Sociální percepce

Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné.

• sociální vnímání, pochopení citů, motivů a postojů těch, s nimiž jsme v sociální interakci
• soubor všech poznávacích procesů zapojených do odhalování citů, stavů, motivů, postojů, vlastností druhého
• dostatek kvalitní sociální komunikace v rodině umožňuje dítěti rozvíjet umění poznat, kdy je jinému člověku dobře, podívat se na věc očima druhého
• projevy sociálních determinant vnímání
• vytváří se struktura vnímání (určuje, co bude vnímáno jako osoba a co jako pozadí)

Složky percepce druhých osob

• Atribuční přičítání určitých vnějších a vnitřních vlastností druhé osobě
• Máme určitá očekávání týkající se druhých osob
  • Tato očekávání jsou většinou neuvědomělá, uvědomíme si je pouze, když je osoba nenaplňuje
• Afektivní emoce ovlivňují naše soudy o druhých (osoba je nám buď sympatická, nebo ne)
  • Ovlivňují i to, čeho si na osobě všímáme (u osoby nám sympatické si všímáme jejích lepších stránek)
• Informace čerpáme z
  • chování a jednání
  • verbálního projevu
  • aspektů kontextuálních (v jakém kontextu informace přijímáme)
  • neverbálního klíče (vzhled, mimka, gesta)
• Další vlivy odrážející se v sociální percepci
  • - věk - určuje míru zkušeností, ovlivňuje výběr vlastností druhých
  • mezipohlavní rozdíly - ženy všímají si osobnosti jako takové, muži všímají si rolí jedince
  • osobnostní rysy - empatie, autoritářství, agresivita
  • inteligence - hlavně sociální inteligence
  • vliv profesionálního zaměření - projevuje se při dlouhodobém vykonávání určité profese
  • validita percepčních soudů - přesnost (platnost) percepčních soudů
  • interpersonální percepce - vnímání člověka člověkem (v sociální percepci jde narozdíl od této i o vnímání okolních objektů)
  • kvalita pozorovatele závisí na
    • senzitivitě
    • zkušenosti
    • inteligenci
    • dobrém vztahu k sobě
    • emocionální stabilitě
    • schopnosti objektivity (odstupu)
    • schopnosti empatie

Chyby v interpersonální percepci

1. Zdrojem je pozorovatel

• halo efekt - jedna vlastnost zastíní ostatní
• efekt shovívavosti - přehlížení vlastnosti
• soukromá teorie osobnosti - má-li někdo vlastnost X, musí mít také vlastnost Y
• autoprojekce - tendence posuzovat druhého dle sebe
• figura a pozadí - přisuzování vlastností skupiny, v níž žije, pozorovanému člověku

2. Zdrojem je pozorovaný

• snaha zanechat co nejlepší dojem, zdůraznění lepších stránek

Produkty sociální interakce

• kooperace (soutěžení)
• kompetice (konflikt, soupeření)

• sociální usnadnění činnosti zvýšením motivovanosti účastníků
• koakce - dva lidé při vykonávání též činnosti motivují jeden druhého
• potenciální pozorování - pozorovaný ví, že je sledován
• navazování přátelství - důvody, proč si děti hledají přátele, jsou vlastnosti druhých a to, co nabízejí (nové příležitosti k sociálním stykům)

Sociální percepce a kategorizace

• Sociální poznávání je způsob jak

- vnímáme druhé

- hodnotíme jejich chování

- posuzujeme interakce mezi lidmi

- posuzujeme sociální objekty

• Naše vnímání je sociálně závislé, vnímáme na základě svých potřeb
• Tři aspekty vnímání

- vnímání je výběrové

- závisí na širším sociálním kontextu

- je situačně podmíněné

• rozdíl mezi tvrdým a měkkým přístupem

• tvrdý přístup

- vychází z kognitivní psychologie

- je kritizován za vytrácení se vlivu jedince

- základem je vlastní proces poznávání (netřeba rozlišovat sociální či osobní), významnou roli hraje paměť

- kódování informací souvisí se strukturami poznání (shora dolů)

- naše zpracování informací je náchylné k omylu (setrváváme ve starých schématech)

• měkký přístup

- soubor vágních výzkumů, slabé modely

- popis chování bez objasnění mechanismů poznání

• střední cesta
• sociální psychologie poznání, zaměření na fenomenologii (Kruglanski, BarTal)
• hledání sociokulturních pravidelností
• zájem o emocionální a motivační faktory
• nezkoumají jen proces, ale i obsah
• Simon - poznávání je jen jedno, nerozlišuje sociální poznávání
• Zajonc, Heider, Fiske - sociální poznávání je odlišné

-sociální objekty ovlivňují realitu, ovlivňují se i navzájem

- lidé se mění, poznání je spjaté s emocemi, motivací

- není lehké posoudit objektivitu našeho poznání

Asocianistické a konstruktivistické modely sociálního poznávání

Asocianistická linie

• vychází z pokusů Ebinghause
• V poznání jsou hlavní tzv. nody, které se spojují asociativními drahami - od prvků (elementů - nodů) k celkovému obrazu
• paralela s prací počítače
• pasivní poznání

N. Anderson - teorie integrací informací

• asocianistický přístup (datadriven)
• jednotlivé prvky informací o dané osobě se sečtou a vytvoří se průměr, tak se vytváří dojem

Konstruktivistická linie

• vychází z tvarové psychologie
• člověk má předobrazy (scénáře, schémata, konstrukty, prototypy), do kterých se snaží jedince vměstnat
• aktivní poznání

S. Asch - vliv kognitivních a afektivních procesů pozorovatele

• konstruktivistický přístup (theorydriven)
• další koncepce, které pracují s modelem schématu
• pokus se zadáním několika rysů hypotetické osoby, měl se popsat dojem o dané osobě
• rysy jsou organizovány do tvaru (Gestalt), který není pouhým součtem rysů
• podobné vnímání schématu, jako kognitivní struktury, která obsahuje všeobecné i specifické poznatky

M. B. Brewer - duální proces formování dojmu

• zahrnuje oba principy data x theory driven
• první stadium je identifikační, bez vědomé kontroly - zařazení do osobních kategorií
• další průběh procesu záleží na naší osobní zangažovanosti
• pokud je pro nás daná osoba důležitá, pokračujeme ve sbírání dat - personalizace dat

S. T. Fiske a S. L. Neuberg - spojitý model procesu formování dojmu

• snaha nastolit rovnováhu mezi kategorizací a individualizací
• kontinuum formování dojmu
• prvotní kategorizace, zaměření pozornosti, potvrzující kategorizace (rekategorizace), integrace z jednotlivostí…
• cyklus se může opakovat

L. Z. McArthur a R. M. Baron - ekologický model utváření dojmu

• spojený účinek procesů na straně poznávajícího a atributů dané osoby
• formování dojmu vychází z "nabídek" vnímané osoby v závislosti na senzitivitě vnímání pozorovatele

Teoretické modely formování dojmu

• Schéma procesů sociální percepce

• první dojem
• komplexní posouzení

• Důležitou roli hrají už první získané dojmy o osobě - závisí na informacích, které poskytuje poznávaná osoba, charakteristice poznávajícího a na okolnostech kontextu (situace, v které poznávání probíhá)

Utváření dojmu a druhých lidech

• jde o spjatost percepce s motivací
• vliv na proces utváření dojmu má

• krátkodobé psychické stavy (očekávání)
• stabilnější psychické struktury (implicitní teorie osobnosti, stereotypy, schémata)
• strategie zpracování informací (kognitivní heuristiky)
• motivace
• emocionální stavy
• demografické charakteristiky

• Implicitní teorie osobnosti = laická koncepce, kterou si vytváří každý člověk o tom, jaké rysy osobnosti jsou v silném či slabém vztahu s dalšími rysy, které spolu nesouvisejí či se přímo vylučují
• Pojem sociálního stereotypu (autostereotyp, heterostereotyp)

• soubor charakteristik, o kterých se předpokládá, že vystihují určitou skupinu či kategorii lidí
• obsahuje jeden identifikační znak společný pro celou skupinu, na jeho základě se odvozují další vlastnosti
• skupinou sdílené implicitní teorie osobnosti :* své (autostereotyp, př. smýšlení Čechů o sobě samých) nebo jiné (heterostereotyp, př. smýšlení zločinců o policistech) skupině

• Kognitivní heuristiky

• zkratky, které umožňují řešit složité problémy operací.
• D. Kahneman a A. Tversky - heuristika dosažitelnosti, na základě lehkého vybavení si určitého chování
• heuristika reprezentativnosti, podle podobnosti k průměrné osobě v dané kategorii

• Motivační a emocionální faktory

• důležití činitelé ovlivňující proces vytváření dojmu
• cíle a hodnotové orientace se promítají do percepce druhých
• pozitivní či negativní emocionální stavy vedou k tomu, že určité informace jsou více či méně nápadné