Fantazie: Porovnání verzí

(Založena nová stránka: == Fantazie == * děj, jehož výsledkem jsou představy, jež nejsou pouhou reprodukcí dříve vnímané skutečnosti, ale je v nich něco pozměněného nebo novéh…)
 
 
(Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Fantazie ==
+
* děj, proces, jehož výsledkem jsou [[Představy|představy]] (viz [[Představivost]]), jež nejsou pouhou reprodukcí dříve vnímané skutečnosti, ale je v nich něco '''pozměněného''' nebo '''nového'''
 +
* fantazie čerpá ze zásobárny [[Paměť|pamětních představ]], které jsou však různě kombinovány, přetvořeny, doplněny, zasazeny do jiného rámce či nových souvislostí (Plháková)
  
 +
'''slovem fantazie psychologové označují:'''
  
* děj, jehož výsledkem jsou představy, jež nejsou pouhou reprodukcí dříve vnímané skutečnosti, ale je v nich něco pozměněného nebo nového. Fantazie čerpá ze zásobárny pamětních představ, které jsou však různě kombinovány, přetvořeny, doplněny, zasazeny do jiného rámce či nových souvislostí (Plháková).
+
* schopnost vytvářet fantazijní představy
* slovem fantazie psychologové označují jednak schopnost vytvářet fantazijní představy, jednak produkty této funkce, jakými jsou denní sny, mýty či pohádky.
+
* produkty této funkce (např. denní sny, mýty či pohádky)
* impulsy k vytváření fantazijních představ pramení převážně z vnitřních zdrojů. Za určitých okolností může být zaměření a obsah lidských fantazií ovlivněn vědomou intencí. Často však vznikají spontánně, přičemž jsou determinovány vzpomínkami, minulými či současnými emocionální stavy a také nadějemi a očekáváními do budoucnosti. Hranice mezi představivostí a fantazií je ovšem velmi
+
* impulsy k vytváření fantazijních představ pramení převážně z vnitřních zdrojů, za určitých okolností může být zaměření a obsah lidských fantazií ovlivněn vědomou intencí, často však vznikají spontánně, přičemž jsou determinovány vzpomínkami, minulými či současnými emocionální stavy a také nadějemi a očekáváními do budoucnosti
tenká, oba psychické procesy i jejich produkty se ustavičně prolínají a vzájemně ovlivňují.
 
* fantazie je úniková reakce  - v ní odreagováváme své napětí, prožíváme to, čeho ve skutečnosti nedosahujeme, uplatnění v tvořivé činnosti (pohádky, mýty, literární tvorba, umělecká obecně), vědecká činnost -> nové objevy
 
  
 +
* hranice mezi představivostí a fantazií je ovšem velmi tenká, oba psychické procesy i jejich produkty se ustavičně prolínají a vzájemně ovlivňují
 +
* fantazie je '''úniková reakce''' - v ní odreagováváme své napětí, prožíváme to, čeho ve skutečnosti nedosahujeme, uplatnění v [[Tvořivost|tvořivé činnosti]] (pohádky, mýty, literární tvorba, umělecká obecně), vědecká činnost -> nové objevy
  
=== Primární funkce fantazie ===
+
== Snění ==
  
 +
* snění je fantazijní proces vztahující se k minulosti nebo budoucnosti
 +
* snění o budoucnosti obsahuje projekci (promítnutí vlastních obsahů mysli, stavů a sklonů), je to vědomé vytváření imaginárního světa, v němž člověk realizuje neuspokojené potřeby
 +
* '''sen''' je charakteristickým '''produktem fantazie''', který má svůj původ v [[Nevědomí|nevědomí]], je doprovodný jevem [[Spánek|spánku]], je spontánní a vylučuje prvky vědomého zaměření
 +
 +
== Primární funkce fantazie ==
  
 
* '''Josef Viewegh''' (1986) - primární funkce fantazie spočívá ve schopnosti jedince „emancipovat se" od objektivní reality tím, že vytváří zvláštní prožitkové fantazijní struktury
 
* '''Josef Viewegh''' (1986) - primární funkce fantazie spočívá ve schopnosti jedince „emancipovat se" od objektivní reality tím, že vytváří zvláštní prožitkové fantazijní struktury
 
* '''Wick''' - primárním účelem fantazií je nabídnout alternativu k realitě, v tomto smyslu fantazijní představy přispívají k udržení duševní rovnováhy a fungují jako jakýsi svépomocný léčivý prostředek, umožňují člověku najít útočiště a útěchu v tíživé životní realitě
 
* '''Wick''' - primárním účelem fantazií je nabídnout alternativu k realitě, v tomto smyslu fantazijní představy přispívají k udržení duševní rovnováhy a fungují jako jakýsi svépomocný léčivý prostředek, umožňují člověku najít útočiště a útěchu v tíživé životní realitě
  
 +
== Sekundární funkce fantazie ==
  
=== Sekundární funkce fantazie ===
+
* uplatnění v jakékoliv lidské činnosti, zejména [[Tvořivost|tvůrčí]], tato funkce se projevuje vytvářením alternativního modelu vnějšího světa, což ''"vyjadřuje možnost i potřebu tuto realitu lidským způsobem přesáhnout, přetvořit ji v intencích vlastních lidských záměrů a cílů"'' (Viewegh)
 
 
* uplatnění v jakékoliv lidské činnosti, zejména tvůrčí. Tato funkce se projevuje vytvářením alternativního modelu vnějšího světa, což „vyjadřuje možnost i potřebu tuto realitu lidským způsobem přesáhnout, přetvořit ji v intencích vlastních lidských záměrů a cílů" (Viewegh)
 
 
 
  
 
== Principy fantazijní tvorby ==
 
== Principy fantazijní tvorby ==
  
 +
* '''aglutinace''' - spojování znaků jednoho předmětu se znaky, představy jiného předmětu
 +
* '''synkretizace''' - spojování různých myšlenkových prvků v nové celky. Nedbá se na rozlišování detailů
 
* '''kombinace''' – spojování částí do nového celku
 
* '''kombinace''' – spojování částí do nového celku
 
* '''schematizace''' – redukce na základní podobu, zvýraznění typického znaku (př. karikatura)
 
* '''schematizace''' – redukce na základní podobu, zvýraznění typického znaku (př. karikatura)
 
* '''analogie''' – určité znaky analogicky odvoditelné např. 3 ptáci = 3 děti
 
* '''analogie''' – určité znaky analogicky odvoditelné např. 3 ptáci = 3 děti
 
* '''zvětšování, zmenšování''' – např. obři, trpaslíci
 
* '''zvětšování, zmenšování''' – např. obři, trpaslíci
* '''animizace'''
+
* '''animizace''' - oduševnění, rozpohybování
 
* '''personifikace''' – přenášení lidských vlastností na neživé
 
* '''personifikace''' – přenášení lidských vlastností na neživé
 
* '''fyziognomizace''' – přisuzování lidské tváře
 
* '''fyziognomizace''' – přisuzování lidské tváře
* '''magismus''' – magické myšlení, síly
+
* '''magismus''' – magické myšlení (fantazijní, mýtické, pověrčivé, symbolizující, blízké víře v nadpřirozené bytosti)
 
  
 
== Fantazijní představy ==
 
== Fantazijní představy ==
  
přetváření zkušenosti do něčeho nového a užitečného  
+
'''přetváření zkušenosti do něčeho nového a užitečného:'''
  
 
* činnost rekonstrukční fantazie – vytváření představy na základě popisu
 
* činnost rekonstrukční fantazie – vytváření představy na základě popisu
Řádek 41: Řádek 47:
 
* denní snění - únik z reality, pomoc při zvládání těžkých situací, přání
 
* denní snění - únik z reality, pomoc při zvládání těžkých situací, přání
 
* sny ve spánku - projev bezděčné fantazie
 
* sny ve spánku - projev bezděčné fantazie
 +
 +
=== Sigmund Freud ===
 +
* Viz [[Sigmund Freud]]
 +
* sen jako produkt fantazijní činnosti
 +
* 2 roviny obsahu:
 +
# '''Manifestní''' - co sděluji o snu, když se probudím
 +
# '''Latentní stránka snu''' - pacient, pokusná osoba má ve vztahu k jednotlivým složkám manifestního snu asociovat, Freud - uspokojením neuspokojeného přání
 +
* Konstantní složky snu a složky, které se mění
 +
* Některé sny '''nemají''' diagnostický význam - zpracovávají podněty působící na spáče, chápali fantazii jako projev [[Nevědomí|nevědomí]]
 +
 +
* [[Carl Gustav Jung|Jung]] vychází z jiného [[Carl Gustav Jung#Kolektivní nevědomí|nevědomí]] - archetypální sny
 +
 +
== Klasifikace fantazie ==
 +
 +
=== Lerschova klasifikace fantazie ===
 +
 +
# projevovaná ve hře
 +
# projevovaná v denním snění, nebo v různých situacích, fantazie motivovaná přáním, strachem,
 +
# fantazie plánující a tvořivá
 +
* často uplatňováno ve [[Vývojová psychologie|vývojové psychologii]] a aplikováno na jednotlivá stadia
 +
 +
=== Ribotovo dělení ===
 +
 +
# '''fantazie plastická, materiální''' - podobá se té funkci při zpracování skutečnosti. Projevuje se jako asociace k percipovaným věcem
 +
# '''fantazie difluující''' - rozbíhající se, odklání se od skutečnosti, je od skutečnosti odlišná
 +
# '''fantazie mystická'''
 +
# '''fantazie vědecká''' - domýšlení nápadů, konstrukcí apod.
 +
# '''fantazie praktická a mechanická'''
 +
# '''fantazie komercionální''' - uplatňovaná v obchodech
 +
# '''fantazie utopická''' - zaměřená na budoucnost (hlavně romány sci-fi)
 +
 +
* 1. a 2. ve vztahu k realitě, zbytek ve vztahu k obsahu
 +
 +
=== Klingerovo dělení ===
 +
 +
# '''fantazie volná'''
 +
# '''projektivní fantazie''' - vázaná na motivaci, podmíněna tlakem neuspokojených potřeb
 +
 +
== Produkty lidské fantazie ==
 +
 +
=== Mýty ===
 +
 +
* teorie vzniku:
 +
 +
* '''J. Gebsen''' – lidské [[Vědomí|vědomí]] prošlo několika mutacemi, Jednou z nich je "myticko-iracionální forma vědomí"(3.tis.p.n.l. – 5-6.stol.p.n.l.), zde vznikly mýty, dnes–mutace "ego-centrická a racionální forma vědomí"
 +
* '''J. Heffermanová''' – mýty jsou složitý kulturní a psychologický jev, symbolickým jazykem vyprávěný původ světa, lidské kultury
 +
 +
=== Řecké mýty ===
 +
 +
* v pozornosti psychologů, ukazují základní problémy lidské existence, vztahové konstelace a důsledky některých chybných kroků (Oidipus, Orestes, Narcis)
 +
 +
=== Pohádky ===
 +
 +
* pomáhají orientovat se dětem v lidských hodnotách – dobro, zlo, vytrvalost, statečnost, rozdělení se, dospělým pomáhají při řešení vztahů (rodiče, děti, sourozenci)
 +
 +
== Imaginace v psychoterapii ==
 +
 +
* '''Jung''' - aktivní imaginace
 +
* '''Leuner''' - katatymní (silně ovlivněné a zkreslené emocemi) prožívání obrazů = '''řízená afektivní imaginace'''
 +
* '''Silberer''' - lidská psychika se řídí zákonem '''autosymbolismu''', tj. je spontánně puzena k tomu, aby ve své fantazii obrazně znázornila sama sebe
 +
 +
== Zdroje ==
 +
 +
Plháková, A. (2007). ''Učebnice obecné psychologie''. Praha: Academia.
 +
 +
[[Kategorie: Psychika|*]]
 +
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]

Aktuální verze z 7. 5. 2014, 16:41

  • děj, proces, jehož výsledkem jsou představy (viz Představivost), jež nejsou pouhou reprodukcí dříve vnímané skutečnosti, ale je v nich něco pozměněného nebo nového
  • fantazie čerpá ze zásobárny pamětních představ, které jsou však různě kombinovány, přetvořeny, doplněny, zasazeny do jiného rámce či nových souvislostí (Plháková)

slovem fantazie psychologové označují:

  • schopnost vytvářet fantazijní představy
  • produkty této funkce (např. denní sny, mýty či pohádky)
  • impulsy k vytváření fantazijních představ pramení převážně z vnitřních zdrojů, za určitých okolností může být zaměření a obsah lidských fantazií ovlivněn vědomou intencí, často však vznikají spontánně, přičemž jsou determinovány vzpomínkami, minulými či současnými emocionální stavy a také nadějemi a očekáváními do budoucnosti
  • hranice mezi představivostí a fantazií je ovšem velmi tenká, oba psychické procesy i jejich produkty se ustavičně prolínají a vzájemně ovlivňují
  • fantazie je úniková reakce - v ní odreagováváme své napětí, prožíváme to, čeho ve skutečnosti nedosahujeme, uplatnění v tvořivé činnosti (pohádky, mýty, literární tvorba, umělecká obecně), vědecká činnost -> nové objevy

Snění

  • snění je fantazijní proces vztahující se k minulosti nebo budoucnosti
  • snění o budoucnosti obsahuje projekci (promítnutí vlastních obsahů mysli, stavů a sklonů), je to vědomé vytváření imaginárního světa, v němž člověk realizuje neuspokojené potřeby
  • sen je charakteristickým produktem fantazie, který má svůj původ v nevědomí, je doprovodný jevem spánku, je spontánní a vylučuje prvky vědomého zaměření

Primární funkce fantazie

  • Josef Viewegh (1986) - primární funkce fantazie spočívá ve schopnosti jedince „emancipovat se" od objektivní reality tím, že vytváří zvláštní prožitkové fantazijní struktury
  • Wick - primárním účelem fantazií je nabídnout alternativu k realitě, v tomto smyslu fantazijní představy přispívají k udržení duševní rovnováhy a fungují jako jakýsi svépomocný léčivý prostředek, umožňují člověku najít útočiště a útěchu v tíživé životní realitě

Sekundární funkce fantazie

  • uplatnění v jakékoliv lidské činnosti, zejména tvůrčí, tato funkce se projevuje vytvářením alternativního modelu vnějšího světa, což "vyjadřuje možnost i potřebu tuto realitu lidským způsobem přesáhnout, přetvořit ji v intencích vlastních lidských záměrů a cílů" (Viewegh)

Principy fantazijní tvorby

  • aglutinace - spojování znaků jednoho předmětu se znaky, představy jiného předmětu
  • synkretizace - spojování různých myšlenkových prvků v nové celky. Nedbá se na rozlišování detailů
  • kombinace – spojování částí do nového celku
  • schematizace – redukce na základní podobu, zvýraznění typického znaku (př. karikatura)
  • analogie – určité znaky analogicky odvoditelné např. 3 ptáci = 3 děti
  • zvětšování, zmenšování – např. obři, trpaslíci
  • animizace - oduševnění, rozpohybování
  • personifikace – přenášení lidských vlastností na neživé
  • fyziognomizace – přisuzování lidské tváře
  • magismus – magické myšlení (fantazijní, mýtické, pověrčivé, symbolizující, blízké víře v nadpřirozené bytosti)

Fantazijní představy

přetváření zkušenosti do něčeho nového a užitečného:

  • činnost rekonstrukční fantazie – vytváření představy na základě popisu
  • činnost konstrukční (tvořivé) f. - tvorba úplně nového, neexistujícího
  • denní snění - únik z reality, pomoc při zvládání těžkých situací, přání
  • sny ve spánku - projev bezděčné fantazie

Sigmund Freud

  • Viz Sigmund Freud
  • sen jako produkt fantazijní činnosti
  • 2 roviny obsahu:
  1. Manifestní - co sděluji o snu, když se probudím
  2. Latentní stránka snu - pacient, pokusná osoba má ve vztahu k jednotlivým složkám manifestního snu asociovat, Freud - uspokojením neuspokojeného přání
  • Konstantní složky snu a složky, které se mění
  • Některé sny nemají diagnostický význam - zpracovávají podněty působící na spáče, chápali fantazii jako projev nevědomí

Klasifikace fantazie

Lerschova klasifikace fantazie

  1. projevovaná ve hře
  2. projevovaná v denním snění, nebo v různých situacích, fantazie motivovaná přáním, strachem,
  3. fantazie plánující a tvořivá

Ribotovo dělení

  1. fantazie plastická, materiální - podobá se té funkci při zpracování skutečnosti. Projevuje se jako asociace k percipovaným věcem
  2. fantazie difluující - rozbíhající se, odklání se od skutečnosti, je od skutečnosti odlišná
  3. fantazie mystická
  4. fantazie vědecká - domýšlení nápadů, konstrukcí apod.
  5. fantazie praktická a mechanická
  6. fantazie komercionální - uplatňovaná v obchodech
  7. fantazie utopická - zaměřená na budoucnost (hlavně romány sci-fi)
  • 1. a 2. ve vztahu k realitě, zbytek ve vztahu k obsahu

Klingerovo dělení

  1. fantazie volná
  2. projektivní fantazie - vázaná na motivaci, podmíněna tlakem neuspokojených potřeb

Produkty lidské fantazie

Mýty

  • teorie vzniku:
  • J. Gebsen – lidské vědomí prošlo několika mutacemi, Jednou z nich je "myticko-iracionální forma vědomí"(3.tis.p.n.l. – 5-6.stol.p.n.l.), zde vznikly mýty, dnes–mutace "ego-centrická a racionální forma vědomí"
  • J. Heffermanová – mýty jsou složitý kulturní a psychologický jev, symbolickým jazykem vyprávěný původ světa, lidské kultury

Řecké mýty

  • v pozornosti psychologů, ukazují základní problémy lidské existence, vztahové konstelace a důsledky některých chybných kroků (Oidipus, Orestes, Narcis)

Pohádky

  • pomáhají orientovat se dětem v lidských hodnotách – dobro, zlo, vytrvalost, statečnost, rozdělení se, dospělým pomáhají při řešení vztahů (rodiče, děti, sourozenci)

Imaginace v psychoterapii

  • Jung - aktivní imaginace
  • Leuner - katatymní (silně ovlivněné a zkreslené emocemi) prožívání obrazů = řízená afektivní imaginace
  • Silberer - lidská psychika se řídí zákonem autosymbolismu, tj. je spontánně puzena k tomu, aby ve své fantazii obrazně znázornila sama sebe

Zdroje

Plháková, A. (2007). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.