Fantazie: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
== Fantazie ==
+
'''Fantazie''' je děj, proces, jehož výsledkem jsou [[Představy|představy]] (viz [[Představivost]]), jež nejsou pouhou reprodukcí dříve vnímané skutečnosti, ale je v nich něco '''pozměněného''' nebo '''nového'''. Fantazie čerpá ze zásobárny [[Paměť|pamětních představ]], které jsou však různě kombinovány, přetvořeny, doplněny, zasazeny do jiného rámce či nových souvislostí (Plháková).
 
+
* slovem fantazie psychologové označují:
 
+
:* schopnost vytvářet fantazijní představy
* děj, jehož výsledkem jsou představy, jež nejsou pouhou reprodukcí dříve vnímané skutečnosti, ale je v nich něco pozměněného nebo nového. Fantazie čerpá ze zásobárny pamětních představ, které jsou však různě kombinovány, přetvořeny, doplněny, zasazeny do jiného rámce či nových souvislostí (Plháková).
+
:* produkty této funkce (např. denní sny, mýty či pohádky)
* slovem fantazie psychologové označují jednak schopnost vytvářet fantazijní představy, jednak produkty této funkce, jakými jsou denní sny, mýty či pohádky.
 
 
* impulsy k vytváření fantazijních představ pramení převážně z vnitřních zdrojů. Za určitých okolností může být zaměření a obsah lidských fantazií ovlivněn vědomou intencí. Často však vznikají spontánně, přičemž jsou determinovány vzpomínkami, minulými či současnými emocionální stavy a také nadějemi a očekáváními do budoucnosti.
 
* impulsy k vytváření fantazijních představ pramení převážně z vnitřních zdrojů. Za určitých okolností může být zaměření a obsah lidských fantazií ovlivněn vědomou intencí. Často však vznikají spontánně, přičemž jsou determinovány vzpomínkami, minulými či současnými emocionální stavy a také nadějemi a očekáváními do budoucnosti.
 
* hranice mezi představivostí a fantazií je ovšem velmi tenká, oba psychické procesy i jejich produkty se ustavičně prolínají a vzájemně ovlivňují  
 
* hranice mezi představivostí a fantazií je ovšem velmi tenká, oba psychické procesy i jejich produkty se ustavičně prolínají a vzájemně ovlivňují  
* fantazie je úniková reakce - v ní odreagováváme své napětí, prožíváme to, čeho ve skutečnosti nedosahujeme, uplatnění v tvořivé činnosti (pohádky, mýty, literární tvorba, umělecká obecně), vědecká činnost -> nové objevy
+
* fantazie je úniková reakce - v ní odreagováváme své napětí, prožíváme to, čeho ve skutečnosti nedosahujeme, uplatnění v [[Tvořivost|tvořivé činnosti]] (pohádky, mýty, literární tvorba, umělecká obecně), vědecká činnost -> nové objevy
* snění je fantazijní proces vztahující se k minulosti nebo budoucnosti; snění o budoucnosti obsahuje projekci ( = promítnutí vlastních obsahů mysli, stavů a sklonů), je to vědomé vytváření imaginárního světa, v němž člověk realizuje neuspokojené potřeby
+
== Snění ==
* sen je charakteristickým produktem fantazie, který má svůj původ v nevědomí, je doprovodný jevem spánku, je spontánní a vylučuje prvky vědomého zaměření
+
* snění je fantazijní proces vztahující se k minulosti nebo budoucnosti
 
+
* snění o budoucnosti obsahuje projekci (promítnutí vlastních obsahů mysli, stavů a sklonů), je to vědomé vytváření imaginárního světa, v němž člověk realizuje neuspokojené potřeby
 
+
* '''sen''' je charakteristickým '''produktem fantazie''', který má svůj původ v [[Nevědomí|nevědomí]], je doprovodný jevem [[Spánek|spánku]], je spontánní a vylučuje prvky vědomého zaměření
=== Primární funkce fantazie ===
+
== Primární funkce fantazie ==
 
 
 
 
 
* '''Josef Viewegh''' (1986) - primární funkce fantazie spočívá ve schopnosti jedince „emancipovat se" od objektivní reality tím, že vytváří zvláštní prožitkové fantazijní struktury
 
* '''Josef Viewegh''' (1986) - primární funkce fantazie spočívá ve schopnosti jedince „emancipovat se" od objektivní reality tím, že vytváří zvláštní prožitkové fantazijní struktury
 
* '''Wick''' - primárním účelem fantazií je nabídnout alternativu k realitě, v tomto smyslu fantazijní představy přispívají k udržení duševní rovnováhy a fungují jako jakýsi svépomocný léčivý prostředek, umožňují člověku najít útočiště a útěchu v tíživé životní realitě
 
* '''Wick''' - primárním účelem fantazií je nabídnout alternativu k realitě, v tomto smyslu fantazijní představy přispívají k udržení duševní rovnováhy a fungují jako jakýsi svépomocný léčivý prostředek, umožňují člověku najít útočiště a útěchu v tíživé životní realitě
 
+
== Sekundární funkce fantazie ==
 
+
* uplatnění v jakékoliv lidské činnosti, zejména [[Tvořivost|tvůrčí]]. Tato funkce se projevuje vytvářením alternativního modelu vnějšího světa, což ''"vyjadřuje možnost i potřebu tuto realitu lidským způsobem přesáhnout, přetvořit ji v intencích vlastních lidských záměrů a cílů"'' (Viewegh)
=== Sekundární funkce fantazie ===
 
 
 
* uplatnění v jakékoliv lidské činnosti, zejména tvůrčí. Tato funkce se projevuje vytvářením alternativního modelu vnějšího světa, což „vyjadřuje možnost i potřebu tuto realitu lidským způsobem přesáhnout, přetvořit ji v intencích vlastních lidských záměrů a cílů" (Viewegh)
 
 
 
 
 
 
== Principy fantazijní tvorby ==
 
== Principy fantazijní tvorby ==
 
 
* '''aglutinace''' - spojování znaků jednoho předmětu se znaky, představy jiného předmětu
 
* '''aglutinace''' - spojování znaků jednoho předmětu se znaky, představy jiného předmětu
 
* '''synkretizace''' - spojování různých myšlenkových prvků v nové celky. Nedbá se na rozlišování detailů
 
* '''synkretizace''' - spojování různých myšlenkových prvků v nové celky. Nedbá se na rozlišování detailů
Řádek 31: Řádek 22:
 
* '''analogie''' – určité znaky analogicky odvoditelné např. 3 ptáci = 3 děti
 
* '''analogie''' – určité znaky analogicky odvoditelné např. 3 ptáci = 3 děti
 
* '''zvětšování, zmenšování''' – např. obři, trpaslíci
 
* '''zvětšování, zmenšování''' – např. obři, trpaslíci
* '''animizace'''
+
* '''animizace''' - oduševnění, rozpohybování
 
* '''personifikace''' – přenášení lidských vlastností na neživé
 
* '''personifikace''' – přenášení lidských vlastností na neživé
 
* '''fyziognomizace''' – přisuzování lidské tváře
 
* '''fyziognomizace''' – přisuzování lidské tváře
* '''magismus''' – magické myšlení, síly
+
* '''magismus''' – magické myšlení (fantazijní, mýtické, pověrčivé, symbolizující, blízké víře v nadpřirozené bytosti)
 
 
 
 
== Fantazijní představy ==
 
== Fantazijní představy ==
 
+
Přetváření zkušenosti do něčeho nového a užitečného:
přetváření zkušenosti do něčeho nového a užitečného  
 
 
 
 
* činnost rekonstrukční fantazie – vytváření představy na základě popisu
 
* činnost rekonstrukční fantazie – vytváření představy na základě popisu
 
* činnost konstrukční (tvořivé) f. - tvorba úplně nového, neexistujícího
 
* činnost konstrukční (tvořivé) f. - tvorba úplně nového, neexistujícího
 
* denní snění - únik z reality, pomoc při zvládání těžkých situací, přání
 
* denní snění - únik z reality, pomoc při zvládání těžkých situací, přání
 
* sny ve spánku - projev bezděčné fantazie
 
* sny ve spánku - projev bezděčné fantazie
 
+
==== [[Sigmund Freud|Sigmund Freud]] & [[Carl Gustav Jung|C. G. Jung]] ====
 
+
Sen jako produkt fantazijní činnosti.
== [[Sigmund Freud|Freud]], [[Carl Gustav Jung|Jung]] ==
 
 
 
* produkt fantazijní činnosti  
 
 
 
 
* 2 roviny obsahu:
 
* 2 roviny obsahu:
 
+
:# '''manifestní''' - co sděluji o snu, když se probudím
# '''manifestní''' - co sděluji o snu, když se probudím
+
:# '''latentní stránka snu''' - pacient, pokusná osoba má ve vztahu k jednotlivým složkám manifestního snu asociovat. Freud - uspokojením neuspokojeného přání.
# '''latentní stránka snu''' - pacient, pokusná osoba má ve vztahu k jednotlivým složkám manifestního snu asociovat. Freud - uspokojením neuspokojeného přání.
 
 
 
 
* konstantní složky snu a složky, které se mění
 
* konstantní složky snu a složky, které se mění
* některé sny nemají diagnostický význam - zpracovávají podněty působící na spáče. Chápali fantazii jako projev nevědomí. Jung - vychází z jiného nevědomí- archetypické sny
+
* některé sny '''nemají''' diagnostický význam - zpracovávají podněty působící na spáče. Chápali fantazii jako projev [[Nevědomí|nevědomí]]. [[Carl Gustav Jung|Jung]] vychází z jiného [[Carl Gustav Jung#Kolektivní nevědomí|nevědomí]] - archetypální sny.
 
+
=== Lerschova klasifikace fantazie ===
 
 
== Lerschova klasifikace fantazie ==
 
 
 
 
# projevovaná ve hře
 
# projevovaná ve hře
 
# projevovaná v denním snění, nebo v různých situacích, fantazie motivovaná přáním, strachem,  
 
# projevovaná v denním snění, nebo v různých situacích, fantazie motivovaná přáním, strachem,  
 
# fantazie plánující a tvořivá
 
# fantazie plánující a tvořivá
 
+
Často uplatňováno ve [[Vývojová psychologie|vývojové psychologii]] a aplikováno na jednotlivá stadia
* často uplatňováno ve vývojové psychologii a aplikováno na jednotlivá stadia
+
=== Ribotovo dělení ===
 
 
 
 
== Ribotovo dělení ==
 
 
 
 
# '''fantazie plastická, materiální''' - podobá se té funkci při zpracování skutečnosti. Projevuje se jako asociace k percipovaným věcem
 
# '''fantazie plastická, materiální''' - podobá se té funkci při zpracování skutečnosti. Projevuje se jako asociace k percipovaným věcem
 
# '''fantazie difluující''' - rozbíhající se, odklání se od skutečnosti, je od skutečnosti odlišná
 
# '''fantazie difluující''' - rozbíhající se, odklání se od skutečnosti, je od skutečnosti odlišná
Řádek 78: Řádek 52:
 
# '''fantazie komercionální''' - uplatňovaná v obchodech
 
# '''fantazie komercionální''' - uplatňovaná v obchodech
 
# '''fantazie utopická''' - zaměřená na budoucnost (hlavně romány sci-fi)
 
# '''fantazie utopická''' - zaměřená na budoucnost (hlavně romány sci-fi)
 
+
1. a 2. ve vztahu k realitě, zbytek ve vztahu k obsahu
* 1. a 2. ve vztahu k realitě, zbytek ve vztahu k obsahu
+
=== Klingerovo dělení ===
 
 
 
 
== Klingerovo dělení ==
 
 
 
 
# '''fantazie volná'''
 
# '''fantazie volná'''
 
# '''projektivní fantazie''' - vázaná na motivaci, podmíněna tlakem neuspokojených potřeb
 
# '''projektivní fantazie''' - vázaná na motivaci, podmíněna tlakem neuspokojených potřeb
 
 
 
== Produkty lidské fantazie ==
 
== Produkty lidské fantazie ==
 
+
=== Mýty ===
mýty - teorie vzniku:  
+
Teorie vzniku:  
 
+
* '''J. Gebsen''' – lidské [[Vědomí|vědomí]] prošlo několika mutacemi, Jednou z nich je "myticko-iracionální forma vědomí"(3.tis.p.n.l. – 5-6.stol.p.n.l.), zde vznikly mýty, dnes–mutace "ego-centrická a racionální forma vědomí"
* '''J. Gebsen''' – lidské vědomí prošlo několika mutacemi, Jednou z nich je „myticko-iracionální forma vědomí“(3.tis.p.n.l. – 5-6.stol.p.n.l.), zde vznikly mýty, dnes–mutace „ego-centrická a racionální forma vědomí“
 
 
* '''J. Heffermanová''' – mýty jsou složitý kulturní a psychologický jev, symbolickým jazykem vyprávěný původ světa, lidské kultury
 
* '''J. Heffermanová''' – mýty jsou složitý kulturní a psychologický jev, symbolickým jazykem vyprávěný původ světa, lidské kultury
 
+
Řecké mýty:
* řecké mýty: v pozornosti psychologů, ukazují základní problémy lidské existence, vztahové konstelace a důsledky některých chybných kroků Oidipus, Orestes, Narcis            
+
* v pozornosti psychologů, ukazují základní problémy lidské existence, vztahové konstelace a důsledky některých chybných kroků (Oidipus, Orestes, Narcis)
* pohádky: pomáhají orientovat se dětem v lidských hodnotách – dobro, zlo, vytrvalost, statečnost, rozdělení se, dospělým pomáhají při řešení vztahů (rodiče, děti, sourozenci)
+
Pohádky:
 
+
* pomáhají orientovat se dětem v lidských hodnotách – dobro, zlo, vytrvalost, statečnost, rozdělení se, dospělým pomáhají při řešení vztahů (rodiče, děti, sourozenci)
 
 
 
== Imaginace v psychoterapii ==
 
== Imaginace v psychoterapii ==
 
+
* '''Jung''' - aktivní imaginace
* '''Jung''' - aktivní imaginace
+
* '''Leuner''' - katatymní (silně ovlivněné a zkreslené emocemi) prožívání obrazů = '''řízená afektivní imaginace'''
* '''Leuner''' - katatymní prožívání obrazů = řízená afektivní imaginace
 
 
* '''Silberer''' - lidská psychika se řídí zákonem '''autosymbolismu''', tj. je spontánně puzena k tomu, aby ve své fantazii obrazně znázornila sama sebe
 
* '''Silberer''' - lidská psychika se řídí zákonem '''autosymbolismu''', tj. je spontánně puzena k tomu, aby ve své fantazii obrazně znázornila sama sebe
 +
== Zdroje ==
 +
Literatura:

Verze z 7. 1. 2014, 15:49

Fantazie je děj, proces, jehož výsledkem jsou představy (viz Představivost), jež nejsou pouhou reprodukcí dříve vnímané skutečnosti, ale je v nich něco pozměněného nebo nového. Fantazie čerpá ze zásobárny pamětních představ, které jsou však různě kombinovány, přetvořeny, doplněny, zasazeny do jiného rámce či nových souvislostí (Plháková).

  • slovem fantazie psychologové označují:
  • schopnost vytvářet fantazijní představy
  • produkty této funkce (např. denní sny, mýty či pohádky)
  • impulsy k vytváření fantazijních představ pramení převážně z vnitřních zdrojů. Za určitých okolností může být zaměření a obsah lidských fantazií ovlivněn vědomou intencí. Často však vznikají spontánně, přičemž jsou determinovány vzpomínkami, minulými či současnými emocionální stavy a také nadějemi a očekáváními do budoucnosti.
  • hranice mezi představivostí a fantazií je ovšem velmi tenká, oba psychické procesy i jejich produkty se ustavičně prolínají a vzájemně ovlivňují
  • fantazie je úniková reakce - v ní odreagováváme své napětí, prožíváme to, čeho ve skutečnosti nedosahujeme, uplatnění v tvořivé činnosti (pohádky, mýty, literární tvorba, umělecká obecně), vědecká činnost -> nové objevy

Snění

  • snění je fantazijní proces vztahující se k minulosti nebo budoucnosti
  • snění o budoucnosti obsahuje projekci (promítnutí vlastních obsahů mysli, stavů a sklonů), je to vědomé vytváření imaginárního světa, v němž člověk realizuje neuspokojené potřeby
  • sen je charakteristickým produktem fantazie, který má svůj původ v nevědomí, je doprovodný jevem spánku, je spontánní a vylučuje prvky vědomého zaměření

Primární funkce fantazie

  • Josef Viewegh (1986) - primární funkce fantazie spočívá ve schopnosti jedince „emancipovat se" od objektivní reality tím, že vytváří zvláštní prožitkové fantazijní struktury
  • Wick - primárním účelem fantazií je nabídnout alternativu k realitě, v tomto smyslu fantazijní představy přispívají k udržení duševní rovnováhy a fungují jako jakýsi svépomocný léčivý prostředek, umožňují člověku najít útočiště a útěchu v tíživé životní realitě

Sekundární funkce fantazie

  • uplatnění v jakékoliv lidské činnosti, zejména tvůrčí. Tato funkce se projevuje vytvářením alternativního modelu vnějšího světa, což "vyjadřuje možnost i potřebu tuto realitu lidským způsobem přesáhnout, přetvořit ji v intencích vlastních lidských záměrů a cílů" (Viewegh)

Principy fantazijní tvorby

  • aglutinace - spojování znaků jednoho předmětu se znaky, představy jiného předmětu
  • synkretizace - spojování různých myšlenkových prvků v nové celky. Nedbá se na rozlišování detailů
  • kombinace – spojování částí do nového celku
  • schematizace – redukce na základní podobu, zvýraznění typického znaku (př. karikatura)
  • analogie – určité znaky analogicky odvoditelné např. 3 ptáci = 3 děti
  • zvětšování, zmenšování – např. obři, trpaslíci
  • animizace - oduševnění, rozpohybování
  • personifikace – přenášení lidských vlastností na neživé
  • fyziognomizace – přisuzování lidské tváře
  • magismus – magické myšlení (fantazijní, mýtické, pověrčivé, symbolizující, blízké víře v nadpřirozené bytosti)

Fantazijní představy

Přetváření zkušenosti do něčeho nového a užitečného:

  • činnost rekonstrukční fantazie – vytváření představy na základě popisu
  • činnost konstrukční (tvořivé) f. - tvorba úplně nového, neexistujícího
  • denní snění - únik z reality, pomoc při zvládání těžkých situací, přání
  • sny ve spánku - projev bezděčné fantazie

Sigmund Freud & C. G. Jung

Sen jako produkt fantazijní činnosti.

  • 2 roviny obsahu:
  1. manifestní - co sděluji o snu, když se probudím
  2. latentní stránka snu - pacient, pokusná osoba má ve vztahu k jednotlivým složkám manifestního snu asociovat. Freud - uspokojením neuspokojeného přání.
  • konstantní složky snu a složky, které se mění
  • některé sny nemají diagnostický význam - zpracovávají podněty působící na spáče. Chápali fantazii jako projev nevědomí. Jung vychází z jiného nevědomí - archetypální sny.

Lerschova klasifikace fantazie

  1. projevovaná ve hře
  2. projevovaná v denním snění, nebo v různých situacích, fantazie motivovaná přáním, strachem,
  3. fantazie plánující a tvořivá

Často uplatňováno ve vývojové psychologii a aplikováno na jednotlivá stadia

Ribotovo dělení

  1. fantazie plastická, materiální - podobá se té funkci při zpracování skutečnosti. Projevuje se jako asociace k percipovaným věcem
  2. fantazie difluující - rozbíhající se, odklání se od skutečnosti, je od skutečnosti odlišná
  3. fantazie mystická
  4. fantazie vědecká - domýšlení nápadů, konstrukcí apod.
  5. fantazie praktická a mechanická
  6. fantazie komercionální - uplatňovaná v obchodech
  7. fantazie utopická - zaměřená na budoucnost (hlavně romány sci-fi)

1. a 2. ve vztahu k realitě, zbytek ve vztahu k obsahu

Klingerovo dělení

  1. fantazie volná
  2. projektivní fantazie - vázaná na motivaci, podmíněna tlakem neuspokojených potřeb

Produkty lidské fantazie

Mýty

Teorie vzniku:

  • J. Gebsen – lidské vědomí prošlo několika mutacemi, Jednou z nich je "myticko-iracionální forma vědomí"(3.tis.p.n.l. – 5-6.stol.p.n.l.), zde vznikly mýty, dnes–mutace "ego-centrická a racionální forma vědomí"
  • J. Heffermanová – mýty jsou složitý kulturní a psychologický jev, symbolickým jazykem vyprávěný původ světa, lidské kultury

Řecké mýty:

  • v pozornosti psychologů, ukazují základní problémy lidské existence, vztahové konstelace a důsledky některých chybných kroků (Oidipus, Orestes, Narcis)

Pohádky:

  • pomáhají orientovat se dětem v lidských hodnotách – dobro, zlo, vytrvalost, statečnost, rozdělení se, dospělým pomáhají při řešení vztahů (rodiče, děti, sourozenci)

Imaginace v psychoterapii

  • Jung - aktivní imaginace
  • Leuner - katatymní (silně ovlivněné a zkreslené emocemi) prožívání obrazů = řízená afektivní imaginace
  • Silberer - lidská psychika se řídí zákonem autosymbolismu, tj. je spontánně puzena k tomu, aby ve své fantazii obrazně znázornila sama sebe

Zdroje

Literatura: