Linux: Porovnání verzí

(Přepracovaný úvod na stránce. Část velké editace, která má za cíl přetvořit celou tuto stránku v rámci mojí seminární práce na Informační vědu.)
m
 
(Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Linux''', přesněji '''GNU/Linux''', je řada svobodných [[Operační systém|operačních systémů]], které spojuje jádro – Linux, na kterém jsou vystavěny další vrstvy operačního systému. Ty se od sebe často i výrazně liší a tvoří tak různé Linux distribuce.
+
<b>Linux</b>, přesněji <b>GNU/Linux</b>, je řada svobodných [[Operační systém|operačních systémů]], které spojuje jádro – Linux, na kterém jsou vystavěny další vrstvy operačního systému. Ty se od sebe často i výrazně liší a tvoří tak různé Linux distribuce.
 +
[[Soubor:TuxFlat.svg|150px|náhled|vpravo|Tučňák Tux, maskot Linuxu]]
  
 
== Historie Linuxu ==
 
== Historie Linuxu ==
První verzi jádra Linuxu na internetu [[Linus Torvalds]] uveřejnil 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně systémem [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.
+
Za duchovní otce GNU/Linuxu můžeme považovat [[Richard Stallman|Richarda Stallmana]] a [[Linus Torvalds|Linuse Torvaldse]]. Stallman jako první přišel s myšlenkou vytvoření svobodného operačního systému, který by byl založen na UNIXu, což byla řada operačních systémů, používaných pro vědecké a profesionální účely.
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.
 
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org. <ref>KRČMÁŘ, Petr. <i>Historie operačního systému GNU/Linux</i> [online]. 2010. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/</ref>
 
  
== Licence a OpenSource ==
+
Krom Linuxu patří do UNIXové rodiny (rodina operačních systému založených právě na UNIXu) operační systémy iOS od firmy Apple, převážně mobilní Android, či AIX (Advanced Interactive eXecutive) od společnosti IBM.
Linux je od počátku své existence šířený jako open source software. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé distribuce jsou složeny výhradně z open source a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i distribuce komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.
 
  
== Jádro ==
+
UNIX byl původně navržen pro velmi výkonné počítače. Existoval v mnoha různých verzích, které spolu nebyly navzájem kompatibilní. To, spolu s vysokou pořizovací cenou systému a velkých požadavků na výpočetní výkon si vyžádalo trvalou kritiku z řad uživatelů. Proto Stallman roku 1983 představil myšlenku na operační systém GNU (znamenající "GNU's not UNIX", tedy "GNU není UNIX"), na jehož tvorbě se měla podílet a podílela veřejnost (z řad programátorů).  
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.
 
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.
 
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.
 
  
== Distribuce ==
+
 
Linux je sám o sobě pouze jádrem operačního systému, které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.
+
Hlavním problémem, s kterým se projekt od začátku potýkal, byla neexistence stabilního jádra, které by tvořilo základ nově vznikajícího OS. Tento problém vyřešil až začátkem 90. let švédský programátor Linus Torvalds, který vytvořil systém Linux (kde první část názvu tvoří jeho křestní jméno a X na konci odkazuje na UNIX systémy). První verze GNU/Linux vychází roku 1994.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Linux na firemním PC: možnosti, rizika, cena. Praha: BEN - technická literatura, 2007. ISBN 978-807-3002-251</ref>
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané distribuce, v nichž byl všechen tento software již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.
+
 
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.
+
== GLP licence ==
 +
Linux byl již od počátku zamýšlen jako [[Open source]] [[software]]. První verze licence, zaručující šíření softwaru svobodně vznikla už pro projekt GNU. Jednalo se GNU GLP (GNU General Public License, tedy GNU všeobecná veřejná licence) a zaručovalo svobodné šíření jak OS (ať už GNU, nebo později GNU/Linux),tak lidsky čitelného zdrojového kódu, který musí být součástí distribuovaného software.  
 +
Každý, kdo nabyde softwaru, publikovaného pod touto licencí, získává právo tento software volně používat, upravovat a šířit, pod podmínkou, že jeho produkt bude opatřen stejnou licencí a bude mít zveřejněn zdrojový kód.  
 +
 
 +
V současné době je v právní platnosti GLPv3, tedy 3. verze(publikována 2007). Autorem je Richard Stallman pod Free software foundation. Tato verze poskytuje kompatibilitu s dalšími licencemi (například Apache licencí, Affero GLP), více možností pro autory, ošetřené problémy s patenty. Na tvorbě licence se podílela veřejnost.<ref>Projekt GNU. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2018 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Projekt_GNU</ref>. GNU GLP si je možno přečíst [http://www.gnu.org/copyleft/gpl.html zde]
  
 
== Využití ==
 
== Využití ==
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý software v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.
+
OS založené na Linux jsou vhodné pro velmi široké spektrum využití. Díky svým nízkým požadavkům na hardware, univerzálnosti, která je podpořena otevřeností zdrojového kódu a rozšířené komunitní podpoře je možné Linux spustit téměř na jakémkoliv zařízení.  
  
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==
+
Jak již bylo zmíněno výše, Linux je pouze jádrem celého OS. Další vrstvy operačního systému, od různých shellů, přes různá [[Uživatelské rozhraní|GUI]] a ovladače, až po předinstalovaný software, se od sebe často i výrazně odlišují a tvoří samostatné <b>Linux distribuce</b>. Mezi nejvýznačnější patří Debian, Red Hat, Ubuntu, Fedora, či SUSE. 
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.
+
 
 +
Linux je zdaleka nejrozšířenější OS, co se týče správy serverů.<ref>SCHRODER, Carla. Linux: kuchařka administrátora sítě. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-802-5124-079.</ref> Čím dál tím rozšířenější se Linux stává v knihovnách.<ref>V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí. Linuxexpres [online]. CCB, c2018, 27. 9. 2010 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://www.linuxexpres.cz/novinky/ntk-ma-150-novych-pocitacu-bezi-na-nich-linux</ref> <ref>JELÍNEK, Lukáš. NTK má 150 nových počítačů, běží na nich Linux. Linuxexpres [online]. CCB, c2018, 31. 7. 2018 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://www.linuxexpres.cz/novinky/ntk-ma-150-novych-pocitacu-bezi-na-nich-linux</ref>
  
 
== Zajímavé portály a další informace ==
 
== Zajímavé portály a další informace ==
Řádek 34: Řádek 34:
 
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]
 
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]
  
== Odkazy ==
+
== Odkazy==
 
 
 
 
 
 
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references/>
 
<references/>
 
  
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
 
* LUCKÝ, Jakub. ''Ubuntu: Příručka uživatele Linuxu''. 1. Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.
 
* LUCKÝ, Jakub. ''Ubuntu: Příručka uživatele Linuxu''. 1. Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.
 +
*BEDNÁŘ, Vojtěch. Linux na firemním PC: možnosti, rizika, cena. Praha: BEN - technická literatura, 2007. ISBN 978-807-3002-251.
 +
*SCHRODER, Carla. Linux: kuchařka administrátora sítě. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-802-5124-079.
 +
 +
===Související články===
 +
* [[Linus Torvalds]]
 +
* [[Richard Stallman]]
 +
* [[Operační systém]]
 +
* [[Open Access]]
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
operační systém, linux
+
operační systém, linux, open source software, software s GLP licencí, operační systémy založené na UNIX
  
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]
 
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]
 
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]
 
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]

Aktuální verze z 2. 2. 2019, 19:22

Linux, přesněji GNU/Linux, je řada svobodných operačních systémů, které spojuje jádro – Linux, na kterém jsou vystavěny další vrstvy operačního systému. Ty se od sebe často i výrazně liší a tvoří tak různé Linux distribuce.

Soubor:TuxFlat.svg
Tučňák Tux, maskot Linuxu

Historie Linuxu

Za duchovní otce GNU/Linuxu můžeme považovat Richarda Stallmana a Linuse Torvaldse. Stallman jako první přišel s myšlenkou vytvoření svobodného operačního systému, který by byl založen na UNIXu, což byla řada operačních systémů, používaných pro vědecké a profesionální účely.

Krom Linuxu patří do UNIXové rodiny (rodina operačních systému založených právě na UNIXu) operační systémy iOS od firmy Apple, převážně mobilní Android, či AIX (Advanced Interactive eXecutive) od společnosti IBM.

UNIX byl původně navržen pro velmi výkonné počítače. Existoval v mnoha různých verzích, které spolu nebyly navzájem kompatibilní. To, spolu s vysokou pořizovací cenou systému a velkých požadavků na výpočetní výkon si vyžádalo trvalou kritiku z řad uživatelů. Proto Stallman roku 1983 představil myšlenku na operační systém GNU (znamenající "GNU's not UNIX", tedy "GNU není UNIX"), na jehož tvorbě se měla podílet a podílela veřejnost (z řad programátorů).


Hlavním problémem, s kterým se projekt od začátku potýkal, byla neexistence stabilního jádra, které by tvořilo základ nově vznikajícího OS. Tento problém vyřešil až začátkem 90. let švédský programátor Linus Torvalds, který vytvořil systém Linux (kde první část názvu tvoří jeho křestní jméno a X na konci odkazuje na UNIX systémy). První verze GNU/Linux vychází roku 1994.[1]

GLP licence

Linux byl již od počátku zamýšlen jako Open source software. První verze licence, zaručující šíření softwaru svobodně vznikla už pro projekt GNU. Jednalo se GNU GLP (GNU General Public License, tedy GNU všeobecná veřejná licence) a zaručovalo svobodné šíření jak OS (ať už GNU, nebo později GNU/Linux),tak lidsky čitelného zdrojového kódu, který musí být součástí distribuovaného software. Každý, kdo nabyde softwaru, publikovaného pod touto licencí, získává právo tento software volně používat, upravovat a šířit, pod podmínkou, že jeho produkt bude opatřen stejnou licencí a bude mít zveřejněn zdrojový kód.

V současné době je v právní platnosti GLPv3, tedy 3. verze(publikována 2007). Autorem je Richard Stallman pod Free software foundation. Tato verze poskytuje kompatibilitu s dalšími licencemi (například Apache licencí, Affero GLP), více možností pro autory, ošetřené problémy s patenty. Na tvorbě licence se podílela veřejnost.[2]. GNU GLP si je možno přečíst zde

Využití

OS založené na Linux jsou vhodné pro velmi široké spektrum využití. Díky svým nízkým požadavkům na hardware, univerzálnosti, která je podpořena otevřeností zdrojového kódu a rozšířené komunitní podpoře je možné Linux spustit téměř na jakémkoliv zařízení.

Jak již bylo zmíněno výše, Linux je pouze jádrem celého OS. Další vrstvy operačního systému, od různých shellů, přes různá GUI a ovladače, až po předinstalovaný software, se od sebe často i výrazně odlišují a tvoří samostatné Linux distribuce. Mezi nejvýznačnější patří Debian, Red Hat, Ubuntu, Fedora, či SUSE.

Linux je zdaleka nejrozšířenější OS, co se týče správy serverů.[3] Čím dál tím rozšířenější se Linux stává v knihovnách.[4] [5]

Zajímavé portály a další informace

Odkazy

Reference

  1. BEDNÁŘ, Vojtěch. Linux na firemním PC: možnosti, rizika, cena. Praha: BEN - technická literatura, 2007. ISBN 978-807-3002-251
  2. Projekt GNU. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2018 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Projekt_GNU
  3. SCHRODER, Carla. Linux: kuchařka administrátora sítě. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-802-5124-079.
  4. V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí. Linuxexpres [online]. CCB, c2018, 27. 9. 2010 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://www.linuxexpres.cz/novinky/ntk-ma-150-novych-pocitacu-bezi-na-nich-linux
  5. JELÍNEK, Lukáš. NTK má 150 nových počítačů, běží na nich Linux. Linuxexpres [online]. CCB, c2018, 31. 7. 2018 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://www.linuxexpres.cz/novinky/ntk-ma-150-novych-pocitacu-bezi-na-nich-linux

Použitá literatura

  • LUCKÝ, Jakub. Ubuntu: Příručka uživatele Linuxu. 1. Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.
  • BEDNÁŘ, Vojtěch. Linux na firemním PC: možnosti, rizika, cena. Praha: BEN - technická literatura, 2007. ISBN 978-807-3002-251.
  • SCHRODER, Carla. Linux: kuchařka administrátora sítě. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-802-5124-079.

Související články

Klíčová slova

operační systém, linux, open source software, software s GLP licencí, operační systémy založené na UNIX