4. Typy kvalitativních a kvantitativních výzkumů

Typy kvalitativního výzkumu

Případová studie

V kazuistice hledáme odpověď na otázku, jaké jsou charakteristiky daného případu. Jedná se tedy o podrobné studium jednoho případu či několika málo případů. Snažíme se zachytit jeho složitost a popsat vztahy v celé jejich celistvosti. Na konci studie vřazujeme pak případ do širších souvislostí. [1] O jedinci či malé skupině získáváme velké množství dat, přičemž se snažíme, aby tato data byla jasně patrná. Využíváme veškeré dostupné metody a více informačních zdrojů. [2] Myšlenkou, která stojí za účelem tohoto přístupu je, že díky důkladnému prozkoumání jednoho případu dokážeme lépe porozumět jiným podobným případům. [1]

Základní dělení případových studií odráží předmět zkoumání. Jedná se o tyto typy [1]:

  • Osobní případová studie podrobně zkoumá určitý aspekt u jedné osoby. Například můžeme chtít zkoumat, jaké možné příčiny, faktory, determinanty, procesy, zkušenosti předcházely drogové závislosti. Může jít i o zachycení celého života, pak mluvíme o historiích života.
  • Studie komunity, která je někdy označována jako sociografie. Jedná se o analýzu vzorců hlavních aspektů života komunity a jejich srovnání. Například můžeme zkoumat práci, rodinný život, volný čas apod.
  • Studium sociálních skupin popisuje a analyzuje vztahy a aktivity v nějaké skupině, například v rodině či v zaměstnancích nějaké firmy.
  • Studium organizací a institucí podobně jako studium sociálních skupin studuje vztahy a aktivity v prostředích, jako jsou například firmy a školy.
  • Případové studie mohou zkoumat i jakékoliv programy, intervence, události, role ve společnosti, vztahy (například případy, kdy došlo ke konfliktu rolí, studium stereotypů, analýza interakce učitel-žák).

Případové studie lze dělit dle různých dalších hledisek. Pro naši představu uvádíme dvě dělení. Autorem prvního z nich je Stake (dle Hendl, 2016, str. 105-106)[1]. Ten rozlišuje případové studie na:

  • Intrinsitní studie - v takovém případě se výzkumník případu věnuje kvůli němu samému, a chce poznat právě tento případ. Používá se například u fenoménů, které nejsou tak známé.
  • Instrumentální případy - Výzkumník usiluje o poznání toho, jak a proč fenomén existuje v jeho době. Nedělá specifické závěry o případech, ale snaží se o závěry, které jdou ještě za daný případ. Postup je, že vybereme obecnější jev - např. stres, a poté vyhledáváme případy, které fenomén reprezentují a zkoumáme je.
  • Kolektivní studie - jedná se o hloubkové zkoumání vícero instrumentálních případů. Jde nám o teoretizování v širším kontextu. Je využitelná v komparativních výzkumech, při testování teorie a její úpravě a rozvíjení.

Yin (dle Hendl, 2016, str. 108)[1] navrhuje zase dělení dle účelu:

  • Cílem exploratorní studie je prozkoumat strukturu případu, která není známá, a vztahy, které v něm působí. Usiluje o definování hypotéz, otázek ,nebo i o navržení teorie pro další výzkum.
  • Explanatorní studie se snaží odhalit příčinné řetězce u případu a díky nim ho vysvětlit.
  • Deskriptivní se snaží o kompletní popis fenoménu.
  • Evaluační studie má za cíl popis, exploraci či explanaci, díky nimž může hodnotit nějaký program či intervenci.

Mezi nevýhody tohoto přístupu patří obtížná zobecnitelnost výsledků, těžké ověření spolehlivosti a také náchylnost ke zkreslení zaujatostí výzkumníka.Má ale i mnoho výhod - například srozumitelnost případových studií i laikům, možnost zachytit jedinečné vlastnosti, faktory a okolnosti související s případem. Studie mají velmi blízký vztah k realitě, neboť nedokážou zkoumat nic, co se v reálném životě neděje. Výsledky napomáhají porozumět i jiným obdobným případům. Případová studie může být dělána jedním výzkumníkem, tedy nevyžaduje výzkumný tým. Také umožňují zkoumat takové případy, kdy nedokážeme kontrolovat nepředvídatelné události, které by mohly výsledky jiných výzkumů zkreslit.[2]

Mezi známé případy a případové studie, které přispěly k rozvoji vědy, patří Freudovy případy Anna O., Vlčí muž a Malý Hans, Watsonův Malý Albert, Brocova pitva a případová studie pacienta Tan, díky němuž objevil Brocova centra v mozku, případ Henry Molaisona (H. M.), jehož případ hrál důležitou roli v rozvoji teorií, které vysvětlují vztah mezi funkcí mozku a pamětí, a ve vývoji kognitivní neuropsychologie, případ Phinease Gage (změna osobnosti v důsledku úrazu hlavy), analýza rukojmích držených ve Stockholmu provedená psychiatrem Frankem Ochbergem v roce 1973(odtud Stockholmský syndrom).

Fenomenologický (hermeneutický) výzkum

Po fenomenologickém přístupu sáhneme nejspíše tehdy, pokud budeme usilovat o porozumění jedinci s určitým prožitkem, jehož význam chceme zkoumat. Jedná se o přístup, kdy se snažíme vstoupit do vnitřního světa druhého člověka pro to, abychom porozuměli významům, které připisuje fenoménu. Snahou výzkumníka je zachycení esence prožité zkušenosti skrze vytvoření popisu a interpretace prožitků, které nám člověk sdělil. Provádí se obvykle za pomoci několika kvalitativních nestrukturovaných rozhovorů. [1]

U tohoto typu výzkumu mohou být také ve velké míře vnášeny úvahy a interpretace výzkumníka. Ten může využít introspekci a další zdroje související s jevem – např. osobní zkušenost a literaturu. Příkladem může být i rozbor pohádek. Tento přístup často v kombinaci s kazuistikou využíval Freud, kdy zkoumal sny a hledal v nich souvislosti.[zdroj?]

Zakotvená teorie (grounded theory)

Etnografický výzkum

Biografický výzkum

Akční výzkum

Kritický výzkum

Zkoumání dokumentů

Typy kvantitativního výzkumu

Mapující výzkum

Korelační výzkum

Kvaziexperimentální výzkum

Experimentální výzkum

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání). Praha: Portál.
  2. 2,0 2,1 Švaříček, R., & Šeďová, K. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (Vyd. 2.). Praha: Portál.

Použitá literatura

Externí odkazy a doporučená literatura

Tyto použité zdroje obsahují četné informace navíc k typům kvalitativních výzkumů, včetně konkrétních příkladů aplikace typů:

  • Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání). Praha: Portál.
  • Švaříček, R., & Šeďová, K. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (Vyd. 2.). Praha: Portál.


Související články

3. Kvalitativní a kvantitativní výzkum, vzájemné porovnání 14. Metody sběru dat – vzájemné porovnání 15. Pozorování – typy, možnosti a meze 16. Analýza stop a výsledků činnosti – typy, možnosti a meze 17. Rozhovor – typy, možnosti a meze 18. Psychologické testy – typy, možnosti a meze 19. Kvaziexperimentální studie „ex post facto“ – typy, možnosti a meze 20. Experimenty – typy, možnosti a meze 23. Sběr a zpracování dat v kvalitativních studiích 24. Sběr a zpracování dat v kvantitativních studiích 26. Interpretace dat

Klíčová slova

metodologie - kvalitativní výzkum - kvantitativní výzkum