Potřeby a zájmy
Verze z 4. 2. 2014, 20:22, kterou vytvořil Ondrej.Novak (diskuse | příspěvky)
Obsah
Pojetí potřeb a jejich členění
Murrayův přístup k roli potřeb jako motivačních sil
- svůj systém označuje jako personologii
- předmětem a cílem zkoumání je proniknout do psychiky individuální osobnosti a výchozí informační bází toho zkoumání jsou životní dějiny individua
- do osobnosti lze proniknout analýzou celků, témat tvořených specifickou jednotou
- potřeby - všechno to, co jedinec chce, o co se snaží
- 5 kritérií jejich identifikace: typický trend (průběh a výsledek) jednání
- typický modus (vzor) chování
- selektivní vnímání
- city
- manifestované uspokojení (či nespokojenost)
- s dosažením určitého efektu
- tlaku (press) = všechno to, co prostředí vyžaduje od jedince, co má splnit, naplnit
- 2 druhy tlaku:
- α tlak - objektivní stav věcí a okolností vyvolávajících tlak
- β tlak - subjektivní zpracování tohoto tlaku
- pro jednání je podstatné, co jedinec jako tlak prožívá subjektivně
- potřeby a tlaky se navzájem ovlivňují
- každá potřeba má dynamickou povahu, vyznačuje se emočním doprovodem, silou a dobou trvání a vede k manifestnímu chování zaměřenému na její uspokojování
Aplikoval TAT na 3 kategorie potřeb:
- viscerogenní potřeby – vrozené
- př. potřeby nedostatku (potřeba potravy, kyslíku, podnětů)
- přebytku (potřeba sekrece, urinace …)
- obrany a úniku
- psychogenní potřeby – získané, manifestní, determinované vnějšími potřebami
- skryté potřeby – např. obavy zůstat bez pomoci, ponížení, exhibicionismus
- systém tlaků a potřeb je uspořádán do celkové organizace osobnosti, na níž lze pohlížet jako na:
- proces, kdy je osobnost identická se svou historií, s průběhem jednoznačných a protikladným tendencí jednání a chování v jejich tematické bohatosti
- strukturu – organizaci všech integrativních, regulativních procesů v mozku
Murray vychází z psychoanalytických pozic:
- osobnost = systém organizace vyvíjející se v průběhu celého života
- 3 základních období: - období dětství, adolescence, rané dospělosti, kdy se struktury vyvíjí
- období střední dospělosti – osobnostní struktury jsou
- uchovány a zesíleny
- období stáří – ztrácí se schopnost vyvíjet nové struktury
- osobnost, přestože se mění, vykazuje relativně stabilní strukturu
- označuje ji tradičními pojmy psychoanalýzy, ale s obsahovými rozdíly:
- ID - vrozené i akceptované impulsy, tzn. I stimuly sociální akceptace (oproti Freudovi)
- EGO - centrální instituce, která plánuje a organizuje jednání
- není prostředníkem mezi ID a SUPER-EGO, ale má funkci aktivizující
- SUPER-EGO - hodnoty a pokroky kultury, které se staly vnitřním světem jedince, jsou Interiorizované na jeho základě se vytváří EGO-IDEAL
- EGO-IDEAL - ideální obraz sebe sama, je zdrojem stavění si takových osobních cílů, o jejichž realizaci daný jedinec usiluje
- TAT - projektivní technika založená na předkládání obrazových tabulí (v sériích po 20 s ohledem na pohlaví a věk) s mnohoznačnými situacemi, které daný jedinec interpretuje s projikuje tak do svých odpovědí systém svým potřeb a tlaků. ALE je to hodně ovlivněný reprodukovanými poznatky z knih, novin, filmů, takže nejde až tak moc o výtvor vlastní fantazie
Cattel
- ergické pudy – vrozené reakce na dosahování konzumačních cílů
- sentimenty – naučené zaměření na cíle
Potřeby v Rotterově systému sociálního učení
- svůj behavioristický model chování člověka staví proti dosavadním psychoanalytickým
- fenomenologickým i behavioristickým teoriím a přístupům k osobnosti - neberou v úvahu
- specifickou povahu a úlohu kognitivních a motivačních faktorů lidského chování v jeho
- reálných sociálních kontextech.
- jádrem jeho úsilí při zpracovávání teorie sociálního učení je odhalení možností a cest předvídání, jak se člověk zachová vzhledem k aktualizaci specifických sociálních situací
- vzorec pro predikci cílově orientovaného chování člověka v reálných životních situacích
potenciální potřeba = svoboda pohybu + hodnota potřeby
- potřeba = soubor chování , který se vztahuje k týmž či svou povahou podobným sadám (formám, obsahům) posílení
- potřebu tedy definuje ve vztahu k cílově orientovanému chování lidé jsou totiž orientování cílově = snaží se maximalizovat odměny a minimalizovat ztráty
- na základě tohoto přístupu definuje 6 kategorií potřeb:
- potřeba uznání
- potřeba bezpečí, ochrany
- potřeba dominovat
- potřeba nezávislosti
- potřeba lásky a citovosti
- potřeba tělesného zdraví a potěšení (komfortu)
- pokud bychom chtěli predikovat, jak se daný jedinec zachová, je třeba vzít v potaz determinovanost 3 základními, vnitřně v potřebách obsaženými komponentami:
- potenciál = pravděpodobnost toho, že se za daných podmínek a situací vyskytne chování aktivující člověka směrem k uspokojování té které kategorie potřeb
- hodnota = nakolik je přiměřené a relativně žádoucí to které posilování z možných rozdílných posilovačů spojených se základními kategoriemi potřeb
- svoboda pohybu = stupep očekávání toho, jaké sady chování povedou k uspokojení té které kategorie potřeb
Maslow
- Principy
- antropocentrický - člověk je specificky determinovaná a integrovaná bytost, kterou nelze postihnout přístupy aminocentrickými
- eupsychický – nezbytnost brát v úvahu stav, ke kterému jsou s to dospět všechny plně fungující lidské bytosti
- klasifikační – odmítá stavět na indexu pudů a zdůrazpuje jako východisko pro členění motivačních sil základní cíle a potřeby, jimiž se osobnost vyznačuje
- role nevědomí - nezbytnost brát v úvahu roli nevědomé, neuvědomované motivace
- Potřeby
- fyziologické
- bezpečí
- afiliační
- uznání
- seberealizační
- vědění
- estetické
- životní orientace
Hierarchie potřeb dle Maslowa
- funkční autonomie potřeby
- Potřeby
- D – nedostatkové
- B – růstové
- celostnost, jedinečnost, správnost, hravost, prostota,...
Potřeby nedostatkové
- zajišťují biologické přežití a psychologickou rovnováhu
- potřeby fyziologické - vše co organismus nezbytně potřebuje k životu, respektive k přežití (teplo, strava, kyslík, spánek)
- potřeba bezpečí - hledání jistoty, uhýbání neznámému
- potřeby přináležení a lásky - patřit někam a někomu, milovat a být milován, být emočním objektem i subjektem
- potřeba úcty a sebeúcty - být druhými vážen, ceněn, být sám sebou kladně hodnocen
- potřeba sebeuskutečnění - naplnit své možnosti růstu, stá se tím, čím se mohu stát
Potřeby růstové
- jejich uspokojování vede k dosažení a především k přesažení současného stavu člověka – rozvoj nadosobních cílů
- potřeba poznávání a porozumění - získávat poznatky, obohacovat se, pracovat na sobě
- potřeba estetických prožitků - objevovat řád, symetrii, krásu, kino, hudbu
- Základní pravidlo dle Maslowa - nelze dostatečně uspokojit potřeby vyšší, nejsou-li uspokojeny potřeby nižší (ale jakmile je dosaženo vyšších potřeb, mohou se stát autonomními a nezávislými na uspokojení potřeb nižších)
Struktura a dynamika motivačních tendencí příznačná pro jedince
- jakými motivačními vlastnostmi se vyznačuje
- k čemu směřuje
- čím je směřování determinované
- nakolik determinovatelní
Substruktura motivačních vlastností
- soubor klíčových vlastností osobnosti, na nichž závisí, jaké pohnutky budou dominovat v jejích postojích, hodnotových orientacích v souvislosti s životními podmínkami
- relativně stabilní, individuálně příznačný, hierarchicky uspořádaný systém zaměřenosti
- zakládá se na vrozených dispozicích a upevňuje se v procesu aktivní interakce
Základní a odvozené potřeby
- uspokojení potřeb je podmínkou existence, přežití
- aktualizace potřeby se projevuje jako subjektivní strádání, jedině ve vědomí se stávají hybnou silou
- potřeba je vždy předmětná
- struktura motivačních vlastností se utváří na základě vrozených, základních potřeb v průběhu interakce s prostředím, z nich se odvozují sekundární potřeby, zájmy, postoje, hodnotové orientace
- potřeby základní a druhotné
- Primární (Základní) potřeby (kritéria)
- biotické – zabezpečující přežití
- aminocentrické – společné se zvířaty
- antropocentrické – společné všem lidem
- přežití člověka jako biologického, ale i společenského tvora
- základní potřeby
- zachování vlastního života
- sexuální
- poznávací
- sociálního kontaktu
- seberealizace
- mají cyklickou povahu
- nedostatečné uspokojení – deprivační syndrom
- Sekundární (druhotné, kulturní) potřeby
- patří sem potřeby:
- morální
- intelektuální
- estetické
- určitého způsobu života
- mohou být primární ve významu
- nejsou-li uspokojeny – frustrace
- rozvíjejí se v podmínkách existence
Metapotřeby
- metapotřeby nemají hierarchické uspořádání
- jsou stejně jako potřeby nedostatkové instinktivní, biologicky zakořeněné
- musí být uspokojovány, aby bylo dosaženo duševního zdraví člověka
- metamotivace není možná, pokud nejsou uspokojeny potřeby nedostatkové
- jejich deprivace či frustrace může ústit do psychického onemocnění, které Maslow označuje jako „metapatologie“. Mezi její projevy patří
- nedůvěřivost, cynismus, skepticismus
- nervozita, nechutenství
- ztráta pocitu jáství a osobitosti
- skleslost, nechuť něco dělat
- vztek, otrlost, nezákonnost
- deprese
- bezvýznamnost, zoufalství, ztráta smyslu života
Primární a sekundární potřeby
- Potřeby a zájmy jsou základem motivace
- Neuspokojení potřeby prožívá člověk velmi nelibě
- Potřeby se stávají hybnou silou aktivity člověka jedině tehdy, jestliže napětí spojené s jejich aktualizací vstoupí do vědomí
- Na potřebách vyrůstají zájmy