Gerald Salton

Verze z 12. 7. 2017, 10:00, kterou vytvořil Tereza.Hrychová (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Gerard Salton byl počítačový vědec a expert ve vyhledávání informací, často přezdívaný „Otec vyhledávání informací“. Podílel se na vývoji rešeršního systému SMART.

Biografie

Gerard Salton se narodil 8. března roku 1927 v Norimberku jako Gerhard Anton Sahlmann. Působil jako profesor na Cornellově univerzitě ve státě New York. Byl to vedoucí počítačový vědec, svého času považovaný za nejlepšího pracovníka v oblasti vyhledávání informací. I z tohoto důvodu se mu přezdívalo „The father of information retrieval“, tedy „Otec vyhledávání informací“. V roce 1950 získal bakalářský titul a v roce 1952 titul magisterský v oboru matermatika na vysoké škole v Brooklynu. Doktorského titulu dosáhl roku 1958 na Harvardově univerzitě v Cambridgi ve státě Massachusetts v oboru aplikovaná matematika. Na Harvardu zůstal a po několik let zde působil jako vyučující. Roku 1965 univerzitu opustil z důvodu stěhování do Ithaky.

Na Cornellově univerzitě ve městě Ithaka spolupracoval se skupinou kolegů, se kterou v 60. letech vyvinul tzv. SMART Information Retrieval System. Na tomto díle se podíleli i bývalí kolegové z Harvardu.

Salton byl hlavním editorem věstníku ACM (Association for Computing Machinery). Jako první přijal roku 1983 cenu za význačné příspěvky ke studiu vyhledávání informací od SIGIR (Special Interest Group on Information Retrieval), nyní nazvaná jeho jménem, Gerard Salton Award.

Za svého života publikoval více než 150 odborných výzkumných článků a 5 vlastních knih. Gerard Salton zemřel dne 28. srpna roku 1995 ve věku šedesáti osmi let.

SMART

System for the Mechanical Analysis and Retrieval of Text, zkratkou SMART je automatizovaný rešeršní systém. Hlavní odlišností od jeho předchůdců je porovnávání postupů. Pracuje se slovníky synonym, nebo věcnými identifikátory. Jeho předchůdci pracovali na základě manuálního přiřazení indexů a klíčových slov a řídili se frekvencí výskytu všech výrazů. SMART umožnil lepší seřazení informací a orientaci v jejich vyhledávání. Data byla seřazena podle relevance a hodnocení. Na tomto výzkumu se testovalo mnoho přístupů a algoritmů.


Rešerše

Slovo rešerše má dva významy. Jedná se o vyhledávání informací na základě dotazu a o soupis vyhledávaných informací. Rešerše je sekundární dokument a soupis bibliografických, nebo faktografických údajů o dokumentu, vybraný dle věcných a formálních hledisek. Tento soupis musí na základě formulace požadavku odpovídat rešeršnímu dotazu. Jedná se o produkt a proces samotného vyhledávání. Rešeršní služba je nadstandardní a placená informační služba knihoven a informačních institucí. Jedná se o cílené a časově náročné zprostředkování informací podle přání uživatele. Tuto službu řadíme do skupiny referenčních služeb knihoven. Metodika tvorby rešerší se dělí do pěti základních etap. Analýza informačního požadavku, výběr informačního zdroje, rešeršní strategie, výstup výsledků a dodání primárního dokumentu. První na řadě je informační příprava. Informační pracovník se musí podrobně seznámit se zadaným požadavkem a zjistit, co přesně uživatel od jeho práce očekává. Důležitým krokem je i vymezení tematiky a vyjádření obsahu dokumentu pomocí klíčových slov, předmětových hesel, deskriptorů a znaků MDT. K vyhledávání informací pro tvorbu rešerší užíváme různých informačních pramenů. Můžeme čerpat z monografií, ale i ze sekundárních a terciálních informačních pramenů jako jsou databáze, souborné katalogy, či bibliografie bibliografií. Mezi nejznámější zdroje patří ČNB, neboli Česká národní bibliografie, nebo databáze Proquest, která zpřístupňuje jak bibliografické záznamy, tak i plné texty (full texty). Nedílnou součástí správně zpracované rešerše je její úprava. Rešerše se zpracovávají podle normy ČSN010198. Výsledný dokument se skládá z titulního listu, analytického listu a základní části. Pro tvorbu rešerší existují postupové strategie. Strategie stavebních kamenů, strategie rostoucí perly a strategie osekávání. V prvním případě, při užití strategie stavebních kamenů se užívá kombinace výsledků vyhledávání typu AND, kdy se mění jedno z klíčových slov a jedno zůstává stejné. Při druhé strategii užíváme postupné rozšiřování dotazu a doplňování o další klíčová slova za účelem získání více vhodných dokumentů. Ve třetím případě zužujeme dotaz zpřesňováním klíčových slov za účelem snížení konečného počtu dokumentů.

Odkazy

Reference

PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a rešeršní služby I. . Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2016-01-29]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/resersni-strategie-resersni-sluzby-i>. ISSN 1804-4255.

Rešeršní strategie. Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 2008 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1250

CONSROE, Karla. Im Memoriam. Dostupný též z: http://www.cs.cornell.edu/Info/Department/Annual96/Beginning/salton.html

Gerard Salton Award. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gerard_Salton_Award

Gerard Salton. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gerard_Salton

Klíčová slova

Rešerše, rešeršní systémy