Mozeček
- mozeček = cerebellum
- funkčně zařazený pod mozkový kmen (spolu s mezimozkem a anatomickými částmi mozkového kmene – prodlouženou míchou, Varolovým mostem a středním mozkem; někteří autoři sem řadí rovněž i retikulární formaci, důležitou strukturu, kterou je možné spatřit na transverzálním řezu kmenem)
- tak jak se vyvíjí dítě, se mozeček paralelně vyvíjí s mozkovou kůrou
- podobná struktura jako kůra – má dvě polokoule hubě zvrásněny záhyby, polokoule jsou spojeny červem = vermis cerebelli
- má jen 1/10 hmotnosti mozku, ale jeho povrch (díky zvrásnění) zabírá ¾ povrchu velkého mozku
- udržuje rovnováhu – svalové napětí a zasahuje i do vyšších funkcí (psychických a kognitivních)
- má několik vrstev buněk, které pod sebou běží (obdobně jako v kůře) – směrem do středu je to stratum moleculare, stratum gangliosum a stratum granulosum
- spousta aferentací (40× více než eferentací) a projekcí (přijímá inervaci z periférie a mnoho informací vysílá k vyšším oddílům)
- funkčně (+ fylogeneticky) má mozeček tři oddíly:
- archicerebellum (vestibulární mozeček) – nejstarší část, podíl na vestibulárních funkcích, - informace z vestibulárního aparátu, nadřazený vestibulospinální dráze, ovlivňuje rovnováhu → vzpřímený postoj, udržení rovnováhy, odstraňuje kinetózu (mořská nemoc)
- paleocerebellum (spinální mozeček) – zajišťuje napětí (tonus), informace z taktilních, propriorecepčních, sluchových a zrakových receptorů, reguluje svalové napětí a svalový tonus
- neocerebellum (korový mozeček) – spoje s mozkovou kůrou, podíl na psychických a kognitivních funkcích, nejmladší část, zajišťuje určitou nadřazenou funkci, zajišťuje spojení s mozkovou kůrou
projekce
- 2 systémy somatických projekcí
- každá část těla je na mozečku přesně lokalizovaná (tzv. somatotopické uspořádání)
- dvojí systém, protože má mozeček 2 polokoule
- zraková a sluchová projekce - překrývají se tvoří audiovizuální systém
- čichová projekce - uložena v oblasti paleocerebela, zpracovává informace čichu a chuti
- chuťová projekce
mozečková ataxie
- primárně poškození stoje – člověk stojí na široké bázi (pokud dá nohy k sobě, tak spadne)
- titubace - komíhání, vrávorání - typický projev
- když člověk spadne, tak v 90% spadne dozadu (v rámci titubace = vrávorání, kolísání)
- je to centrální poškození, takže otevřené a zavřené oči to neovlivní (my když stojíme se zavřenýma očima, ztrácíme rovnováhu, oni ji ztrácí i s otevřenýma)
- řada volních pohybů:
- astenie – pohybová, svalová slabost
- adiadochokinéza – svalová nekoordinovanost (když třeba předpaží a má měnit pronaci a supinaci ruky, nedokáže to dělat oběma rukama stejně - postižená polovina se bude otáčet jinak)
- dismetrie – přesměrování nebo špatné směřování pohybu (upaží, zavře oči a má se dotknout špičky nosu – nedokáže to)
- dekompozice – pohyb se rozpadá na několik stupňů, není plynulý
- intenční třes – třes při cíleném pohybu, hlavně na jeho počátku
- klikatá chůze – není schopen jít po lajně, uhýbá, vychyluje se na poškozenou stranu
- řeč je pomalá, nezřetelná, špatná artikulace
- v očích se pozoruje, že dělají kmitavé pohyby → nystagmus – oči rychle uhnou na poškozenou stranu a pak se pomalu vracejí zpět