Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven

Každá knihovna se snaží mít co nejlepší přehled o stavu svého fondu a co nejlépe jej zabezpečit. Knihovny tento problém řeší uvedenými technologickými nástroji, které jim pomáhají automatizovat některé knihovnické procesy, jako je revize či výpůjční služby. Tyto nástroje také pomáhají zvýšit ochranu dokumentů před jejich zcizením.

RFID

RFID neboli Radio Frequency Identification je technologie pro identifikaci založené na rádiové frekvenci pro přenos. Zajišťuje bezdotykovou automatickou identifikaci objektu pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Pro správné fungování RFID je třeba několik položek:

• Čip (Tag) ve tvaru etikety nebo pouzdra (možnost různých tvarů a velikostí)

• Čtecí zařízení (RFID reader) jako např. RFID bezpečnostní brána nebo příruční snímač - Hardware

• Řídící systém (middleware) zajišťující hromadné zpracování dat z tagů v dosahu a jejich přenesení do systému - Software

Jak RFID funguje

Potřebné informace jsou zaznamenány na RFID tag, který je nosičem těchto dat. Tag je následně připevněn na sledovaný objekt (např. kniha). Na rozdíl od čárového kódu nemusí být tag na viditelném míst. S pomocí čtecího zařízení jsou informace uložené na tagu přeneseny bezdrátově do softwaru.

Druhy RFID

Pasivní

Bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje, malá čtecí vzdálenost, na jedno použití. Výhodou je nízká cena.

Aktivní

Obsahují zdroj napájení a mohou vysílat samy svoji identifikaci, takže jsou používány pro aktivní lokalizaci. Jsou opětovně použitelné, ale drahé.

RFID v knihovnách

S pomocí RFID je možné pracovníkům knihovny zlepšit pracovní podmínky a ti se tak mohou věnovat kvalifikovanější práci.

Možnosti využití

• zrychlení služeb pro uživatele knihovny

RFID umožňuje automatizaci rutinních procesů v knihovně, čímž se některé činnosti výrazně zrychlí

• podpora práce knihovníka při vyřizování výpůjčky

zrychlení práce s pomocí snímače tagů, tagu umístěného v dokumentu a knihovního výpůjčního systému

• možnost samoobslužného vypůjčení a vrácení (Selfcheck)

technologie umožňuje uživateli načíst svůj čip (čtenářský průkaz, ISIC) u Selfchecku, sám si načíst či vrátit výpůjčky a zkontrolovat si svůj uživatelský účet

• informace o fondu knihovny a jeho využívání

statistika, týkající se použití fondu uživateli (výpůjčky, vrácení)

• ochrana fondu proti krádeži

bezpečnostní brána, reagující na RFID tag, snižuje nebezpečí krádeže

• revize

u revize dochází ke zrychlení procesu, není třeba vyndávat dokument z police, stačí pohyb antény podél hřbetu knih

Nevýhody

• možnost odcizení tagu (např. vytržením stránky z dokumentu)
• nekompatibilita zařízení různých knihoven
• nutnost implementovat RFID model do knihovnického systému
• velká finanční náročnost

NFC

NFC neboli Radio Frequency Identification je standard radiové komunikační bezdrátové technologie, používané na krátkou vzdálenost. Často se používá k posílání dat z jednoho zařízení do druhého. Na rozdíl od RFID, které je určeno primárně k identifikaci, NFC může komunikovat. Je možné jej použít i na zapisování informací na RFID tag. Technologie umožňuje přenášení dat např. mezi mobilním telefonem a platebním terminálem.

Jak NFC funguje

Technologie funguje na principu elektromagnetického pole. První zařízení (mobilní telefon, čtečka) vytváří radiofrekvenční pole. Pokud se v poli objeví druhé zařízení fungující na stejné frekvenci, začne komunikovat s prvním zařízením. Data se přenáší okamžitě, ale NFC není vhodné pro velké datové objemy.

Druhy NFC přenosu

Reader x Writer

Komunikace aktivního zařízení s pasivním. Pokud se k pasivnímu zařízení (např. NFC tag) přiblíží zařízení s NFC čipem vysílající elektromagnetické vlny, kondenzátor v pasivním zařízení se nabije a odešle informace zpět do NFC zařízení.

Peer-to-peer

Komunikace dvou aktivních zařízení. Nedochází tak k nabíjení pomocí elektromagnetické indukce. Obě zařízení mohou přijímat i vysílat, ale ne současně.

Možnosti NFC v knihovnách

• NFC tagy s různými daty s možností čtení i přepisování (alternativa k RFID)

je možné tagy přepisovat nebo do nich vložit i data jako hesla, kódy či různé informace

• čtenářské průkazy s NFC pro informace o uživatelkém účtu a pro použití Selfchecku

možnost mít čtenářský průkaz buď fyzický nebo virtuální (např. v mobilním telefonu) a s pomocí NFC použít Selfcheck či získat informace o svém účtu

• marketing knihovny

atraktivita pro uživatele, tag by posloužil jako přístup k informacím o akci spolu se smart postery, kdy stačí tagy přepsat a vyměnit pouze poster

• bezkontaktní platby

možnost NFC aplikace pro platbu mobilním telefonem

QR kód

Dvourozměrný čárový kód se strojově čitelnou textovou informací, zakódovaný pomocí bílých a černých bodů do tvaru čtverce. Kód je složen z několika vrstev, každá má jiný účel a používá jiný algoritmus. QR kód může obsahovat písmena, číslice, 8 bitová data a japonské znaky kandži.

Čtení kódu

Aby mohl být kód přečten, musí být sejmut čtečkou kamerou nebo fotoaparátem software (např. v mobilním telefonu) dekóduje informaci, jež je v kódu obsažena.

Tato potřebná technologie je zároveň nevýhodou pro tuto technologii. Je třeba chytrá technologie (smartphone), připojení k internetu a signál. Hrozí i možnost naskenování kódu se závadným obsahem (malware).

Využití v knihovnách

• PR akcí probíhající v knihovně

pro zaujmutí potencionálních návštěvníků akce je atraktivní umístit QR kód na plakát dané akce či na jiné propagační materiály

• propojení dokumentu v katalogu na související webové stránky (databazeknih.cz, obalkyknih.cz apod.)

QR kód může být umístěn v online katalogu knihovny a po jeho dekódování jej přenese na webové stránky, které se nějak souvisí s prohlíženým dokumentem v katalogu (recenze, obálka knihy apod.)

• propojení štítku nalepeného na dokumentu na katalog knihovny

QR kód je nalepený na fyzickém dokumentu a odkazuje na katalogizační záznam daného dokument v online katalogu knihovny

Tato technologie je vhodným prostředkem, jak zaujmout stávající i potencionální, zejména mladé, uživatele knihovny.

Čárové kódy

V rámci automatizace základních knihovnických procesů nastala potřeba jednoznačně identifikovat objekty evidované v databázích. Jednalo se zejména o evidenci výpůjček:

• jednoznačná evidence knihovních jednotek a činnosti s tím související (výpůjčka, rezervace, upomínky)

pro dokumenty, které jsou předmětem operací souvisejících s výpůjčkou a pro uživatele, kterým jsou tyto služby poskytovány

• zápis tohoto označení do příslušných bází dat

musí být přesný, aby byla identifikace jednoznačná

Prefix pro čárový kód uděluje Národní technická knihovna ČR po oficiální žádosti.

Označení knihovní jednotky je vždy numerické:

• první znak označuje velikost knihovny
• následuje označení knihovny, určující lokaci daného dokumentu (1 až 4 znaky)
• vlastní označení jednotky v dané knihovně (5 až 8 znaků)

U čárových kódů je zvýšená možnost opotřebení, možností je lepit čárový kód dovnitř publikace a jeden zvenčí (např. na zadní stranu obálky publikace).

Systém čárových kódu dnes používá takřka 4000 českých institucí a knihoven.

Odkazy

Související články

RFID

NFC

Revize

OPAC

Klíčová slova

ochrana fondu, RFID, NFC, QR kód, čárový kód, automatizace, identifikace, přenos dat