Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění

Definice pojmů ekologie, biotechnologie a nanotechnologie

Ekologie

Název vědní disciplíny ekologie je složeninou dvou slov, řeckého oikos (= domov, obydlí – přeneseně prostředí) a latinského logos (= slovo –přeneseně věda, nauka). V původním slova smyslu tedy ekologie znamená „studie domova“.

Jako první definoval ekologii německý filozof a biolog Ernst Haeckel v roce 1866 jako „vědu o vzájemných vztazích organismů k jejich anorganickému a organickému prostředí, zvláště o jejich přátelských a nepřátelských vztazích k těm rostlinám a živočichům, s nimiž přicházejí do styku.“[1] Podle E. P. Oduma (1977) je pak ekologie studium struktury a funkce přírody. Nejvýstižnější a nejsrozumitelnější je však definice R. Brewera (1994), podle které je ekologie studium vzájemných vztahů organismů a jejich prostředí[2].

Na základě výše uvedených definic můžeme stanovit, že ekologie je interdisciplinární dynamicky rozvíjející se věda o vzájemných vztazích mezi organismy a prostředím, ve kterém žijí.

Biotechnologie

Podle nejnovější definice OECD se pod pojmem biotechnologie rozumí „využívání vědy a technologie na živé organismy nebo jejich části, výrobky a modely pro přeměnu živých i neživých materiálů za účelem vytváření znalostí, zboží a služeb.“ Definice OSN hovoří v dohodě o biologické diverzitě následovně: „Biotechnologie je jakákoli technologie, která využívá biologické systémy, živé organizmy nebo jejich části k určité výrobě nebo jejich přeměně či jinému specifickému použití.“[3]

Biotechnologie se staly důležitou „součásti politiky EU“, stejně jako ústřední součástí některých odvětví hospodářství. Jako příklad lze uvést tři základní odvětví: zemědělsko-potravinářský průmysl včetně zemědělské prvovýroby, zdravotnictví a farmaceutický průmysl nebo průmyslová výroba (chemický, textilní, papírenský průmysl apod.).

Rychlý rozvoj biotechnologií, ale zasáhl i další stránky života jednotlivce, lidstva i celé biosféry. Převratné poznatky biotechnologie se dotkly i etických základů tradičního konceptu živé přírody a identity člověka[4].

Nanotechnologie

Nanotechnologie se zabývá studiem a využitím struktur o velikostech od 1 do 100 nanometrů, tedy od jedné miliontiny milimetru do jedné desetitisíciny milimetru. Nanotechnologie je průřezová technologie, zabývající se praktickým využitím nových a neobvyklých vlastností nanomateriálů pro konstrukci nových struktur, materiálů a zařízení.

Jedním ze zakladatelů nanotechnologie je označován Richard Feynman, který na výroční schůzi Americké společnosti fyziků v Caltechu v roce 1959 představil myšlenku v přednášce There’s Plenty of Room at the Bottom (Tam dole je spousta místa).

Díky nanotechnologii, nanočásticím a nanomateriálům, se otevírají nové perspektivy v oblasti zdravotnictví, elektronice a dalších nejen vědních oblastech.

Ekologie a umění

Biotechnologie a umění (Bioart)

Nanotechnologie a umění

Odkazy

Reference

  1. Ekologie. In: Nazeleno.cz [online]. Nazeleno.cz, 2008. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/ekologie.dic
  2. KOŘÍNKOVÁ, Karina. Ekologie. Ústí nad Labem: PřF UJEP. 2008, 42 s. Dostupné z: http://biology.ujep.cz/vyuka/file.php/1/opory/Ekologie.pdf
  3. BABIČKA, Luboš. Biotechnologie v zemědělsko-potravinářském sektoru: Aktuální problémy v oblasti bezpečnosti potravního řetězce při uplatnění BT. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí. Dostupné z: http://www.uniconsulting.cz/download/ucebni-text/Biotechnologie.pdf
  4. Biotechnologie, umění a společnost. In: Slidilove.cz [online]. Iuridicum Remedium, 3. 4. 2008. Dostupné z: http://www.slidilove.cz/node/418

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto odkazu.