Anchesenmerire II.

Anchesenmerire či Anchesenpepi II. byla dcerou hodnostáře Chuje. Její bratr Džau byl vezírem. Anchesenmerire se , stejně jako její sestra, známá jako

Socha královny Anchesenmerire II. s jejím synem Pepim II.

Anchesenmerire I., stala manželkou panovníka 6.dynastie Pepiho I., po němž také obě sestry dostaly svá jména (Anchesenpepi = "Ta, která žije pro Pepiho", Merire bylo další z jmen tohoto panovníka).

Anchesenmerire II. byla matkou pozdějšího faraona Pepiho II.. Jelikož Pepi II. nastoupil na trůn ve velmi raném věku, Anchesenmerire II. se stala královnou regentkou a podle některých dokladů měla velice významné postavení - např. na skalním nápisu ve Wádí Magháře je tato královna zobrazena s uraeem na hlavě a její titulatura je zachycena na stejné úrovni jako titulatura faraona.

Velmi známé je zobrazení této královny, kde Anchesenmerire sedí na trůnu na kolenou má usazeného svého syna, Pepiho II., což je v egyptském umění zobrazení velmi neobvyklé.

Pyramida této královny se nachází v Sakkáře a také svědčí o jejím významném postavení. Jedná se o doposud největší prozkoumanou pyramidu královny, uvnitř hrobky jsou zapsány Texty pyramid a byl zde také objeven sarkofág z bazaltu.

Literatura

Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.

Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.

Labrousse, Audran 2015. Les reines de la salle aux offrandes de Pépy Ier. In Legros, Rémi (ed.), Cinquante ans d'éternité: jubilé de la Mission archéologique française de Saqqâra. Mission archéologique de Saqqarah Vi>, 167-179. Le Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale

Labrousse, Audran 2000. Une épouse du roi Mérenrê Ier: la reine Ânkhesenpépy II. In Bárta, Miroslav and Jaromír Krejčí (eds), Abusir and Saqqara in the year 2000, 485-490. Praha: Academy of Sciences of the Czech Republic, Oriental Institute..

Vlčková, P. 2004: Královské ženy v 6.dynastii, in: Pražské egyptologické studie, suplementa, Praha, 59-78.