Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií
Než bude vysvětlen pojem informační etika, tak na úvod je třeba uvést, co je etika obecně.
Obsah
Etika
- je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti
- termín etika pochází z řeckého slova „ethos“, což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost
- předmětem etiky jako vědy je morálka, která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy
- jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce
- protože je etika vědou teoretickou, patří do humanitních věd do kategorie k filozofii, s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku
- etikou se zabýval už i Aristoteles, Sokrates, Platón, později J. Bentham, I.Kant aj.
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky
- Etika filozofická, etika náboženská
- Etika individuální, etika sociální
- Etika heteronomní, etika autonomní
- Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, knihovnická etika atd.)
- Dále: bioetika, environmentální etika, ...
Informační etika
Informační etika je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.[1] Je to etika uplatňovaná ve všech fázích životního cyklu informace(vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – informační pracovníci, knihovníci, novináři, učitelé aj.Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - Rafael Capurro (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali Karel Janoš a Jan Činčera.
Oblasti informační etiky
Rafael Capurro vymezil 5 oblastí, kterými se informační etika zabývá:[2]
- Vývojem morálních hodnot v informační oblasti
- Vývojem etických konfliktů v informační oblasti
- Skrytými rozpory a záměry
- Informačními mýty a dezinformacemi
- Popisem vytváření nových mocenských struktur
Informační etika se primárně zabývá 8 hlavními oblastmi:
- Právem na informace
- Ochranou soukromí
- obchodováním s informacemi
- Omezováním lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy
- Využitím a zneužitím informačních a komunikačních technlogoií a v neposlední řadě také využití a zneužití informací
- Svobodou projevu a zneužíváním této svobody
- Profesní etikou informačních oborů
- Šířením pomluv, lživých informací, dezinformací
Karel Janoš vymezil následující cíle informační etiky[3]. Janošovy cíle informační etiky jsou aplikované na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci). Uvedeny jsou ty nejdůležitější cíle IE:
- upozornit na výžnam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)
- rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky
- zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti
- zvýšit prestiž těchto profesí
- přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti
- zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky
Dle účastníků procesu životního cyklu informace můžeme rozlišovat:
- etika tvůrce informací (nutno sdělovat pravdivé a ověřené informace, správně citovat a uvádět zdroje)
- etika uživatele informací (nutno vhodně a eticky informace využít)
- etika zprostředkovatele informací (nutno respektovat autorská práva)
Etické problémy rozlišujeme na:
- makroetické - problémy které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. digital divide, informační přetížení, IT ve výuce
- mikroetické - problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním, můžeme sem zařaidt ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství
Společenské dopady ICT
Poznámky a použitá literatura
- ↑ Základy informační etiky - PP prezentace. 2011. Dostupné také z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf</ref>
- ↑ JAN, Činčera. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Dostupné také z: http://www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/ETIKA.pdf
- ↑ KAREL, Janoš. Informační etika. Dostupné také z: http://www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF
Související články
Informační přetížení Hodnotově citlivý design
Klíčová slova
etika, ICT, capurro,