Deviace v objektu

Verze z 17. 8. 2016, 21:36, kterou vytvořil Pourmarek (diskuse | příspěvky) (úpravy pasáže o pedofilii)

Deviace v objektu jsou skupinou sexuálních deviací. Jsou poruchou zaměření sexuálních tužeb na neadekvátní objekty.[1] Patří mezi ně:

  1. Pedofilie
  2. Fetišismus
  3. Transvestitismus
  4. Jiné deviace v objektu

Deviace v objektu mohou být stejně jako deviace v aktivitě komorbidní a dále se kombinovat s jinými. Nejčastěji se vyskytují kombinace dvou zájmů (homosexuální sadismus apod.), ale může jich být i více. V takovýchto složitějších případech pak hovoříme o Kombinovaných sexuálních deviacích (F65.6, MKN-10).[2]

Pedofilie

Pedofilie (pedo=dítě, dětský; filia=láska) je sexuální deviací, při níž je trvalá či převládá preference sexuální aktivity s dítětem v prepubertálním věku. Takovémuto jedinci je nejméně 16 let a je starší přinejmenším o pět let než objekty jeho sexuální touhy.[3] Pedofilie může být heterosexuální, homosexuální i bisexuální (čím nižší je preferovaný věk dítěte, tím více se objevuje bisexuálních pedofilů). Podle Blanchardova výzkumu z roku 1999 je 47 % pedofilů heterosexuálních, 27 % homosexuálních a 25 % bisexuálních, avšak výskyt v celkové populaci je neznámý.[4]

Dle Weisse apetuje heterosexuální pedofil dívky kolem 9 let +- 2 roky, tedy ve věku, kdy ještě není patrné pubické ochlupení, kdy ještě nerostou prsa, dítě má velkou hlavu v poměru k tělu a je u něj patrné jasně dětské chování. Homosexuální pedofil se zaměřuje na chlapce bez ejakulace s dětským genitálem. Heterosexuální pedofil se orientuje spíše na citovou vazbu, zatímco homosexuální bývá spíše agresivní. Dle Weisse se v případě pedofilie nejedná „pouze“ o deviaci sexuální preference, nýbrž o celkový pedagogicko-estetický komplex. Pedofilové jsou orientovaní na dětský svět a děti. Dětskému světu a dětem rozumí, proto z nich bývají velmi dobří učitelé (pokud neselžou).

Neagresivní pedofilové jsou nápadní svým pozitivním vztahem k dětem. Díky tomu se dokážou velmi dobře vetřít do světa dítěte. Ke svému ukojení dospěje pedofil nejčastěji masturbací, někdy exponuje před dětmi svůj genitál. Přímý genitální styk je ojedinělý.[5]

Pokud se pedofil zaměřuje na dívky, které už disponují sekundárními pohlavními znaky, jedná se o hebefilii. V případě dospívajících chlapců hovoříme o efebofilii. V případech pedofilní ženy preferující dívky hovoříme o korofilii. Charakteristické pro pedofilii i hebefilii je, že takto sexuálně deviantní jedinec obratně komunikuje s dětmi a dospívajícími dívkami, ale je neobratný v komunikaci s dospělými ženami. Pedofilie je v podstatě jevem mladým, neboť až ve 20. století se začal právně ustanovovat věk konsenzu prvního pohlavního styku (V ČR: 15 let, nejnižší věk konsenzu je ve Vatikánu a na Maltě: 12 let; V Rusku musí být objekt „dostatečně sexuálně zralý“). Z historie jsou známy sňatky králů s mladými (dětskými princeznami). Sigmund Freud jako první psycholog detabuizoval sexualitu dětí svou domněnkou, že dítě už se rodí sexuální.

Incestní zneužívání dětí

  • dopouštějí se toho nepedofilové
  • není to patologie sexuální, ale patologie rodinná a vztahová
  • často bývali zneužívání sami
  • matky často vědí, co se v té rodině děje (vědí, že manžel chodí večer za dcerou), když se jim dívka svěří, tak ji často nařknou, že lžou
  • často k tomu dochází v rodinách, které jsou restriktivní a konzervativní v sexu, kde se o sexu nemluví
  • dívka bývá od mala zvyklá uspokojovat bratra/otce
  • při zjištění incestu je na tom nejhůř zase ta dívka, nemá to ale dobré řešení (buď jde dítě do ústavu, nebo se rozvrátí rodina)
  • dobré by bylo řešit to mimosoudně a rodinnou terapií (tak to v některých zemích funguje)
  • následky jsou vážné (objevuji se v polovině případů) → vyšší výskyt neuróz, alkoholismu, toxikománie, sebevražd, prostitučního chování, sexuálních dysfunkcí (anorgasmie, porucha apetence), nedůvěra k mužům, neschopnost navázat vztah, defektní výkon vlastní rodičovské role v dospělosti, poruchy příjmu potravy, u sexuálně zneužitých chlapců se navíc objevuje znejistění sexuální identity a orientace
  • zneužití v ČR: 8% dívek a 3 - 5% chlapců, z toho 1/3 dívek je zneužita incestně, u chlapců je incestní zneužití výjimečné

Falešné obvinění ze zneužití

  • vyskytují se ve 3 typech:
  1. u nejmenších dětí pod vlivem sugesce: při hromadném zneužívání např.: na táborech, ve třídě
  2. zneužití dítěte v rozvodových sporech (matka dítě používá jako zbraň proti otci u soudu); obvykle děti 6-12 let
  3. msta dívky otci → otec ji nepustí ven, ona ho jde udat, že ji kdysi obtěžoval

Fetišismus

  • v podstatě všichni jsme fetišisté, ale máme štěstí, že naším fetišem je adekvátně starý jedinec opačného pohlaví
  • fetišismus v užším slova smyslu je zaměření na neživé předměty, látky či části těla (vlasy, velká prsa)
  • fetiš = portugalsky je to artefakt s erotickým nábojem, symbolicky - sexuálním obsahem
  • pokud je někdo zaměřen na části těla, jedná se o parcialismus
  • většina z deviantů, takže i fetišistů, je schopná styku se ženou (vzruší je to), ale často o to nemají zájem (často je vodí manželky k sexuologovi) → u fetišistů ale často stačí, aby si manželka při styku vzala na sebe to, co je manželovým fetišem (to prádélko, kozačky…)
  • nejčastěji z předmětů se jedná o dámské spodní prádlo → fetišista musí mít to prádlo použité (může být vyprané, ale už předtím nošené → kradou dámské prádlo ze sušáků na balkónech)
  • co dělá fetišista s kalhotkami? → čichá k nim, mazlí se s nimi, představuje si ženu, která to nosila, nakonec se do toho vymasturbuje
  • homosexuální fetišisté pak potřebují slipy a trenýrky
  • často se také objevuje orientace na dámské boty, střevíce
  • může to být také látka/materiál
  • 19. stol. to bylo hedvábí, ale dnes vůbec, dnes je to nejčastěji latex, to svědčí, že je to modifikováno učením (výběr fetiše, ne ta deviace), také imprinting hraje roli (vtisknutí v určitém kritickém vývojovém období → např.: je ovlivní první masturbační aktivity a pokud to dělali třeba s prádlem matky či sestry, tak už se jim tento vjem nevymaže)
  • John Many tvrdil, že také čichové podněty mohou hrát roli při vzniku fetišistické fixace → čichové podněty patří k nejtrvalejším (když něco cítíme, tak si vybavím něco i z raného dětství)
  • parcialismus - fetišem je část těla, např.: foot fetiš - zaměření na nohy, pregnant fetiš - na těhotné ženy
  • pozn. - Prof. Hynie - zakladatel české sexuologie, první ústav sexuologie u nás (amplektace = objímání), Vondráček - zakladatel české psychiatrie (popsal případ dívky, kterou vzrušovala Vltava = potamofilie - orgasmus měla, jen když plavala ve Vltavě, jinak anorgasmická), apotemofilie - fetišismus na ženy s amputovanými končetinami

Transvestitismus

  • z latiny: trans = přes + vestis = oděv, šat
  • Hirschfeld zavedl první soukromý ústav sexuologie, sám byl gay, založil knihovnu (dnes její archiv, který vede Haeberle) → dal mnoha deviacím jejich název, také transvestitismu
  • transvestitismus = muže vzrušuje, že se převléká do šatů ženy, případně jako žena také vystupuje, ale stále se cítí být mužem (transvestitismus dvojí role = když je převlečen, tak se také cítí být ženou; když se převléká, protože se cítí být ženou, tak jde o transsexualismus, což už není deviace, ale komplexní porucha)
  • šaty a kosmetika mohou být koupené
  • také dokáží žít se ženou, ale nebaví ho to, přesto jsou často ženatí, ale manželky jsou nespokojené
  • často převlečení chodí ven, po kavárních, nechají se i od mužů hostit, ale nikdy k ničemu nedojde, protože o to jim nejde
  • někteří autoři rozlišují autogynefilii - představuje si, že je ženou a to ho vzrušuje
  • Freund rozlišuje 4 formy:
  1. fyziologická autogynefilie - vzrušení z představy, že je těhotný či rodící
  2. behaviorální autogynefilie - představa sebe sama při typicky ženských aktivitách (např.: u kadeřníka) a činnostech či při sexuálních aktivitách v ženském těle
  3. anatomická autogynefilie - představa, že má ženské tělo se všemi jeho atributy
  4. transvestitická autogynefilie - představa, že je dokonalou ženou
  • Weiss si ale myslí, že deviací je jen ta poslední forma, ty první 3 jsou začínajícími poruchami sexuální identity
  • travesti show: komerční aktivity, které nemají nic společného se sexuálními deviacemi, i když tam transvestita vystupovat může, často to však jsou nedeviantní muži

Jiné deviace v objektu

  • jsou to vlastně druhy fetišismu, který je tak specifický, že má vlastní název
  • nekrofilie - fetišem je mrtvola a fascinace vším, co se toho týká (např.: pohřby), může dojít až k sexuálním aktivitám s těmi mrtvými, hledají profese, které jim umožní naplnění těchto potřeb, většinou ale, když se odhalí nějaké manipulace s mrtvolami, tak se jedná o náhradní aktivity, nikoli o deviace a často je to spojeno s alkoholem
  • pyrofilie - vzrušení ohněm, často jeho zakládáním a pak také sledováním, co se děje při hašení, většinou jsou to dobrovolní hasiči
  • zoofilie - 1886 pojem zavedl Kraftebing, který o tom zveřejnil knihu i s obrázky, kdysi se používal výraz sodomie, preference zvířat jako sexuálních objektů, také zahrnuje úplně vše, musí ale preferovat styk se zvířaty, i když má dostupnou ženu, jinak to není zoofil (když to mají jako náhražku, tak je to taky často spojeno s alkoholem...)
  • formikofilie - zaměření na malá zvířátka (šneci, žabičky) a hmyz, třeba si to nechají lézt po těle
  • myzofilie - orientace na špínu
  • urofilie a koprofilie - moč a výkaly
  • gerontofilie - lidé se známkami stárnutí
  • statuofilie - sochy
  • somnofilie - spící partner/ka
  • fetišem může být cokoli
  • kombinované deviace → smíšené, např.: fetišistický masochismus, agresivní sadismus
  • polymorfní deviace → několik různých samostatných sexuálních deviací u jednoho člověka
  • Weiss, P. (2002). Sexuální deviace. Portál.
  • Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.
  • Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.
  • Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.
  • Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.