Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií
Než bude vysvětlen pojem informační etika, tak na úvod je třeba uvést, co je etika obecně.
Etika
- je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti
- termín etika pochází z řeckého slova „ethos“, což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost
- předmětem etiky jako vědy je morálka, která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy
- jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce
- protože je etika vědou teoretickou, patří do humanitních věd do kategorie k filozofii, s níchž se etika postupně vyvíjela již od starověku
- etikou se zabýval už i Aristoteles, Sokrates, Platón, později J.Bentham, I. Kant aj.
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky
- Etika filozofická, etika náboženská
- Etika individuální, etika sociální
- Etika heteronomní, etika autonomní
- Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, knihovnická etika atd.)
- Dále: bioetika, environmentální etika
- a další
Informační etika
Informační etika je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.[1] Je to etika uplatňovaná ve všech fázích životního cyklu informace(vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – informační pracovníci, knihovníci, novináři, učitelé aj.Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejvlivnějších lidí v této oblasti – Rafael Capurro (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali Karel Janoš a Josef Činčera
Oblasti informační etiky
Rafael Capurro vymezil 5 oblastí, kterými se informační etika zabývá:
- Vývojem morálních hodnot v informační oblasti
- Vývojem etických konfliktů v informační oblasti
- Skrytými rozpory a záměry
- Informačními mýty a dezinformacemi
- Vysvětluje vytváření nových mocenských struktur
Informační etika se primárně zabývá 8 hlavními oblastmi:
- Právo na informace
- Ochrana soukromí
- Obchodování s informacemi
- Omezování lidské svobody informačními systémy
- Využití a zneužití ICT a informací
- Svoboda projevu a zneužívání této svobody
- Šíření dezinformací, lživých informací a pomluv
- Profesní etika informačních oborů
Poznámky a použitá literatura
- ↑ Základy informační etiky. 2011. Dostupné také z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf</ref>