Šablona:Článek týdne/2016/07

Efekt rámování (Framing effect) je příkladem kognitivního zkreslení, ve kterém lidé volí různá rozhodnutí v závislosti na tom, zda je volba prezentována jako ztráta nebo zisk. Pokud je výsledek volby vnímán pozitivně, lidé mají tendenci spíše riskovat. Pokud je vnímán negativně, lidé se riziku vyhýbají.

Uvažte následující příklad:

Vyberte mezi dvěma způsoby léčby, kdy je 600 lidí postižených smrtelnou nemocí. Léčba A by měla jistě za následek 400 mrtvých, zatímco u léčby B by byla 33% šance, že nikdo nezemře, ale 66% šanci, že každý zemře. Tento výběr je rámován následovně:

Rámování	A	B
Pozitivní	"zachránit 200 lidí"	"33% šance záchrany všech 600 lidí a 66% šance umrtí každého"
Negativní	"zemře 400 lidí"	"33% šance že nikdo nezemře a 66% šanc že všech 600 lidí zemře"

Ve výzkumu Amose Tverskyho a Daniel Kahnemana byla léčba A vybrána v 72% procentech, když byla prezentována v pozitivním rámování("záchrána 200 životů"). Naopak počet lidí, kteří volili A, klesl na 22%, když ta samá podmínka byla prezentována negativně("400 lidí zemře").

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.