Emilia Currás

Emilia Currás (1927 Španělsko) je docentkou na Universidat Autónoma v Madridu, v současné době v důchodu. Je vzdělána v oborech filosofie, historie a informační věda. Zaměřovala se na výzkum pojmu informace a pořádání znalosti, jako první použila výraz dokumentalistika. Kromě rodného Španělska žila i v Německu. Ovládá pět jazyků – němčinu, angličtinu, francouzštinu, italštiuě a portugalštinu. Během svého profesního působení navštívila také univerzity v České republice a Slovenské republice.[1]

Vzdělání

Studovala na Instituto Lope de Vega v Madridu, později vystudovala a získala několik akademických titulů na různých univerzitách ve Španělsku a Německu:[2]
1953 - Bakalářský titul v oboru chemie na Univerzitě v Santiagu de Compostela
1959 - Doktorský titul v oboru chemie na Technické univerzitě v Berlíně
1961 - Doktorský titul v oboru chemie na Universidad Complutense v Madridu (dříve Central University)
1964 - Magisterský titul na Escuela de Magisterio de Segovia
1966 - Vědecký archivář na Institutu dokumentace (Institut für Dokumentationswessen) ve Frankfurtu nad Mohanem
1985 - Titul docent na Universidat Autónoma v Madridu [3]

Kariéra

Do roku 1955 pracovala ve škole veterinárního lékařství jako vědecko-výzkumný pracovník v oddělení chemie. V 60. letech působila jako ředitelka Úřadu pro dokumentaci v Madridu a přednášela v Segovii studentům magisterského studia. Zkušenosti získané na pozici ředitelky následně zúročila v Ústavu dokumentace ve Frankfurtu nad Mohanem, kde vyučovala po získání dalšího titulu v roce 1966. Vedla sekci patentové dokumentace Dynamit Nobel v Troisdorfu. V roce 1969 se vrátila do Španělska řídit oddělení dokumentace Hispanoil v Madridu. V roce 1970 nastupila na Fakultu věd Autonomní univerzity v Madridu a řídila Úřad vědecké dokumentace v rámci katedry aplikované fyzikální chemie. V roce 1985 zde byla jmenována profesorkou a na této univerzitě působila až do roku 1998, kdy odešla do důchodu.

Členství

Výčet titulů a hodností E. Currás je značný - mimo jiné je akademičkou Královské akademie v Madridu a Akademie krásných umění a historických věd v Toledu. Založila španělskou společnost pro informace a vědeckou dokumentaci SEDIC, které předsedala 12 roků. Dále byla zakládajícím členem ASEABI, členkou v Radě FID (Federace pro informace a dokumentaci) - celkem 8 let. Dále Currás působila v Mezinárodním výboru pro hodnocení profesní certifikace ALA (Americké knihovní asociace).[4]

Nejvýznamnější ocenění

1990 - Zlatá medaile prof. Kaula
1992 - Čestná členka Institutu pro informační vědce, Londýn
1998 - Čestná prezidentka ISKO - Španělsko
1997 - Medaile Za zásluhy FEDINE technologie
2002 - Zlatý odznak Německé společnosti pro vědecké informace (DGI) ve Frankfurtu nad Mohanem
2004 - Byla oceněna Americkým biografickým institutem jako Žena roku[1]


Přínos pro informační vědu

Currás se dlouhodobě věnovala analýzám definic pojmu informace a zjistila, že obsahují ontogenetický princip. Do našeho vnitřního světa nám informaci přináší svět vnější. Na základě vědeckých výzkumů Currás dochází k tomu, že lidé žijící v lehčích životních podmínkách mají i lepší podmínky pro zpracování přijatých informací a tím pádem jejich kultura dosáhne vyšší úrovně než kultura lidí, potýkajících se s těžkými životními podmínkami. Dle Currás musíme připustit, že se informace chová jako forma energie. Při svých úvahách nad pojmem informace se Currás se také zabývala teorií chaosu a jejím vztahem k informacím. Podle E. Currás neexistuje chaos, ale jedná se pouze o naši neschopnost systém plně pochopit a bezchybně propočítat. Informace byla na počátku, dříve než-li chaos nebo řád. Počáteční informace směřovala k řádu. V případě, že vznikne chaos, následně vzniká i informace, která směřuje k řádu, chaosu nebo informaci.

Pro E. Currás je dále centrem zájmu pojem dokument - zkoumá informaci v kontextu s dokumentem. Je tedy průkopnicí postavení dokumentace ve Španělsku. Poprvé použila slovo dokumentalistika jako zastřešující výraz pro spojení věd podobného zaměření - pro knihovnictví, archivnictví a dokumentaci, protože koncepci oddělování těchto věd od sebe nikdy neuznávala. Tato myšlenka byla přijímána postupně, v době vyslovení neměla jednoznačně pozitivní odezvu.
Currás charakterizuje dokument takto:

Dokument je uspořádané a formalizované poznání (ve všeobecném smyslu) způsobem, který lze snadno použít. Dokument je organizované zastoupení struktur přístupných lidskému intelektu se záměrem, aby nás jeho využití přiblížilo k poznání světa, a němž žijeme.[1]

Dílo

Currás je kromě široké publikační činnosti, která zahrnuje i zahraniční časopisy, autorkou 13 knih a spoluautorkou 7 kolektivních monografií. Její díla byla přeložena do angličtiny, portugalštiny, arabštiny a také češtiny. Její práce byla více než 200 krát citována. Mimo odborné literatury se Emilia Currás věnovala tvorbě poezie. Její básně vyšly především ve třech básnických sbírkách: Fugitiva del tiempo, Del pasar y corre amor a El rincón de mis pensamientos.[1]

Vědecké knihy

Ciencia de la Información sobre postulados sistémicos y sitemáticos (2008)
Ontologías, taxonomías y tesauros (2005)
Tesauros. Manual de construcción y uso (1998)
Tratado sobre Ciencia de la Información (1996)
Tesauros. Lenguajes terminológicos (1991)
La información en sus nuevos aspectos: ciencias de la Documentación (1988)
Las Ciencias de la Documentación: Bibliotecología, Archiviología, Documentación e Información (1982)[2]

V českém a slovenském jazyce

CURRÁS, Emilia. Pojem informace v kontextu vědecké integrace. Acta Bibliothecalia et Informatica. Opava, SU 1996, s. 98-104
CURRÁS, Emilia. Pojem informace v kontextu vědecké integrace. Knižnice a informácie, Martin: Matice slovenská, 27, č. 10, 1995, s. 373-377
CURRÁS, Emilia. Informace, chaos a řád. Acta Bibliothecalia et Informatica. Opava, SU 1998, s. 22-42
CURRÁS, Emilia. Neurónový metabolizmus informácie. Knižnice a informácie, Martin: Matice slovenská, 30, č. 4, 1998, s. 145/152
CURRÁS, Emilia. Informace, chaos a poriadok. Knižnice a informácie, Martin: Matice slovenská, 32, č. 12, 2000, s. 365-371
CURRÁS, Emilia. Stretnutie s informáciou. Knižnice a informácie, Martin: Matice slovenská, 34, č. 5 - 6, 2002, s. 193-205
CURRÁS, Emilia. Dokumentačná klasifikácia z hľadiska vedeckých princípov systémov. Přeložila Mgr. Jarmila Majerová. In: Knižnice a informácie. Roč. 31, č. 12, 1999, s. 449-453.[1]


Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Emilia Currás. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Emilia_Curr%C3%A1s
  2. 2,0 2,1 Emilia Currás. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-02-05]. Dostupné z:https://es.wikipedia.org/wiki/Emilia_Curr%C3%A1s
  3. Emilia Currás, Títulos Académicos In: Universidad Autónoma de Madrid [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.uam.es/personal_pdi/ciencias/ecurras/titulosacademicos.html
  4. Emilia Currás, Emilia Currás, Curriculum en inglés. In: Universidad Autónoma de Madrid [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.uam.es/personal_pdi/ciencias/ecurras/curriculuming.html


Externí odkazy


Související články

Klíčová slova

informační věda, informace, dokument, dokumentalistika