií, a tak řešit vlastní technické problémy, popřípadě se inspirovat. Prostřednictvím jmenné rešerše mohou monitorovat svoji konkurenci a její patentové aktivity. Ve spolupráci s firmou Google vyvinul strojové překladače, které umožňují zvolený dokument "překlopit" do jiného jazyka. [7] Obsahuje patenty a přihlášky min. z 50 zemí světa o jehož provoz se stará Evropský patentový úřad a další členské země Evropské patentové úmluvy. [2]

Národní patentová databáze
Přístup k české databázi patentů a užitných vzorů je bezplatný. U databáze je možno zvolit mezi základní a pokročilou rešeršní maskou a obě rešeršní masky je možno přepínat do českého a anglického jazyka. Dvě verze rešeršní masky se zdají být přílišným komfortem, ale s ohledem na různou úroveň znalostí uživatelů je toto uspořádání správné. Databáze obsahuje české zveřejněné přihlášky vynálezů od roku 1991, udělené patenty od č. 1, evropské patenty platné na území ČR a zapsané užitné vzory. Rešeršér má tedy k dispozici celou oblast techniky, která v CZ patentové dokumentaci existuje.[8]

Evropský patentový registr
Evropský patentový registr obsahuje veškeré veřejně přístupné informace o evropských patentových přihláškách v průběhu jejich řízení, včetně odporů nebo korespondencí mezi EPO a patentovým zástupcem. Registr obsahuje informace o řízení ke všem evropským patentovým přihláškám od okamžiku, kdy jsou zveřejněny. Prostřednictvím registru je možné zjistit, jakého stavu řízení o konkrétní přihlášce bylo dosaženo. [7]

INPADOC
Za nejvýznamnější a z hlediska rozsahu zatím stále nejucelenější zdroj informací o právních stavech patentů lze považovat databázi INPADOC. Každý záznam v databázi je poměrně stručný, obsahující pouze základní bibliografická data. Význam databáze spočívá především v šíři pokrytí zemí a možnosti získat rychlý přehled o patentové situaci vynálezu v jednotlivých zemích.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ L. TICHÁ, M. Morysková. Dotazy a odpovědi k seminářům „Co chcete vědět o patentech?“. 2011. Dostupné také z: http://knihovna.cvut.cz//administrace/upload_dir/files/628212c701a2a02dcff991a354f1e0159e02e6e3.pdf
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 FRANKLOVÁ, Martina. Patenty a jejich klasifikace. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=962
  3. ↑ PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, s. 26-31. ISBN 80-86855-08-2.
  4. ↑ ŠEBESTA, Roman. Patent. 2011. Dostupné také z: http://cpi.vsb.cz/wp-content/themes/cpi/library/uploads/kvvv/others/ke_stazeni/patent.pdf
  5. ↑ L. TICHÁ, M. Morysková. Dotazy a odpovědi k seminářům „Co chcete vědět o patentech?“. 2011. Dostupné také z: http://knihovna.cvut.cz//administrace/upload_dir/files/628212c701a2a02dcff991a354f1e0159e02e6e3.pdf
  6. ↑ ČADA Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 31-35.
  7. ↑ 7,0 7,1 7,2 7,3 CHURÁČKOVÁ, Hana. Zdroje informací o právním stavu patentů. Knihovna [online]. 2014, roč. 25, č. 1, s. 84-98 [cit. 2015-12-11]. Dostupné z:http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna141/141084.htm
  8. ↑ PACLÍK, Miroslav. Patentové databáze jakožto zdroje informací o technických řešeních. 2014. Dostupné také z: http://ikaros.cz/patentove-databaze-jakozto-zdroje-informaci-o-technickych-resenich

Použitá literatura

  • PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.
  • ČADA, Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002. 79, [123] s. ISBN 80-246-0314-4.
  • FRANKLOVÁ, Martina. Patenty a jejich klasifikace. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/course/view.php?id=37

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

duševní vlastnictví, ochrana autorských práv, právní dokument, databáze, průmyslové vlastnictví

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patent&oldid=26840“