Informační zahlcení

Verze z 7. 2. 2019, 07:58, kterou vytvořil Martina.Melmukova (diskuse | příspěvky)

Pojem informační přetížení/zahlcení použil poprvé v roce 1962 Richard L. Meier v knize A Communications Theory of Urban Growth.

Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s informacemi, jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.

Výklad termínu podle TDKIV: Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.[1]

Hromadění a množství informací podstatně vzrostlo s vynálezem písma a knihtisku. Ke zrychlení jejich přenosu přispěl také vznik telefonu či telegrafu. A tento trend neustále vzrůstá. V moderní době hovoříme o internetu, jako dalším faktoru, přispívajícím ke zrychlování a zvyšování množství informací. To tříští naši pozornost na více věcí najednou, což způsobuje nejen tísnivý pocit ze současného stylu života, ale i pocit, že věci se neustále zrychlují. Tato skutečnost ovlivňuje vnímání věcí, chování i povahu existence. Současně jsme obklopování neustále novými a neznámými prvky pronikajících do našich životů. To omezuje možnost poučení a řešení daných situací podle modelů z minulosti. Dochází k ochromení adaptace, jejíž neustále zvyšování je však nutností pro přežití pod neustále se zvyšujícím tlakem [2].

Další faktory způsobující zahlcení

,,Informační přehlcení způsobuje neschopnost vytěžit potřebné znalosti z nezměrného kvanta informací,,[3]

Neschopnost porozumět dostupným informacím.

Neschopnost určit, zda určité informace existují.

Nemožnost určit místo, kde jsou informace k nalezení. Nebo naopak existuje vědomí o informaci, ale chybí informace o cestě k nim.

Obdržené informace se stanou spíše překážkou než pomocí (i když jsou potenciálně užitečné).

Náramné množství informací je vyhledáváno koncovými uživateli namísto informačních profesionálů, co vede k předpokladu, že koncový uživatel nebude mít takové dovednosti jako informační pracovník, teda nebude vědět rychle rozpoznat jádro hodnotných materiálů. To může způsobit pocit zahlcení. [4]

Příčiny

  • Rostoucí objem informací (dat) což způsobuje zahlcení jak relevantními tak irelevantními informacemi a záleží jen na schopnosti uživatele je od sebe odlišit.
  • Správnost a přesnosti informací souvisí především s Internetem. Při vyhledávání dostáváme spoustu informací ať už chtěných či nechtěných. Je tedy nutná jejich verifikace.
  • Informační gramotnost patří mezi hlavní parametry ovlivňující efektivní získávání informací a jejich hodnocení při zohlednění určité potřeby.

Informační zahlcení je spjaté s informační explozí. Rozdíl je v tom, že informační exploze se vztahuje k množství informací, zatímco pojem zahlcení informacemi popisuje její účinek na uživatele. [4]

Definice podle Millera

Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller [5] sedm různých kategorií - odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:

  • vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty
  • chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně
  • řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých
  • informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později
  • filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita
  • přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena
  • přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí
  • rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části
  • za účelem rozdělení odpovědí
  • útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací

Problémy spojené s informační explozí

Data se vytváří v mnohem větších objemech než kdy předtím, přičemž lidská kapacita chápání zůstává stejná (kvůli omezenosti intelektuálními schopnostmi se zvětšuje pomalu nebo vůbec), to znamená, že „vstřebávání informací“ je omezeno a narušuje proces „informace › znalost“.

Problémy ve firemním prostředí – stresování informačním zahlcením (pracovní vytížení).

  • Podle průzkumu společnosti Reuters až dvě třetiny manažerů uvádějí, že ztráta pracovní spokojenosti vzniká v důsledku stresu z přetížení informacemi.
  • Zhruba 43% manažerů si myslí, že důležitá rozhodnutí jsou opožděná, protože mají k dispozici příliš mnoho informací.
  • Kvůli potřebě analýzy dat se nedají dělat důležitá rozhodnutí včas, proto 1 z 5 manažerů na analýzu rezignuje a raději postupují intuitivně. [6]

Možná řešení informačního zahlcení

Informační zahlcení lze mírnit za pomocí extrakce, adaptace a syntézy informací. Extrahovaná dáta se propojí a pak se začne provádět informační syntéza, která informace z různých datových zdrojů propojí do souvislého celku. [7]

  • Rozvoj služeb search engines – rozvoj algoritmů pro googlovské vyhledávání v kyberprostoru
  • Budování znalostních bází založených na crowdsourcingu –Wikipedie, encyklopedické populárně vědecké informace.
  • Jednoduché prohledávání ve světě vědeckých informací – Web Scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.
  2. ↑ TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha: Práce, 1992. ISBN 80-208-0160-X
  3. ↑ SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0
  4. ↑ 4,0 4,1 HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček.
  5. ↑ MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické informační texty z WWW: <http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani>.
  6. ↑ 6,0 6,1 SOUČEK, Martin. Informační zahlcení [online prezentace]. Praha: ÚISK FF, 11. prosince 2017 [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/480788/mod_resource/content/0/informacni_zahlceni.pdf
  7. ↑ ŠMERDA J., V. Dosoudil, M. Winkler. Nástroje pro léčbu informačního zahlcení. Masarykova univerzita & Laboratoř znalostních a informačních robotů. Dostupné z: http://cisvts.cz/wp-content/uploads/2012/11/Smerda_IKI_prispevek.pdf

Použitá literatura

  • TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Petra Slouková. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/
  • HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/26999.
  • TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha: Práce, 1992. ISBN 80-208-0160-X.
  • SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Informace, informační zahlcení, informační exploze, Moorův zákon

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informační_zahlcení&oldid=57227“