Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Než bude vysvětlen pojem '''informační etika''', tak na úvod je třeba uvést, co je '''etika''' obecně. == '''Etika''' == * je nauka, která se z…“)
 
Řádek 43: Řádek 43:
  
 
<references/>
 
<references/>
 +
 +
=== Související články ===
 +
 +
=== Klíčová slova ===

Verze z 4. 6. 2016, 18:13

Než bude vysvětlen pojem informační etika, tak na úvod je třeba uvést, co je etika obecně.

Etika

  • je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti
  • termín etika pochází z řeckého slova „ethos“, což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost
  • předmětem etiky jako vědy je morálka, která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy
  • jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce
  • protože je etika vědou teoretickou, patří do humanitních věd do kategorie k filozofii, s níchž se etika postupně vyvíjela již od starověku
  • etikou se zabýval už i Aristoteles, Sokrates, Platón, později J.Bentham, I. Kant aj.


Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky

  • Etika filozofická, etika náboženská
  • Etika individuální, etika sociální
  • Etika heteronomní, etika autonomní
  • Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, knihovnická etika atd.)
  • Dále: bioetika, environmentální etika
  • a další

Informační etika

Informační etika je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.[1] Je to etika uplatňovaná ve všech fázích životního cyklu informace(vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – informační pracovníci, knihovníci, novináři, učitelé aj.Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejvlivnějších lidí v této oblasti – Rafael Capurro (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali Karel Janoš a Josef Činčera

Oblasti informační etiky

Rafael Capurro vymezil 5 oblastí, kterými se informační etika zabývá:

  • Vývojem morálních hodnot v informační oblasti
  • Vývojem etických konfliktů v informační oblasti
  • Skrytými rozpory a záměry
  • Informačními mýty a dezinformacemi
  • Vysvětluje vytváření nových mocenských struktur

Informační etika se primárně zabývá 8 hlavními oblastmi:

  • Právo na informace
  • Ochrana soukromí
  • Obchodování s informacemi
  • Omezování lidské svobody informačními systémy
  • Využití a zneužití ICT a informací
  • Svoboda projevu a zneužívání této svobody
  • Šíření dezinformací, lživých informací a pomluv
  • Profesní etika informačních oborů

Poznámky a použitá literatura

  1. Základy informační etiky. 2011. Dostupné také z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf</ref>

Související články

Klíčová slova