Definice pojmu digitální ochrana. Referenční rámec OAIS a ochranná metadata PREMIS

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Definice pojmu digitální ochrana

Referenční rámec OAIS

Referenční model OAIS (Open Archival Information System)

Referenční model OAIS (Open Archival Information System) je konceptuální model dlouhodobého archivu, který popisuje základní komponenty dlouhodobého archivu, související funkce, vazby a informační model. OAIS tedy předepisuje, jaká metadata mají být spolu s ochraňovanými informacemi ukládána. [1] Řídí se jim paměťové instituce, archivy a úřady, které potřebují dlouhodobé zabezpečení ukládaných dat a zajištění jejich čitelnosti a dostupnosti. OAIS je základem dlouhodobé ochrany digitálních dat.

Základní specifika cílů OAIS archivů:

  • vyjednávat a získávat vhodné informace od producentů;
  • získat nad poskytnutými informacemi dostatečnou kontrolu tak, aby byl schopen zajistit dlouhodobou ochranu;
  • rozhodnout buď samostatně, nebo ve spolupráci s dalšími stranami, které komunity by se měly stát uživateli (designated community) a tedy, které komunity by měly být schopny porozumět archivované informaci;
  • zajistit, že informace, které jsou archivovány, budou nezávisle srozumitelné uživatelům. Jinými slovy, uživatelé by měli být schopni porozumět informaci bez potřeby pomoci expertů, kteří informaci vytvořili;
  • následovat dokumentované politiky a procedury, které zajistí, že ukládaná informace bude ochráněna proti všem předpokládaným rizikům a že informace určená k distribuci z archivu bude šířena v autentických kopiích originálu, nebo s jasným vztahem k originálu;
  • zpřístupňovat ochraňované informace uživatelům. [1]

OAIS archiv pracuje v prostředí formovaném vztahy mezi čtyřmi entitami: tvůrci dat (producers), koncovými uživateli (consumers), správci (managers) a archivem samotným. V archivu jsou digitální objekty v podobě tzv. informačních balíčků (viz níže). Producenti dat poskytují informace (data a metadata), která jsou v archivu uložena. Uživatelé uložené informace (data a/nebo metadata) využívají. Mezi uživateli hraje významnou roli určená skupina (designated community), pro kterou především jsou archivované informace určeny a měla by je v budoucnu umět bez problémů najít, zobrazit a porozumět jim i jejich kontextu. Informační model OAIS pak podrobně popisuje strukturu a obsah archivního informačního balíčku (AIP), tj. říká, jaká metadata mají být spolu s uchovávaným obsahem ukládána. [2]

Informační balíčky

Repozitář odpovídající OAIS pracuje s několika typy tzv. informačních balíčků, které model OAIS definuje. Ty mohou ideálně obsahovat informace o svém obsahu a samozřejmě k nim informace podpůrné. Jsou to SIP, AIP a DIP. [3]

SIP balíček

Dodavatelský informační balíček (angl. Submission Information Package - SIP) poskytuje tvůrce repozitáři. Dodání a podoba balíčku SIP je dojednána mezi tvůrcem a repozitářem. Dodání balíčků může být různé, např. ukládání souborů v určitém formátu. Po převzetí balíčku si systém vyhrazuje právo nakládat s balíčkem SIP, tak aby mohl zajistit jeho dlouhodobou archivaci a aby informace obsažené v balíčku SIP byly srozumitelné uživatelům. OAIS systém se řídí podle daných strategií a plánů a musí zajistit, aby obsah dokumentů byl dlouhodobě ochráněn. Koncept tohoto balíčku zdůrazňuje, že informace nemůžou být zachovány v přesně té podobě, v které jsou předkládány tvůrcem, např. objekt může být zachován sloučením obsahu několika balíčků SIP, nebo informace mohou být poskytnout ve formátu, který není podporován OAIS, což vyžaduje přechod do jiného formátu před zařazením do archivu. [4]

AIP balíček

Archivační informační balíček (angl. Archival Information Package) slouží k dlouhodobému uložení archiválií, zajišťuje přenos archivačních objektů do digitálního archivu. Zahrnuje data popisující obsah a strukturu archivovaného objektu. Skládá se z informací, které jsou určeny k uchovávání, doprovázené kompletní sadou metadat a přístupem ke službám OAIS. [4]

DIP balíček

Uživatelský informační balíček (angl. Dissemination Information Package) je balíček, který je odeslán uživateli. Je tvořen z jednotlivých balíčků AIP. Těchto balíčků může být více nebo jen jejich části. Měl by obsahovat veškerý archivovaný informační obsah, tedy digitální dokumenty, nemusí ale obsahovat všechny archivační informace. Podobu balíčku specifikuje dohoda mezi archivem a klientem. [4]

Moduly OAIS

Klíčové funkce dlouhodobého archivu budovaného v souladu s koncepty OAIS, jsou popsány v šesti funkčních celcích.

  • Příjem (Ingest): funkční celek příjem je rozhraním mezi systémem OAIS a tvůrci, řídí celý proces přejímání vkládaných informací do správy a přípravu na jejich archivní uložení. Jedná se např. o přijetí informací předaných OAIS tvůrcem; ověření, zda přijímané informace jsou kompletní a nepoškozené; transformaci dodaných informací do podoby vhodné pro uložení a správu; extrakci a/nebo vytvoření popisných metadat a přesun vkládaných informací a souvisejících metadat do archivního skladu. [5]
  • Archivní uložení (Archival Storage): fyzická ochrana bitů tvořící data. Poskytuje služby pro ukládání, uchovávání a poskytování archivních balíčků. Provádí zálohování dat a kontroluje chyby. Řídí obnovu uložených médií s cílem zajistit uchovávání archivovaných zdrojů.
  • Správa dat (Data Management): zajišťuje správu všech dat a jim přidružených metadat. Nese zodpovědnost za udržování integrity databáze. Poskytuje funkce pro vkládání, uchovávání a zpřístupňování jak popisných informací, která znázorňují a identifikují archivní jednotky, tak administrativních dat využívaných při správě archivu. Odpovídá na dotazy uživatelů. Je zodpovědná za vytváření schémat nebo tabulek potřebných pro podporu funkce správy dat.
  • Plánování uchovávání (Preservation Planning): monitoruje cílové skupiny, sleduje změny jejich požadavků na služby a technologie. Sleduje vyvíjení digitálních technologií, informační standardy pro dlouhodobou ochranu, slouží ke sledování změn v cílové skupině. Zaznamenává změny nebo rizika ovlivňující schopnost OAIS plnit své povinnosti. Navrhuje strategie pro jejich řešení a pomáhá k jejich realizaci.
  • Zpřístupnění (Access): dokáže sestavit požadavek na dodání balíčku DIP, poskytnout údaje o dostupnosti dat, jejich popis a lokaci. Přístupové funkce zahrnují komunikaci s uživateli pro příjem žádostí, provádění kontroly s cílem omezit přístup k zvláště chráněným informacím.
  • Správa (Administration): zajišťuje správu všech dat a jim přidružených metadat. Nese zodpovědnost za udržování integrity databáze. Poskytuje funkce pro vkládání, uchovávání a zpřístupňování jak popisných informací, která znázorňují a identifikují archivní jednotky, tak administrativních dat využívaných při správě archivu. Odpovídá na dotazy uživatelů. Je zodpovědná za vytváření schémat nebo tabulek potřebných pro podporu funkce správy dat.

Ochranná metadata PREMIS

PREMIS je zkratka pro „PREservation Metadata: Implementation Strategies“ [6]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 HUTAŘ, Jan. OAIS: možnosti a limity aplikácie. ITlib - Informačné technológie a knižnice [online].[cit. 2021-12-06] Dostupný z: https://itlib.cvtisr.sk/clanky/clanek492/
  2. HUTAŘ, Jan a Marek MELICHAR. Dlouhodobá digitální archivace. B1. Přehled a úvod do problematiky [online]. 2015 [cit. 2021-12-06] Dostupný z: https://is.muni.cz/el/phil/jaro2019/ISKB49/88673760/B1_LTP_Uvod_do_problematiky.pdf
  3. HUTAŘ, Jan. Úvod do ochrany digitálních dat. Ústav informačních studií a knihovnictví [online] Praha, 2008 [cit. 2021-12-09] Dostupný z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-ochrany-digit%C3%A1ln%C3%ADch-dat_Huta%C5%99.pdf
  4. 4,0 4,1 4,2 LAMBERTOVÁ, Jana. Analýza funkčního modelu Otevřeného archivního informačního systému (OAIS). 2018. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra PVH a archivního studia. Vedoucí práce Dvořák, Tomáš. [cit. 2021-12-06] Dostupný z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/95174/130223948.pdf?sequence=1&isAllowed=y
  5. HUTAŘ, Jan. Metodika logické ochrany digitálních dat. Národní úložiště šedé literatury [online]. 2018 [cit. 2021-12-06] Dostupný z: https://invenio.nusl.cz/record/371612/files/content.csg.pdf
  6. CAPLAN, Priscilla. Premis - jak mu porozumět [online]. 2017 [cit. 2021-12-09] Dostupný z: https://www.loc.gov/standards/premis/UnderstandingPREMIS_czech.pdf

Doporučená literatura

  • CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.
  • LTP-portál.cz: web o digitální archivaci [online]. Brno: Moravská zemská knihovna, [2016?]- [cit. 2021-12-06]. Dostupné z: https://ltp-portal.mzk.cz.
  • BORGHOFF, Uwe M. et al. Long-term preservation of digital documents: principles and practices. Berlin: Springer, ©2005. xv, 274 s. ISBN 3-540-33639-7.
  • CORRADO, Edward M. a MOULAISON, Heather Lea. Digital preservation for libraries, archives, and museums. Lanham: Rowman & Littlefield, [2014], ©2014. xxiii, 270 stran. ISBN 978-0-8108-8712-1.
  • ROSENTHAL, Colin a kol. Průvodce plánem důvěryhodného digitálního repozitáře (PLATTER). 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2009. 51 s. ISBN 978-80-7050-569-4.

Související články

Klíčová slova