Mozeček

Verze z 8. 6. 2016, 16:03, kterou vytvořil Jan.Netik (diskuse | příspěvky) (doplněny některé informace, opraveno "vernix" na vermis cerebelli -dle Anatomie 3, první vydání, Radomír Čihák)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
  • mozeček = cerebellum
  • funkčně zařazený pod mozkový kmen (spolu s mezimozkem a anatomickými částmi mozkového kmene – prodlouženou míchou, Varolovým mostem a středním mozkem; někteří autoři sem řadí rovněž i retikulární formaci, důležitou strukturu, kterou je možné spatřit na transverzálním řezu kmenem)
  • tak jak se vyvíjí dítě, se mozeček paralelně vyvíjí s mozkovou kůrou
  • podobná struktura jako kůra – má dvě polokoule hubě zvrásněny záhyby, polokoule jsou spojeny červem = vermis cerebelli
  • má jen 1/10 hmotnosti mozku, ale jeho povrch (díky zvrásnění) zabírá ¾ povrchu velkého mozku
  • udržuje rovnováhu – svalové napětí a zasahuje i do vyšších funkcí (psychických a kognitivních)
  • má několik vrstev buněk, které pod sebou běží (obdobně jako v kůře) – směrem do středu je to stratum moleculare, stratum gangliosum a stratum granulosum
  • spousta aferentací (40× více než eferentací) a projekcí (přijímá inervaci z periférie a mnoho informací vysílá k vyšším oddílům)
  • funkčně (+ fylogeneticky) má mozeček tři oddíly:
  1. archicerebellum (vestibulární mozeček) – nejstarší část, podíl na vestibulárních funkcích, - informace z vestibulárního aparátu, nadřazený vestibulospinální dráze, ovlivňuje rovnováhu → vzpřímený postoj, udržení rovnováhy, odstraňuje kinetózu (mořská nemoc)
  2. paleocerebellum (spinální mozeček) – zajišťuje napětí (tonus), informace z taktilních, propriorecepčních, sluchových a zrakových receptorů, reguluje svalové napětí a svalový tonus
  3. neocerebellum (korový mozeček) – spoje s mozkovou kůrou, podíl na psychických a kognitivních funkcích, nejmladší část, zajišťuje určitou nadřazenou funkci, zajišťuje spojení s mozkovou kůrou

projekce

  • 2 systémy somatických projekcí
  • každá část těla je na mozečku přesně lokalizovaná (tzv. somatotopické uspořádání)
  • dvojí systém, protože má mozeček 2 polokoule
  • zraková a sluchová projekce - překrývají se tvoří audiovizuální systém
  • čichová projekce - uložena v oblasti paleocerebela, zpracovává informace čichu a chuti
  • chuťová projekce

mozečková ataxie

  • primárně poškození stoje – člověk stojí na široké bázi (pokud dá nohy k sobě, tak spadne)
  • titubace - komíhání, vrávorání - typický projev
  • když člověk spadne, tak v 90% spadne dozadu (v rámci titubace = vrávorání, kolísání)
  • je to centrální poškození, takže otevřené a zavřené oči to neovlivní (my když stojíme se zavřenýma očima, ztrácíme rovnováhu, oni ji ztrácí i s otevřenýma)
  • řada volních pohybů:
  1. astenie – pohybová, svalová slabost
  2. adiadochokinéza – svalová nekoordinovanost (když třeba předpaží a má měnit pronaci a supinaci ruky, nedokáže to dělat oběma rukama stejně - postižená polovina se bude otáčet jinak)
  3. dismetrie – přesměrování nebo špatné směřování pohybu (upaží, zavře oči a má se dotknout špičky nosu – nedokáže to)
  4. dekompozice – pohyb se rozpadá na několik stupňů, není plynulý
  5. intenční třes – třes při cíleném pohybu, hlavně na jeho počátku
  6. klikatá chůze – není schopen jít po lajně, uhýbá, vychyluje se na poškozenou stranu
  7. řeč je pomalá, nezřetelná, špatná artikulace
  8. v očích se pozoruje, že dělají kmitavé pohyby → nystagmus – oči rychle uhnou na poškozenou stranu a pak se pomalu vracejí zpět

Zdroje