Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy

Bibliometrie

Definice

Vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. (Švejda, 2003a)

Historie

1917 - F.J.Cole a N.B. Eales publikovali práci pro výzkum oboru anatomie – The History of Comparative Anatomy Part I. A statistical analysis of the literature. (Historie komparativní anatomie, část I. Statistická analýza literatury). Byla to pravděpodobně první práce, která popisovala literaturu pomocí počtů a grafických ilustrací řazeno podle roku a zemí původu. (Drake, 2003)

1923 - Knihovník britského patentového úřadu E. W. Hulme sestavil statistickou analýzu vývoje vědy, nazvanou - Statistical Bibliography in Relation to the Growth of Modern Civilization. Jeho analýza byla založena na originálních záznamech z třinácti sekcí Anglického mezinárodního katalogu vědecké literatury – English International Catalogue of Scientific Literature. (Drake, 2003)

1927P. L. K. Gross a E. M. Gross publikovali výzkum založený na citacích, který zjišťoval, jaké časopisy o chemii by měly odebírat malé univerzitní knihovny. Tato studie je považována za první citační analýzu, ačkoliv to v podstatě není citační analýza v dnešním smyslu slova. (Gross, 1927)

1969 - Alan Pritchard zavedl nově pojem bibliometrie v jeho stati Statistical Bibliography or Bibliometrics?, čímž nahradil do té doby užívaný termín “statistická bibliografie”. (Pritchard, 1969)

Zákony

Bradfordův zákon

Bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti. Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. (Jonák, 2003a)

Samuel Clemens Bradford (1878 - 1948) byl americký knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Zákon byl formulován v roce 1934 na základě řešení rešeršního problému v oblasti geofyziky.

Zipfův zákon

Zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím klíčových slov uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. (Jonák, 2003d)

George Kingsley Zipf (1902-1950) byl americký lingvista a filolog, který studoval statistické jevy v různých jazycích. Zipfův zákon byl odvozen ze studia knihy Odyseus od J. Joyce – Zipf spočítal, že v knize je 29 899 různých slov. Na základě tohoto zákona jsou také zkonstruovány dnešní slovníky rešeršních slov a nevýznamových (stop) slov, jež jsou základem pro automatické vyhledávání.

Lotkův zákon

Zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. (Jonák, 2003c)

Alfred J. Lotka (1880 - 1949) byl americký matematik, fyzický chemik a statistik. Zákon byl zformulován při srovnávání publikační činnosti chemiků a fyziků.

Další zákony

Priceův zákon druhé odmocniny - tvrdí, že počet kvalitních vědců z celkového množství je roven druhé odmocnině tohoto celkového počtu vědců. Garfieldův zákon koncentrace - tvrdí, že každá vědecká oblast má svůj určitý počet základních časopisů.

Senguptův zákon růstu - zabývá se články, které se stále více objevují i v časopisech z jiného vědního oboru.

Indikátory

Impakt faktor – určuje kvalitu časopisu v daném oboru; vyjadřuje počet citací získaných časopisem na články publikované časopisem ve dvou předcházejících letech.

H-index - číslo h, které udává počet publikací, které byly alespoň h-krát citovány (h=5, 5 jeho publikací bylo nejméně 5x citováno), může být aplikován pro hodnocení autorů, časopisů i výzkumných institucí.

SJR (SCImago Journal Rank) – vyjadřuje vliv průměrného článku časopisu; berou se v potaz citace získané články publikovanými časopisem za předešlé tři roky; citace mají váhu podle toho, jakou hodnotu SJR má časopis, z kterého citace pochází.

SNIP (Source Normalized Impact per Paper) - měří kontextuální citační dopad pomocí hodnoty citace podle celkového počtu citací v dané vědní oblasti; zohledňuje rozdíly v citačním chování a v pokrytí databáze v jednotlivých oborech.

Eigenfactor Score – vyjadřuje míru důležitosti časopisu pro vědeckou komunitu; je to odhad procenta času, který stráví uživatelé s daným časopisem.

Article Influence - vyjadřuje míru průměrného vlivu každého článku v časopise za pět let po jeho publikování.

Scientometrie

Definice

Metody matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. (Jonák, 2003b)

Zkoumá z širšího úhlu pohledu zákonitosti vědecké produktivity a její výslednou prospěšnost.

Zaměřuje se na klasifikaci současné i vyvíjející vědy.

Je součástí obecnější vědy – scientologie (věda o vědě). (Jelínková, 2005)

Dnes je nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě.

Historie

D. J. de Solla Price (1922 – 1983) – zakladatel scientometrie – formuloval Priceův zákon druhé odmocniny.

Scientometrie dnes nejvíce využívá ke sběru dat ISI Web of Science a databázi Scopus. Objevují se však i nové databáze – Google Scholar, PubMed, CSA Illumina aj.

Citační a publikační analýza

Definice

Citační analýza

Matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. Jako aplikovaná metoda má citační analýza význam pro optimalizaci informačních toků a pro profilování knihovních fondů; je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě. (Švejda, 2003b) Při interpretaci výsledků citační analýzy je třeba přihlížet k možnostem a omezením této metody (např. odhlédnutí od přemíry autocitací). Cílem citační analýzy by mělo být stimulování originality výzkumu, zvýšení mezinárodní odezvy národních publikací a zvýšení kvality. Citační analýza se používá při orientaci ve struktuře fondů dokumentů a odhadů jejího vývoje, při plánování tvorby informačních systému, při hodnocení kvality informačních zdrojů a při stanovování kritérií pro výběr relevantních dokumentů. (Jelínková, 2005)

Publikační analýza

Matematicko – statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme (Ingwersen, Larsen, 2007):

• geografickou oblast  
• vědní oblast  
• časovou periodu  
• typ vědecké literatury  
• autora v oboru nebo zemi  
• časopisy v oboru  
• instituce 

Publikační analýza je důležitým základem pro citační analýzy. Bez ní by výsledky citačních analýz byly nepřesné nebo bychom si mohli odvodit špatný závěr. Např. v daném regionu to vypadá, že nejsou dostatečně citováni někteří vědci z určitého oboru. Musíme však nejdříve zjistit publikační analýzou, zda se v daném oboru v té zemi vůbec cituje.

Zdroje

DRAKE, Miriam A. Encyclopedia of library and information science. 2nd ed. New York: Marcel Dekker, c2003, 4 v. ISBN 08247208064-.

GROSS, P.L.K., GROSS, E.M., College Libraries and Chemical Education, Science, 66, 1927, 385?389.

HULME, E.W., Statistical Bibliography in Relation to the Growth of Modern Civilization, Grafton, London, 1923.

INGWERSEN, Peter, LARSEN, Birger. Advanced publication and citation analysis [ppt prezentace]. Danmarks Biblioteksskole. 2007, [cit. 2008-09-20]. Studijní materiál ke kurzu Information Seeking and Information Retrieval Theories.

JELÍNKOVÁ, Blanka. Problémy bibliometrie. Vedoucí práce Michal Lorenz. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2005.

JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000441&local_base=KTD.

JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-b [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002793&local_base=KTD.

JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-c [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000510&local_base=KTD.

JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-d [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000497&local_base=KTD.

Pritchard, Alan, Statistical Bibliography or Bibliometrics?, In: Journal of Documentation, 25(4) Dec 1969, 348-349.

ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.

ŠVEJDA, Jan. Citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-b [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD.