Šedá literatura

Šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných dokumentů. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky.

Definice

Lucemburská definice

Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: "Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v elektronické i tištěné podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli."[1]

Rozšířená Lucemburská definice

V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"[2] k závěru definice.

Pražská definice

Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. "Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny autorskými právy. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány knihovnami nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost."[3]

Typologie šedé literatury

Grey Literature Typology

V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS).[4]

GL-Typology.png

Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.[5] Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací:

  • GreyNet (the Grey Literature Network Service)
  • OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)
  • Registry of Open Access Repositories (ROAR)
  • ASEP (repozitář Akademie věd ČR)
  • NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)
  • RIV (Rejstřík informací o výsledcích)

Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.[6]

Typologie NUŠL

Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.[7] Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:

  1. Region: pouze Česká republika
  2. Čas: podle data vytvoření/zveřejnění
  3. Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty
  4. Obsah: pouze odborná literatura
  5. Periodicita
  6. Jazyk
  7. Forma: elektronická/klasická
  8. Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura
  9. Druh dokumentu

Typologie NUŠL podle druhu dokumentu Typologie nušl.PNG

GreyNet

GreyNet, neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis Grey Journal, věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.[8]

Konference a semináře

Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature

Nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.

Seminář o zpřístupňování šedé literatury

Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.[9]

Repozitáře šedé literatury

Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.

Příklady repozitářů šedé literatury

NUŠL - Národní úložiště šedé literatury

vyhledávací rozhraní nusl.cz
vlastní repozitář v systému Invenio repozitar.nusl.cz

OpenGrey - evropská systém k ukládání šedé literatury, nástupník OpenSigle www.opengrey.eu

Odkazy

Reference

  1. SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: Grey Journal. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf
  2. SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: Grey Journal. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf
  3. SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: Grey Journal. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf
  4. SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: Grey Journal. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf
  5. Grey Literature Typology. In: GreyNet [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html
  6. PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: GL12 Conference Proceedings. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28
  7. O službě - NUŠL [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/
  8. About GreyNet. In: GreyNet [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html
  9. O službě - NUŠL [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/

Použitá literatura

Zdroje obrázků

1. GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html

Klíčová slova

šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL