Afiliace, atraktivita, láska, těsné interpersonální vztahy

Úvod

Afiliace = potřeba navazovat a udržovat pozitivní vztahy s lidmi

Interakce s druhými lidmi poskytuje člověku mnohé výhody, kdežto sociální vyloučení způsobuje nepříjemné stavy, které mohou být horší než fyzická bolest

Atraktivita =ocenění jiné osoby mající směr (pozitivní x negativní) a intenzitu (hloubku), postoj se všemi jeho složkami

Atraktivitu lze rozdělit na fyzickou a osobní

Atraktivitu podněcuje podobnost, blízkost (fyzická i v interakcích), fyzická atraktivita, oboustrannost – tedy když nás má druhý také rád, situační podmínky (vzrušení, úzkost atd.)

Hezcí lidé jsou považováni za inteligentnější, milejší apod. – vzniká tak stereotyp fyzické atraktivity

Dle dynamické teorie si vybíráme partnery podle rodiče opačného pohlaví

Láska = specifický druh interpersonálního vztahu charakterizovaný vzájemným porozuměním, poskytováním a přijímáním podpory a těšením se na přítomnost druhého

Lásku lze rozdělit na vášnivou a kamarádskou

Patří sem Sternbegova triangulární teorie (vášeň, intimita, závazek), teorie J. A. Lee (eros, ludus, agapé, pragma, mania, storgé), Franklova transcendentální láska, Maslowova D a B láska, Frommova láska jako akt vůle a Rubinova láska jako postoj

Afiliace

Afiliace je potřeba člověka navazovat a udržovat pozitivní a těsné vztahy s jinými lidmi, které mohou mít podobu spolupráce, přátelství anebo lásky, potřeba sociálního kontaktu

Interakce s jinými lidmi

  • poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání sociální reality (ověřit a potvrdit, co je správné, vhodné či žádoucí) -> afiliace vzrůstá při nejistotě
  • přítomnost blízké osoby umocňuje pocity štěstí a poskytuje útěchu a úlevu při zármutku
  • poskytuje podněty pro srovnání, osvojování si nových poznatků a zpětnou vazbu
  • spolupráce přináší uspokojení
  • těsné vztahy dávají člověku pocity bezpečí
  • příjemné pocity přináší vzájemná důvěra, sdílení

Sociální vyloučení

Ostrakismus (sociální vyloučení nebo ignorace) je pro člověka s jeho silnou potřebou sociálního kontaktu („need to belong“) extrémně nepříjemný a může mít až devastující účinky

Lidé si vybavují v minulosti prožitou psychickou bolest spojenou se sociálním vyloučením lépe než fyzickou bolest (Chen, 2008, podle Myers, 2010).[1]

Williams (2010) a jeho čtyři kolegové zkoušeli ostrakismus na vlastní kůži – v dohodnutou dobu dne čtyři kolegové ignorovali toho pátého. Domnívali se, že to bude neškodná experimentální hra, ale způsobilo to potíže v práci, paranoiu, úzkost, narušení sociálních vztahů atd. (Williams, 2010, podle Myers, 2010).[1]

Zhong a Leonardelli (2008) zkoumali vybavování si sociálně nepříjemných zážitků – ti, kdo si vybavovali sociální vyloučení, hodnotili teplotu v místnosti až o pět stupňů nižší než ti, kdo si vybavovali sociálně příjemný zážitek (Zhong a Leonardelli, 2008, podle Myers, 2010).[1]

Baumeister (2005) ve výzkumu zjistil, že lidé, kteří nedávno zažili sociální vyloučení, se velmi ochotně, dokonce dychtivě chopí bezpečné možnosti navázat nové přátelství (Baumeister, 2005, podle Myers, 2010).[1]

Atraktivita

atraktivita je postoj k jiné osobě mající všechny tři složky postoje

  • kognitivní (přesvědčení o osobě)
  • emocionální (pocity vůči osobě)
  • behaviorální (tendence chovat se k osobě určitým způsobem[2]

Přitažlivost

  • V USA dají posoudit fotky obličejů dívek bělochy, černochy, asiaty, hispánci  ukazuje se, že lidi hodnotí dívky téměř stejně (korelace 0,9)
  • Ukazuje se také, že pokud se to dělá v čase, přitažlivé dívky si drží přitažlivost a naopak – když je přitažlivá v šestnácti, je i v padesáti
  • Existuje velmi silný halo efekt – co je hezké, to je dobré
  • Hezčím lidem připisujeme lepší vlastnosti než lidem ošklivějším (jsou podle nás inteligentnější, extrovanější, bystřejší, sympatičtější, milejší a další)
  • Ukazuje se ale, že to tak není – bohužel mi to nedovedeme ovládat
  • Posuzovali se fotky miminek novorozenců, ve třech měsících a v devíti měsících
  • Ukázalo se, že už u novorozenců dokážeme odhadnout, jestli bude potom hezké, přitažlivé, sympatické, vztah s matkou (jedině aktivitu neumíme odhadnout)[3]

Přitažlivost obličeje

J. Langlois

  • Říká, že se nám líbí průměrné obličeje
  • Teorie přitažlivosti průměrných obličejů
  • V přírodě druh nemá rád příliš velké extrémy – pokud má jedinec příliš extrémní charakteristiky, má nižší fitness
  • Je to asi ale i zabudované v našem kognitivním systému
  • Výzkum:
  • 96 fotek žen a 96 fotek mužů, Rozdělila je vždy na 3 skupiny po 32 fotkách, Dala vždy 32 obličejů před sebe a získala 33. Takto získala 3 umělé průměrné ženy a 3 umělé průměrné muže. Pak dala posuzovat těch 32 + 33. fotku a vyšlo, že pouze 3 muži (z 96) byli hezčí než umělí muži a pouze 4 ženy byly hezčí než umělé ženy - Protože je to zřejmě obličej, který odpovídá prototypu hezkého muže nebo hezké ženy – přece ho známe[3]

M. Cunningam

  • Přitažlivost ženského obličeje
  • Muž v ženě hledá dva typy rysů
  • Novorozenecké rysy
  • Velké oči, malý nos, malá brada
  • Muži takové ženy chápou jako bystřejší, hodnější, zdravější, také plodnější
  • Rysy, které ukazují na pohlavní zralost

Přitažlivost těla

D. Singh Výzkum: typy žen lišící se v BMI a v WHR (poměr pasu a boků) - Nejvíce muže přitahuje index 0,7 = Je to spolehlivá informace o plodnosti – připadá mu více sexy, zdravější a s větším potenciálem mít děti[3]

Přitažlivost obličeje

  • Zkoumají fyzikální parametry hlasu, které jsou pro nás příjemné
  • Příjemnější hlas - Je spíše hlasitější a rychlejší, není prokládaný pomlkami
  • Mužům je sympatičtější hlubší hlas
  • Když má někdo příjemný hlas, připisujeme mu lepší charakteristiky než lidem s méně příjemným hlasem
  • Nechávají říkat pouze samohlásky – čistý zvuk závislý pouze na našich hlasivkách
  • Zase to souvisí s plodností a mužností
  • Nejdříve posuzovali přitažlivost ženských hlasů a pak přitažlivost těchto žen na fotkách
  • Vyšla vysoká korelace – když se nám líbí hlas nějaké ženy, také nám připadá atraktivní (i když nevíme, že tento hlas patří stejné ženě)[3]

Faktory, které lidi přitahují k sobě

Podobnost

  • lidé jsou přitahováni k podobným lidem (v postojích, hodnotách, oblíbených aktivitách)
  • lidé s podobnými názory potvrzují náš pohled na svět
  • s lidmi s podobnými zájmy je pro nás příjemnější trávit čas

Výzkum ukázal, že partneři a přátelé jsou si podobnější než náhodní známí a náhodně spárovaní lidé

Matching hypothesis

  • tendence vídat se s lidmi podobné atraktivity (Ajzen, 2008)[2]
  • vybíráme si partnery se stejnou úrovní atraktivity – hledáme někoho žádoucího s vědomím vlastních nedostatků (Myers, 2010)[1]
  • když je jeden méně atraktivní, vyrovnává to jinými kvalitami

Přitahují se protiklady (funguje princip komplementarity?) – Ajzen[2] i Myers[1] se shodují, že tento princip nebyl nikdy dostatečně vědecky prokázán, tudíž se zdá, že princip podobnosti je mnohem silnější

Podobnost

  • lidé jsou přitahováni k těm, kdo jsou blízko
  • fyzicky (bydlí ve stejném pokoji, chodí do stejné třídy…)
  • počtem interakcí (často se stýkají na pracovní schůzce, v obchodě, v korespondenci…)
  • samotné očekávání kontaktu zvyšuje atraktivitu

Mere exposure effect (efekt pouhého vystavení) - pouhé opakované působení podnětu budí preference, dokonce i podprahově (často se opakující podnět přestává být potenciálně ohrožující a tudíž budí preference) Zajonc (1968, 1970, podle Myers, 2010) ověřil tento efekt tak, že ukazoval respondentům čínské znaky, mužské tváře a turecká slova – pouhým opakováním určité položky se zvedaly její preference

Reciprocita

Lidé jsou přitahováni k těm, o kterých si myslí, že je mají rádi – máme rádi ty, kteří mají rádi nás

  • sociální potvrzení – přání, aby mě ostatní měli rádi
  • teorie rovnosti – (jak ty na mě, tak já na tebe)

atraktivita roste ve vysoce vzrušujících situacích – úzkost – Schachter 1959 – lidé co měli jít na úzkost provokující experiment nechtěli čekat sami ale ani s tím, kdo s nimi nesdílel osud – misery only loves miserable company – reakce druhých pomůže jedinci zhodnotit vlastní úzkostnou reakcí a samotný kontakt snižuje úzkost – navíc si mohou pomoci (Ajzen, 2008) [2]

Arousal

Atraktivita roste ve vysoce vzrušujících situacích, například při vyvolání fyzického vzrušení, strachu, úzkosti Schachter (1959) – lidé, kteří měli jít na experiment provokující úzkost, nechtěli čekat sami ale ani s tím, kdo s nimi nesdílel stejný osud (misery only loves miserable company) (Ajzen, 2008) [2]

Fyzická atraktivita

Fyzická atraktivita

  • být atraktivní v podstatě znamená být perfektně průměrný a symetrický
  • u žen je žádoucí pas o 30% užší než boky (waist-hip ratio)
  • u mužů jsou atraktivní svaly (mužnost, testosteron) a vysoké příjmy (přístup ke zdrojům)
  • z evolučního hlediska atraktivita znamená mládí, zdraví a plodnost

Výzkumníci vzali obrázek půlky obličeje, zrcadlově ho přetočili a tento nově vzniklý obličej byl hezčí než reálná tvář. Když se takto vzniklé obličeje poskládají na sebe a zprůměrují, vznikne ještě hezčí obličej.

  • atraktivita roste ve vysoce vzrušujících situacích, například při vyvolání arousalu, úzkosti (Myers, 2010) [1]

Efekt kontrastu

  • když muži hodnotili ženy a dívali se předtím na Charlieho andílky, ženy se jim pak zdály méně atraktivní (Kenrick a Gutierres, 1980, podle Myers, 2010)[1]
  • když se muži dívali na pornografická videa, byli pak méně spokojení s partnerským sexem (Zillmann, 1989, podle Myers, 2010)[1]

Je fyzická atraktivita důležitá? Atraktivnější ženy i muži vícer randí (Fyzická atraktivita je důležitá – u mužů trochu víc, ale u obou hodně) Platí to u speed datingu, voleb atd… stereotyp fyzické atraktivity = co je hezké, to je dobré Kalick udělal experiment s ženami před a po plastice – studenti je po plastice hodnotili nejen jako hezčí, ale i jako milejší, citlivější atd… (Myers, 2010)[1]

Láska

Láska je specifický druh interpersonálního vztahu charakterizovaný vzájemným porozuměním, poskytováním a přijímáním podpory a těšením se na přítomnost druhého

  • má mnoho podob
  • byla dlouho tabu pro vědecké zkoumání
  • první výzkumné práce: Z.Rubin – škála lásky

Sternbergova triangulární teorie lásky tři hlavní dimenze, které lze uspořádat do trojúhelníkového modelu

  • vášeň = motivační složka, vysoká psychická aktivace, rychle vzrůstá a postupně klesá
  • závazek = těsné spojení a závislost, zvláštní druh vztahu mezi dvěma lidmi, postupně vzrůstá
  • intimita = pocit blízkosti, starostlivost, podpora, porozumění, zvyšuje se v počátečních fázích vztahu

J. A. Lee druhy lásky, ke kterým dospěl rozborem literatury

  • erotická (eros): sexuální touha, fyzická krása
  • hravá (ludus): bez výrazného svazku nebo žárlivosti
  • kamarádská (storgé): malý důraz na vášeň
  • pragmatická (pragma): racionální výběr partnera z hlediska osobního prospěchu
  • volná (mania): uspokojování sexuální potřeby
  • altruistická (agapé): nesobecká, zaměřená na péči a starostlivost o druhého

láska vášnivá

  • typická pro počáteční stav zamilovanosti
  • intenzivní citový vztah
  • neadekvátní hodnocení druhého
  • proměny, může vyústit v deziluzi
  • pokud vztah přetrvá, mění se v lásku kamarádskou

láska kamarádská (přátelská)

  • hluboký, zralý a stálý vztah přátelství
  • odměňování, respektování druhého, důvěra, sbližování
  • pocit vzájemného akceptování
  • převaha důvěry: stále hlubší odkrývání sebe samého
  • skutečná intimita (odhození masky, možnost být sám sebou)

Frankl Láska je setkání s plností transcendentálních hodnot, vede k transcendenci, nemilujeme vnějšek, ale vnitřek Vývoj lásky:

  • Láska zaměřená na cíl – dosažení slasti, uspokojení i sebeuspokojení (dospívání)
  • Slast zaměřená na druhého, ale ten je stále jen objektem vlastního uspokojení – sebeuspokojení pomocí druhého (vzájemná masturbace)
  • Transcendentální, permanentní láska – setkání přijetí druhého v jeho jedinečnosti

Maslow Láska je ryze subjektivní prožitek, nemůže být zaměněn za něco jiného a nelze ho vysvětlit tomu, kdo lásku neprožil, láska je jedním z vrcholných zážitků

  • D láska – nedostatková - deficientní potřeba uspokojení cyklických potřeb (neurotická)
  • B láska – bytostná – sebeaktualizace, přesah k druhému, rozplynutí se

Fromm Láska jako akt vůle, lásku se učíme – kniha „Umění milovat“

Rubin Láska je postoj se třemi dimenzemi

  • Attachement – silné emocionální pouto
  • Péče o blaho druhého
  • Intimita

(přednášky sociální psychologie na FFUK)[3]

Těsné interpersonální vztahy

Mursteinova teorie volby partnera[4]

  1. Fáze podnětu – vzhled
  2. Fáze – zájmy, postoje, hodnoty
  3. Fáze – kompatibilita rolí

Vývoj vztahu dle Baderové a Pearsona dle Mahlerové – symbióza, diferenciace, zkoušení, individualita i propojenost[4]

Cuber a Haroff – styl manželského soužití

  • Trvale konfliktový vztah
  • Citově chladný vztah
  • Účelový vztah
  • Živý vztah
  • Výlučný vztah

Satirová

  • Obviňovač
  • Usmiřovač
  • Chladný racionalista
  • Rušič

Rusbultová – Investiční model (Investment model)

oddanost = ochota setrvat ve vztahu závisí na třech složkách

  • spokojenost
  • dostupnost alternativ
  • dosavadní investice do vztahu

Seznam literatury

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 MYERS, David G. Social psychology. 10e [ed.]. New York, NY: McGraw-Hill, c2010.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 EDITED, by Antony S.R. Manstead and Miles Hewstone. The Blackwell encyclopedia of social psychology. Reprinted. [Oxford, UK: Blackwell Publishers, 2008.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 HNILICA, Karel. Přednášky Sociální psychologie na FFUK. Praha, 2013.
  4. 4,0 4,1 BAJGAROVÁ, Iva. BAJGAROVÁ, Iva. Přednášky Partnerského a rodinného poradenství na FFUK. Praha, 2015.