Patent: Porovnání verzí

Řádek 72: Řádek 72:
  
 
== Příklady patentových databází ==
 
== Příklady patentových databází ==
Vybrané informace o právním stavu patentových dokumentů některých států jsou zařazovány do specializovaných databází. Tyto zdroje však mají svá specifika a i když uživatel vhodný informační zdroj nalezne, narazí při interpretaci nalezených výsledků na řadu překážek. První komplikací bývá zpravidla jazyková bariéra.
+
Vybrané informace o právním stavu patentových dokumentů některých států jsou zařazovány do specializovaných databází. Tyto zdroje však mají svá specifika a i když uživatel vhodný informační zdroj nalezne, narazí při interpretaci nalezených výsledků na řadu překážek. První komplikací bývá zpravidla jazyková bariéra. <ref name=":zdroje">CHURÁČKOVÁ, Hana. Zdroje informací o právním stavu patentů. Knihovna [online]. 2014, roč. 25, č. 1, s. 84-98 [cit. 2015-12-11]. Dostupné z:http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna141/141084.htm</ref>
  
 
'''[[Databáze]] [http://www.upv.cz úřadu průmyslového vlastnictví ČR]'''  
 
'''[[Databáze]] [http://www.upv.cz úřadu průmyslového vlastnictví ČR]'''  

Verze z 12. 12. 2015, 18:08

stránka se nyní upravuje



Patent je druh právního dokumentu ochrany průmyslového vlastnictví, který obsahuje podrobné informace o nových produktech a technologiích uvedených na trhu a to na základě Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví uzavřené v roce 1883 v Paříži.

Charakteristika

Patenty jsou důležité zdroje informací, které nejsou z 80 % nikde publikovány. Lze je vyhledat pouze v databázích, jež jsou součástí hlubokého webu.Patentové informace, tzn. informace obsažené v popisech patentů na vynálezy, v patentových přihláškách nebo užitných vzorech, obsahují nejenom technické, ale také právní informace. Technické řešení, které si nárokuje ochranu, musí být v patentové přihlášce velmi podrobně a jasně popsáno, tak aby ho odborník v daném oboru byl schopen sestrojit. Patentové dokumenty obsahují také obrázky nebo chemické vzorce. K důležitým právním informacím spojeným s patenty patří např. datum podání patentové přihlášky, datum jejího zveřejnění nebo datum zveřejnění udělení patentu v patentovém věstníku. Popis patentu musí být tak precizní, aby jiný odborník byl schopen ho vytvořit. Jsou hierarchicky tříděny do sekcí. Vznikají na základě podané přihlášky u příslušného patentového úřadu, a pokud splňují podmínky, tak jsou do 18 měsíců zveřejněny. Po udělení patentu a v průběhu jeho platnosti může nastat řada skutečností, kdy je rozsah práv vlastníka omezen nebo může zcela zaniknout

Jejich platnost je omezená časem (20 let) a prostorem (patent přihlášený na Úřadě průmyslového vlastnictví ČR platí jen v rámci českého území). Avšak pokud nejsou placeny udržovací poplatky, přestane platit i dříve. Vlastník patentu se může svých práv také vzdát. Patent může být za určitých okolností i zrušen, a to na základě rozhodnutí příslušného patentového úřadu nebo soudu.

Práva a povinnosti majitele patentu

Majitel vynálezu chráněného patentem má výsadní a veškerá práva ho využívat a může udělovat práva ostatním tento patent využívat v podobě licenční smlouvy.Povinnost majitele je platit udržovací poplatky za patent.[1]

Podmínky udělení patentu

  • novost – jednotlivé části nemohou být součástí jiné již patentované techniky a nesmí to být nikde předtím publikováno
  • průmyslová využitelnost – využívání při hospodářské činnosti
  • produkt inventivní činnosti – avšak nesmí vyplívat ze stavu používané techniky [2]

Za vynález se nepovažuje se nepovažuje:

  • objevy, vědecké teorie, matematické metody
  • estetické výtvory (průmyslové vzory)
  • plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti
  • programy počítačů, jako takové
  • podávání informací
  • nové odrůdy rostlin a plemena zvířat
  • způsoby léčení lidí a zvířat [3]

Co lze a nelze patentovat
Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Patentovat lze nejen nové výrobky a technologie, ale i chemicky vyrobené látky, léčiva, průmyslové produkční mikroorganismy, jakož i biotechnologické postupy a produkty získané jejich pomocí. Patentovat naopak nelze objevy nebo vědecké teorie a matematické metody, programy pro počítače (chrání je autorský zákon), nové odrůdy rostlin a plemena zvířat a způsoby léčení lidí a zvířat. Za vynálezy se nepovažují zejména: estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, podávání informací. Léčebné, chirurgické postupy a diagnostické metody se nepovažují za průmyslově využitelné, tedy jsou nepatentovatelné.

Jaký je postup při patentování?
Po podání patentové přihlášky následuje předběžný průzkum, kdy je třeba zjistit, jestli přihláška vynálezu splňuje formální požadavky a dále vyloučit z dalšího řízení ty přihlášky vynálezů, jejichž předměty jsou zjevně nepatentovatelné. Pokud přihláška splňuje uvedené požadavky, je zveřejněna ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihlašovatel musí do 3 let od podání podat žádost o úplný průzkum a zaplatit příslušný poplatek, jinak se řízení zastavuje. V průběhu úplného průzkumu se provádí rešerše na stav techniky a posuzuje se zda předmět vynálezu splňuje podmínky patentovatelnosti.O výsledku je přihlašovatel informován. Na základě úplného průzkumu je po skončení řízení patent udělen nebo zamítnut (pokud nesplňuje kriteria). Pokud přihlašovatel v průběhu řízení o přihlášce vynálezu na zprávu Úřadu nereaguje nebo nedodrží lhůty, může být řízení zastaveno. (když nesplňuje kriteria) nebo může být zrušeno řízení o přihlášce (při nedodržení lhůt). Po udělení a zveřejnění patentu může kdokoliv navrhnout zrušení patentu, pokud by se našly důvody, proč patent neměl být udělen, případně může majitel patentu nebo kdokoliv, kdo prokáže právní zájem požádat, o určení, zda nějaký předmět spadá do rozsahu chráněného patentem

Co je užitný vzor? Lze dodatečně patentovat již registrovaný užitný vzor?
Užitný vzor Pro předměty s nižší vynálezeckou úrovní, popř. menšího ekonomického významu, je možné zvolit si pro svůj vynález jednodušší, rychlejší a méně nákladnou ochranu tzv. užitným vzorem. Je označován jako tzv. „malý patent“. Může chránit:

  • výrobek
  • zařízení

Přiděluje se na základě registračního principu (nezkoumá se novost, překročení rámce pouhé odborné dovednosti a průmyslová využitelnost). Doba platnosti je 4 roky, lze 2 x prodloužit o 3 roky. Poplatky jsou nižší než u patentů. Podmínky ochrany užitného vzoru se od ochrany patentem liší jen požadavkem na úroveň řešení. Užitný vzor se jako průmyslově právní ochrana neuplatňuje ve všech státech.[4]

Systém třídění patentů

Mezinárodní patentové třídění - MPT (International Patent Classification – IPC) je hierarchický systém třídění patentů platný od roku 2006. Klasifikuje patenty do 8 základních sekcí označené písmeny.

  1. Lidské potřeby
  2. Průmyslové techniky a doprava
  3. Chemie a hutnictví
  4. Textil a papír
  5. Stavebnictví
  6. Mechanika; Osvětlení a topení; Vytápění; Zbraně; Práce s trhavinami
  7. Fyzika
  8. Elektrotechnika


Evropské patentové třídění (European Classification System – ECLA)je podobné mezinárodnímu patentovému třídění, ale je detailnější. Třídění má na starosti Evropský patentový úřad (European Patent Office – EPO)

Patentové třídění spojených států amerických (United States Classification – USPC) je nejstarším patentovým tříděním, které vniklo v roce 1830 a vytváří jej Americký patentový a známkový úřad (United States Patent and Trademark Office – USPTO). Patenty člení do 3 základních sekcí.

  1. všeobecná a mechanická sekce
  2. chemická sekce
  3. elektrická sekce [5]

Přístup k patentovým dokumentům

  • internet – webové stránky patentových úřadů – přístup zdarma
  • databázová centra – placený přístup (např. STN International, Dialog, Questel-Orbit)

Příklady patentových databází

Vybrané informace o právním stavu patentových dokumentů některých států jsou zařazovány do specializovaných databází. Tyto zdroje však mají svá specifika a i když uživatel vhodný informační zdroj nalezne, narazí při interpretaci nalezených výsledků na řadu překážek. První komplikací bývá zpravidla jazyková bariéra. [6]

Databáze úřadu průmyslového vlastnictví ČR
Tato databáze umožňuje přístup k českým registrovaným patentům a k českým patentovým přihláškám přes jednoduché vyhledávací rozhraní (vyhledávání pomocí kombinace jednoslovných termínů) a zároveň zpřístupňuje celé texty dokumentů a umožňuje náhled na první strany národních patentových dokumentů. [1]

Databáze Esp@cenet
Dalším volně přístupným zdrojem, jehož prostřednictvím mohou uživatelé získávat informace o právních stavech patentových dokumentů, je databáze Espacenet. [6] Obsahuje patenty a přihlášky min. z 50 zemí světa o jehož provoz se stará Evropský patentový úřad a další členské země Evropské patentové úmluvy. [1]
Mohou sledovat například vývoj nových technologií, a tak řešit vlastní technické problémy, popřípadě se inspirovat. Prostřednictvím jmenné rešerše mohou monitorovat svoji konkurenci a její patentové aktivity. Ve spolupráci s firmou Google vyvinul strojové překladače, které umožňují zvolený dokument "překlopit" do jiného jazyka.

Americká databáze patentů
člení se na dvě samostatné databáze patentů a přihlášek, které obsahují plné texty s pokročilejším vyhledávacím rozhraním.

Národní patentová databáze
Přístup k české databázi patentů a užitných vzorů je bezplatný. U databáze je možno zvolit mezi základní a pokročilou rešeršní maskou a obě rešeršní masky je možno přepínat do českého a anglického jazyka. Dvě verze rešeršní masky se zdají být přílišným komfortem, ale s ohledem na různou úroveň znalostí uživatelů je toto uspořádání správné. Databáze obsahuje české zveřejněné přihlášky vynálezů od roku 1991, udělené patenty od č. 1, evropské patenty platné na území ČR a zapsané užitné vzory. Rešeršér má tedy k dispozici celou oblast techniky, která v CZ patentové dokumentaci existuje.[7]

Evropský patentový registr
Evropský patentový registr obsahuje veškeré veřejně přístupné informace o evropských patentových přihláškách v průběhu jejich řízení, včetně odporů nebo korespondencí mezi EPO a patentovým zástupcem. Registr obsahuje informace o řízení ke všem evropským patentovým přihláškám od okamžiku, kdy jsou zveřejněny. Prostřednictvím registru je možné zjistit, jakého stavu řízení o konkrétní přihlášce bylo dosaženo

INPADOC
Za nejvýznamnější a z hlediska rozsahu zatím stále nejucelenější zdroj informací o právních stavech patentů lze považovat databázi INPADOC. Každý záznam v databázi je poměrně stručný, obsahující pouze základní bibliografická data. Význam databáze spočívá především v šíři pokrytí zemí a možnosti získat rychlý přehled o patentové situaci vynálezu v jednotlivých zemích.


Jednotlivé databáze patentů se liší svým rozsahem. Některé se zaměřují na jeden obor v rámci několika zemí a některé spíše na více oborů z jedné země. [1]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 FRANKLOVÁ, Martina. Patenty a jejich klasifikace. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=962
  2. PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, s. 26-31. ISBN 80-86855-08-2.
  3. ŠEBESTA, Roman. Patent. 2011. Dostupné také z: http://cpi.vsb.cz/wp-content/themes/cpi/library/uploads/kvvv/others/ke_stazeni/patent.pdf
  4. L. TICHÁ, M. Morysková. Dotazy a odpovědi k seminářům „Co chcete vědět o patentech?“. 2011. Dostupné také z: http://knihovna.cvut.cz//administrace/upload_dir/files/628212c701a2a02dcff991a354f1e0159e02e6e3.pdf
  5. ČADA Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 31-35.
  6. 6,0 6,1 CHURÁČKOVÁ, Hana. Zdroje informací o právním stavu patentů. Knihovna [online]. 2014, roč. 25, č. 1, s. 84-98 [cit. 2015-12-11]. Dostupné z:http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna141/141084.htm
  7. PACLÍK, Miroslav. Patentové databáze jakožto zdroje informací o technických řešeních. 2014. Dostupné také z: http://ikaros.cz/patentove-databaze-jakozto-zdroje-informaci-o-technickych-resenich

Použitá literatura

  • PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.
  • ČADA, Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002. 79, [123] s. ISBN 80-246-0314-4.
  • FRANKLOVÁ, Martina. Patenty a jejich klasifikace. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/course/view.php?id=37

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

duševní vlastnictví, ochrana autorských práv, právní dokument, databáze, průmyslové vlastnictví