Mentuhotep II.: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 1: Řádek 1:
'''Mentuhotep II. Nebhepetre''', byl prvním vládcem 12. dynastie.Ve 39. roce své vlády sjednotil Egypt a stal se zakladatelem Střední říše. Vládl 51 let.Mentuhotepovým sídelním městem byly Théby, hlavní město 4. hornoegyptského nomu.Mentuhotep II. byl pohřben ve svém komplexu v [[Dér el Bahrí]]<ref>Arnold, D. 1974: Der Tempel des Königs Mentuhotep von Deir el-Bahari. Bd. 1., Architektur und Deutung. Mainz am Rhein.</ref>.
+
'''Mentuhotep II. Nebhepetre''', byl prvním vládcem 12. dynastie. Ve 39. roce své vlády sjednotil Egypt a stal se zakladatelem Střední říše. Vládl 51 let.Mentuhotepovým sídelním městem byly Théby, hlavní město 4. hornoegyptského nomu. Mentuhotep II. byl pohřben ve svém komplexu v [[Dér el Bahrí]]<ref>Arnold, D. 1974: Der Tempel des Königs Mentuhotep von Deir el-Bahari. Bd. 1., Architektur und Deutung. Mainz am Rhein.</ref>.
 
*otec: zřejmě [[Antef III.]]
 
*otec: zřejmě [[Antef III.]]
 
*matka: Iah
 
*matka: Iah
 +
* vládl 51 let
 
=== Historie za Vlády Mentuhotepa ===
 
=== Historie za Vlády Mentuhotepa ===
*Ve 14. roce vlády vypukla poslední fáze války mezi [[Hérakleopole|Hérakleopolí]] a [[Théby|Thébami]]. O těchto bojích svědčí tzv. hrobka vojáků v [[Dér el-Bahrí]], kde byla nalezena vysušená těla 60 vojáků zabitých evidentně v bitvě.  
+
Ve 14. roce vlády vypukla poslední fáze války mezi [[Hérakleopole|Hérakleopolí]] a [[Théby|Thébami]]. O těchto bojích svědčí tzv. hrobka vojáků v [[Dér el-Bahrí]], kde byla nalezena vysušená těla 60 vojáků zabitých evidentně v bitvě. K rozhodující bitvě ovšem nedošlo, protože hérakleopolský vládce [[Merikare ]]<nowiki/>zemřel dřív, než Mentuhotep dorazil do [[Hérakleopole]]. S jeho smrtí se zřejmě zhroutil i herakleopolský odpor. Merikareův nástupce už vládl jen několik měsíců<ref name=":0">Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref>. Ve 39. roce své vlády se Mentuhotepovi podařilo sjednotit Egypt. Napovídá nám to reliéf ve [[Wádí Šatt er-Rigál]], kde se nachází první doklad jména '''Sematawej''' (ten, který sjednotil obě země).<nowiki/>
*K rozhodující bitvě ovšem nedošlo, protože hérakleopolský vládce [[Merikare ]]<nowiki/>zemřel dřív, než Mentuhotep dorazil do [[Hérakleopole]]. S jeho smrtí se zřejmě zhroutil i herakleopolský odpor. Merikareův nástupce už vládl jen několik měsíců<ref name=":0">Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref>.<br />
+
'''Zajímavost:''' ''Tato lokalita se nachází asi 8 km severně od [[Gebel es-Silsila|Gebel es-Silsily]]. Na reliéfu je zobrazena obrovská postava panovníka, jenž převyšuje další tři postavy – svou matku, svého pravděpodobného předchůdce [[Antef III.|Antefa III.]] a [[Cheti|Chetiho]], kancléře, který sloužil oběma králům. Otázka původu tohoto panovníka není spolehlivě rozřešena. Na reliéfu v [[Tod|Todu]] vidíme postavu Mentuhotepa II., který převyšuje postavy tří králů Antefů, což může značit rodinný vztah. Avšak toto zdůrazňování rodokmenu spíše vyvolává otázku o jeho skutečném původu, uvažuje se, že možná vůbec nebyl královské krve<ref name=":0" />.<br />''
 
*Ve 39. roce své vlády se Mentuhotepovi podařilo sjednotit Egypt. Napovídá nám to reliéf ve [[Wádí Šatt er-Rigál]], kde se nachází první doklad jména '''Sematawej''' (ten, který sjednotil obě země).  
 
 
 
'''Zajímavost:''' ''Tato lokalita se nachází asi 8 km severně od [[Gebel es-Silsila|Gebel es-Silsily]]. Na reliéfu je zobrazena obrovská postavou panovníka, jenž převyšuje další tři postavy – svou matku, svého pravděpodobného předchůdce [[Antef III.|Antefa III.]] a [[Cheti|Chetiho]], kancléře, který sloužil oběma králům. Otázka původu tohoto panovníka není spolehlivě rozřešena. Na reliéfu v [[Tod|Todu]] vidíme postavu Mentuhotepa II., který převyšuje postavy tří králů Antefů, což může značit rodinný vztah. Avšak toto zdůrazňování rodokmenu spíše vyvolává otázku o jeho skutečném původu, uvažuje se, že možná vůbec nebyl královské krve<ref name=":0" />.<br />''
 
  
 
*Během své vlády podnikal Mentuhotep nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu se zmiňuje o výpravách do Vavatu, víme také, že panovník obsadil pevnost na [[Elefantina|Elefantině]], odkud mohly být jednotky posílány na jih. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud dovážel odtud cedrové dřevo na stavbu lodí<ref name=":1" />.<br />
 
*Během své vlády podnikal Mentuhotep nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu se zmiňuje o výpravách do Vavatu, víme také, že panovník obsadil pevnost na [[Elefantina|Elefantině]], odkud mohly být jednotky posílány na jih. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud dovážel odtud cedrové dřevo na stavbu lodí<ref name=":1" />.<br />

Verze z 5. 11. 2014, 12:52

Mentuhotep II. Nebhepetre, byl prvním vládcem 12. dynastie. Ve 39. roce své vlády sjednotil Egypt a stal se zakladatelem Střední říše. Vládl 51 let.Mentuhotepovým sídelním městem byly Théby, hlavní město 4. hornoegyptského nomu. Mentuhotep II. byl pohřben ve svém komplexu v Dér el Bahrí[1].

  • otec: zřejmě Antef III.
  • matka: Iah
  • vládl 51 let

Historie za Vlády Mentuhotepa

Ve 14. roce vlády vypukla poslední fáze války mezi Hérakleopolí a Thébami. O těchto bojích svědčí tzv. hrobka vojáků v Dér el-Bahrí, kde byla nalezena vysušená těla 60 vojáků zabitých evidentně v bitvě. K rozhodující bitvě ovšem nedošlo, protože hérakleopolský vládce Merikare zemřel dřív, než Mentuhotep dorazil do Hérakleopole. S jeho smrtí se zřejmě zhroutil i herakleopolský odpor. Merikareův nástupce už vládl jen několik měsíců[2]. Ve 39. roce své vlády se Mentuhotepovi podařilo sjednotit Egypt. Napovídá nám to reliéf ve Wádí Šatt er-Rigál, kde se nachází první doklad jména Sematawej (ten, který sjednotil obě země). Zajímavost: Tato lokalita se nachází asi 8 km severně od Gebel es-Silsily. Na reliéfu je zobrazena obrovská postava panovníka, jenž převyšuje další tři postavy – svou matku, svého pravděpodobného předchůdce Antefa III. a Chetiho, kancléře, který sloužil oběma králům. Otázka původu tohoto panovníka není spolehlivě rozřešena. Na reliéfu v Todu vidíme postavu Mentuhotepa II., který převyšuje postavy tří králů Antefů, což může značit rodinný vztah. Avšak toto zdůrazňování rodokmenu spíše vyvolává otázku o jeho skutečném původu, uvažuje se, že možná vůbec nebyl královské krve[2].

  • Během své vlády podnikal Mentuhotep nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu se zmiňuje o výpravách do Vavatu, víme také, že panovník obsadil pevnost na Elefantině, odkud mohly být jednotky posílány na jih. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud dovážel odtud cedrové dřevo na stavbu lodí[3].


Zásluhy Mentuhotepa

  • Zavedl několik důležitých změn v administrativě. Vedle již existujícího úřadu „vládce Horního Egypta“ byl zaveden i „vládce Dolního Egypta“, snížil počet nomarchů a omezil jejich moc, čímž posílil moc centrální. Mezi významné úředníky jeho doby patřili např. Cheti, Meru, Henenu a Meketre[2].
  • Do období vlády tohoto panovníka patří rozsáhlá stavební aktivita, chrámy a kaple postavil v Dendeře, Gabalénu, Abydu, Elkábu, na Elefantině, v Medamúdu, Armantu, Asuánu a Todu, významné stavby postavil také v Thébách[3].
  • Důležitou součástí vlastní propagace byl Mentuhotepův program sebezbožnění. Na dvou reliéfech z Gebelénu[4] (lokalita 27 km jižně od Théb) je popsán jako „syn Hathory, v Dendeře a Asuánu si osoboval právo na pokrývku hlavy Amona a Mina, na některých výjevech je zobrazen s červenou korunou se dvěma pery a v Konossu (poblíž Fílé) se nechal vyobrazit v podobě ithyfalického boha Mina.
  • Doklady z jeho chrámu v Dér el-Bahrí naznačují, že chtěl být uctíván ve svém Domě milionů let jako bůh, čímž vlastně již předznamenává myšlenky Nové říše[2]. Během své vlády si několikrát změnil Horovo jméno, mezi nimi bylo např. Sanchibtabi, Necerihedžet a jako poslední Sematawej, které, jak už bylo řečeno, bylo poprvé doloženo ve Wádí Šatt er-Rigál.


Reference

  1. Arnold, D. 1974: Der Tempel des Königs Mentuhotep von Deir el-Bahari. Bd. 1., Architektur und Deutung. Mainz am Rhein.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
  3. 3,0 3,1 Bareš, L. - Vachala, B. – Verner, M. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.
  4. Marochetti, E. F. 2009: The reliefs of the chapel of Nebhepetre Mentuhotep at Gebelein. Leiden – Boston.