Neil Harbisson

poruchu barvocituNeil Harbisson (narozen 27. července 1982) je první úředně uznávaný kyborg na světě. Neil se narodil s oční vadou, kvůli které nebyl schopen vnímat barvy, proto si nechal do lebky doživotně implantovat speciální anténu, která mu toto umožňuje.

Život

První světově uznávaný kyborg - Neil Harbisson

Neil Harbisson se narodil katalánské matce a irskému otci. narodil se s vzácnou poruchou zraku zvanou achromatopsie, jedná se o poruchu barvocitu (úplná barvoslepost).

Vyrůstal v Mataró v kaatalánské oblasti Španělska. Učil se zde hře na piano a ve svých jedenácti letech začal skládat hudbu. O pět let později začal studoval výtvarná uměnína Institutu Alexandre Satorras v Barceloně, kde mu bylo uděleno zvláštní povolení - ve svých pracích nemusel používat žádnou barvu. Ve svých devatenácti letech se přestěhoval do Anglie, kde studoval hudbu na Dartington College of Arts.

Dílo

Kyborgová anténa

V roce 2003 se rozhodl najít cestu ze své barvosleposti tím, že vytvoří technologii, která mu poskytne smyslovou zkušenost, kterou žádný člověk ješte nezažil. Tato myšlenka se zrodila při jeho studiu hudby na Dartington College of Arts v Devonu, Anglii. Pro jeho poslední projekt, Harbisson a informatik Adam Montandon, společně s dalšími spolupracovníky jako Peter Keš či Matias Lizana, vyvinuli první tzv "eyeborg" (elektronické oko). Jedná se o anténu připojenou k počítači se sluchátky. Na konci této antény se nachází webová kamera, která dokáže každou barvu přeložit do 360ti různých zvukových vln, které následně Harbisson prostřednictvím sluchátek poslouchá.

V průběhu let Harbisson dokázal přejít z úplné barvosleposti na schopnost dešifrovat barvy jako modrá, červená či zelená a dokonce je schopný detekovat infračervené a ultrafialové barvy, které se nacházejí mimo spektrum lidského vidění.

Harbisson chtěl najít způsob, jak anténu upravit, aby byla více praktická. Nejdříve snížil váhu počítače na jeden kilogram, následně počítačový software zmenčil na čip, který mu byl nainstalován pod kůži a nakonec si anténu nechal natrvalo voperovat přímo do své lebky. Operace imlantace anténybyla bioetickými výbory opakovaně odmítnuta, ale díky anonymním doktorům byla nakonec zrealizována.

Tato anténa funguje na základě zachycení kmitočtů světla, přenese je ho jeho hlavy, kde vibrují. Každá barva má svou vibraci a ta proniká do kosti, kost se rozkmitá a ve vnitřním uchu vzniká zvuk. Harbisson tedy následně dokáže slyšet zvuky barev. Jeho WiFi anténa obsahuje i bluetooth, kterým se připojuje ke svému telefonu a dokonce dokáže přijímat signály a data ze satelitů, tedy vnímá barvy i z vesmíru.

Sonochromatické obrazy od Neila Harbissona vystavené v New Yorku.

Představení a výstavy

Harbisson vytváří zvukové portréty. Místo toho, aby někoho nakreslil, přesněji řečeho jeho tvar, zamíří na osobu svojí anténu a zapíše si různé noty, které slyší a následně vytvoří takovýto druh portrétu. Maluje ale také hudbu či lidské hlasy. Lidské hlasy mají frekvence na základě kterých vytváří obrazy.