Dublin Core

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Dublin Core (DC) se řadí mezi nejužívanější standardy pro popisná metadata. Popisuje zdroj, který vznikl se záměrem usnadnit vyhledávání a popis elektronických zdrojů.

Charakteristika

Standard Dublin Core vznikl v roce 1995. Za jeho vznikem stojí organizace The Dublin Core Metadata Initiative. Původním cílem byl klasický popis webových zdrojů, které by si vytvořil sám autor. Postupně ale začal být užíván různými institucemi, jako jsou například knihovny, muzea, archivy. Jeho vznikem mělo dojít ke zjednodušení práce s metadaty, aby ho mohli využívat i nezaškolení uživatelé. Měl být jednoduchý, ale zároveň propracovaný a flexibilní, aby zvládl i náročnější požadavky. Dalším cílem Dublin Core je stát se společným standardem pro různé typy výtvorů, například pro knihu, hudební dílo, fotografii, článek, obraz, program a další. Dublin Core je zcela kompatibilní a převoditelný se schématy MODS I MARC. ^[1]

Výhody:

- Jednoduchost – sémiotika i sémantika je natolik jednoduchá, že standardu porozumí i laik

- Rozšiřitelnost – prvky mají jasné určení, ale pokud je potřeba, není problém si je pomocí kvantifikátorů rozšířit

- Opakovatelnost – prvky lze opakovat, nevztahuje se na ně omezení

- Volitelnost – žádný z prvků není povinný

- Sémantická interoperabilita a rozšiřitelnost – standard obsahuje množinu deskriptorů, díky kterým je možné prohledávat mnoho vědních oborů

- Syntaktická flexibilita – lze jej zapisovat do HTML, jak pomocí RDF, tak i XML

- Interdisciplinarita – lze jej využít pro popis mnoha objektů, ale i pro mnoho oborů lidské činnosti

- Globální využití - využívá mnoho jazyků a jejich počet se stále zvyšuje ^[2]

Historie

Jak již bylo zmíněno, Dublin Core vznikl v roce 1995, na prvním semináři k problematice Dublin Coru. O rok později, v roce 1996 se konal druhý seminář. Zde byl Dublin Core více přiblížen veřejnosti, objasnil problematiku standardu, uvedl problém syntaxe a začalo určování sémantiky v podobě syntaxe zpracovatelné pro webové aplikace. Na tomto setkání byl přednesen konceptuální základ architektury metadat, Warwick Framework. Tento rámec se stal společně s Meta Content Framework jádrem pro vytvoření Resource Description Framework (RDF).

Na dalším semináři byly k základním třinácti prvkům přidány další dva, a tak se prvky posunuly do současné podoby patnácti. V roce 1997 přibyly k prvkům kvantifikátory. Ten samý rok se konal pátý seminář, který byl sponzorován OCLC a Národní knihovnou ve Finsku. Byly blíže specifikovány prvky jako je datum, působnost a vztah. V dalších letech v rámci konání seminářů byl kladen důraz na jednoduchost a optimalizaci Dublin Core.^[3]

Prvky

Základem standardu je patnáct metadatových prvků, které popisují obsah. Každý prvek je nepovinný, opakovatelný a nemá dané pořadí. Je také možné je používat i s kvalifikátory nebo bez nich. Můžeme se tedy setkat s označením nekvalifikovaný Dublin Core (je použito pouze patnáct prvků) nebo s kvalifikovaným Dublin Corem, kdy má každý prvek vlastní kvalifikátor, aby došlo k upřesnění popisu zdroje. ^[1]

Jednotlivé prvky:

Přispěvatel - Entita, která přispěla k obsahu zdroje

Pokrytí - Rozsah nebo záběr obsahu zdroje

Tvůrce - Entita primárně zodpovědná za vytvoření obsahu zdroje

Datum - Datum události, která se vyskytla během existence zdroje

Popis - Vysvětlení obsahu zdroje

Formát - Fyzické nebo digitální provedení zdroje

Identifikátor - Jednoznačný odkaz na zdroj v rámci daného kontextu

Jazyk - Jazyk intelektuálního obsahu zdroje

Vydavatel - Entita zodpovědná za zpřístupnění zdroje

Vztah - Odkaz na příbuzný zdroj

Práva - Informace o právech vztahujících se k popisovanému zdroji

Zdroj - Odkaz na zdroj, ze kterého je popisovaný zdroj odvozen

Předmět - Téma obsahu zdroje

Název - Jméno dané zdroji

Typ - Povaha nebo žánr (druh) obsahu zdroje^[4]

Formáty deskriptorů DC

Zápis RDF

DC - TEXT – využívá se k vyjádření metadat jako obyčejného textu

DC – HTML- metadata se vyjadřují pomocí HTML/XHTML <meta> a <link> elementů, především pro metadata na webových stránkách

DC - DS - XML – vyjádření metadat pomocí XML formátu, podporuje všechny možnosti popisné množiny tak, jak je popsána abstraktním modelem Dublin Core Metadata Initiative

DC – RDF - vyjádření metadat pomocí Resource Description Framework (RDF)

Abstraktní model DCMI – dokument z roku 2005, vyjadřující abstraktní syntaxi pro metadatové záznamy^[5]

Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML:

Dublin Core Metadata Initiative

DCMI logo

Neboli DCMI, je organizace podporující inovace v designu metadat a osvědčených postupů napříč metadaty. Organizace je otevřená a je možné do ní vstoupit díky placenému členství.

Aktivity:

- Práce na architektuře a modelování

- Diskuse a spolupráce v komunitách DCMI a DCMI Task Groups

- Pořádání globálních konferencí, setkání a workshopů

- Vzdělávací úsilí na podporu širokého přijetí standardů metadat a osvědčených postupů

Principy:

- Otevřené budování konsenzu

- Mezinárodní dosah a zapojení se

- Neutralita účelů a obchodních modelů

- Neutralita technologie

- Křížové disciplinární zaměření ^[7]

Odkazy

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 DAMBORSKÁ, Lenka. Projekty digitálních knihoven u nás a ve světě – nástroje a standardy [online]. Brno, 2010 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kbahk/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Pavla Švástová.
↑ ŽABIČKA, Petr. Dublin Core - metadata pro popis elektronických dokumentů [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/10470528-Dublin-core-metadata-pro-popis-elektronickych-dokumentu.html
↑ Historie iniciativy Dublin Core. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/historie.html
↑ Termíny metadat DCMI. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/terms.html
↑ ŠEVČÍK, Petr. Základní nástroje vytváření webových aplikací [online]. Praha, 2009 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/20046_zakladni_nastroje_vytvareni_webovych_aplikaci. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Otakar Pinkas.
↑ Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.). Wikisofia [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)#cite_note-p.C5.99.C3.ADklad-6
↑ About DCMI. Dibline Core Metadata Initiative [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://dublincore.org/about/