Paul Otlet: Porovnání verzí

m (Oprava referencí)
 
(Není zobrazeno 46 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
[[Soubor:Paul Otlet 3.jpeg|náhled|vpravo|Paul Otlet]]
  
=== Život ===
 
 
Narodil se v Bruselu roku 1868 do měšťanské rodiny.  Úspěšně odpromoval na právech na univerzitě v Bruselu.  Zaměřoval svůj výzkum na historii informační vědy, konkrétně na koncepci dokumentace, která se vyvinula se z bibliografie a informační vědy.
 
Otlet definoval dokumentaci jako řádný celek myšlenek, která přechází od komunikace k distribuci informací.
 
  
=== Vliv na knihovnické třídění ===
+
Narodil se v Bruselu roku 1868 do měšťanské rodiny.  Úspěšně složil všechny zkoušky na právech na univerzitě v Bruselu.<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref> [[ Informační věda ]] zaujímala jednu z hlavních naplní jeho výzkumu, zaměřoval se na její historii, konkrétně na koncepci dokumentace, která se vyvinula se z bibliografie a informační vědy. Otlet definoval dokumentaci jako řádný celek myšlenek, která přechází od komunikace k distribuci informací.<ref name="test2">VAN ACKER, Wouter. Internationalist Utopias of Visual Education: The Graphic and Scenographic Transformation of the Universal Encyclopaedia in the Work of Paul Otlet, Patrick Geddes, and Otto Neurath. Perspectives on Science [online]. 2011, 2015-11-25, 19(1): 32-80 [cit. 2015-11-25]. ISSN 10636145. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=57961350&scope=site</ref>
  
Už na konci 19. století se mnozí pokoušeli vytvořit ideální knihovnické třídění. Patří mezi ně např. Cuterrovo expanzivní třídění, katalog Giulina Bonazziho, schéma katalogu Otto Harwiga. Průlom v této problematice však udělal až Američan Melvil Dewey se svým desetinným tříděním. Byl jedním ze zakladatelů Americké knihovnické asociace, nechal založit knihovnický časopis Library Journal, dal podnět k založení první knihovnické školy School of Library Economy. Paul Otlet začal spolupracovat s Henri La Fonteine, chtěli navázat na M. Deweyho.
+
==Dílo==
 +
<br />
 +
Už na konci 19. století se mnozí pokoušeli vytvořit ideální knihovnické třídění. Patří mezi ně např. Cuterrovo expanzivní třídění, katalog Giulina Bonazziho, schéma katalogu Otto Harwiga. Průlom v této problematice však udělal až Američan [[ Melvil Dewey ]] se svým desetinným tříděním. Byl jedním ze zakladatelů Americké knihovnické asociace, nechal založit knihovnický časopis Library Journal, dal podnět k založení první knihovnické školy School of Library Economy. Paul Otlet začal spolupracovat s [[Henri La Fontaine|Henrim La Fontainem]], navázali na M. Deweyho.<ref name="test3">Trojonavá, Kateřina: M jako MDT i Mundaneum.In: Světlík:svět libereckých knihoven.ISSN.1214-2751.č.3 (2012) Dostupné: http://www.kvkli.cz/files/Svetlik/svetlik_44.pdf</ref>
  
V roce 1895 Paul Otlet s Henri La Fonteine založili Mezinárodní institut bibliografie. Paul Otlet je spjat s touto institucí a jejím vývojem. Zde se nachází hodně belgické a zahraniční historické literatury.
+
V roce 1895 Paul Otlet s Henrim La Fontainem založili Mezinárodní institut bibliografie. Paul Otlet je spjat s touto institucí a jejím vývojem. Zde se nachází hodně belgické a zahraniční historické literatury.<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref>
V tom samém roce Paul Otlet a Henri La Fonteine chtěli shromáždit všechny informace o dokumentu na jedno určité místo, kde bude systematicky organizovány a zaevidovány, aby se lépe vyhledávaly. Dali podnět na vznik papírové databáze- databáze se uchovávala na papírových kartičkách, na nichž se nacházeli hesla, nejdříve Otlet s H. L. Fonteinem vytvořili 400 hesel, až se postupně dostali k 16 milionům. Pro třídění těchto hesel vytvořil systém, který nazvali Universal Decimal Classification (UDC). Tato klasifikace vychází z práce M. Deweyho. M. Dewey souhlasil s rozšířením a rozpracováním jeho díla. Dal ale podmínku, že nesmějí změnit obsah první tří desetinných míst.  
+
V tom samém roce Paul Otlet a Henri La Fontaine chtěli shromáždit všechny [[ informace ]] o dokumentu na jedno určité místo, kde bude systematicky organizovány a zaevidovány, aby se lépe vyhledávaly. Dali podnět na vznik papírové databáze- databáze se uchovávala na  
 +
papírových kartičkách, na nichž se nacházeli hesla, nejdříve Otlet s H. La Fontainem vytvořili 400 hesel, až se postupně dostali k 16 milionům. Pro třídění těchto hesel vytvořil systém, který nazvali názvem- [[ Mezinárodní desetinné třídění ]]  (Universal Decimal Classification UDC). Tato klasifikace vychází z práce M. Deweyho. M. Dewey souhlasil s rozšířením a rozpracováním jeho díla. Dal ale podmínku, že nesmějí změnit obsah první tří desetinných míst.<ref name="test3">Trojonavá, Kateřina: M jako MDT i Mundaneum.In: Světlík:svět libereckých knihoven.ISSN.1214-2751.č.3 (2012) Dostupné: http://www.kvkli.cz/files/Svetlik/svetlik_44.pdf</ref>
  
Institut bibliografie přijímal nové spolupracovníky, aby pracovali na vývoji univerzálního katalogu a dělali úpravy na UDC (známe jako MDT), vytvářeli propagandu pro nové bibliografické metody a podílela se na publikování několika Otletových děl. Mezi lety 1895 až 1897 cestoval Evropou a prezentoval zde společnou práci na MDT a získal na svou stranu některé přemýšlivé pozorovatele. Další, které poznal, zůstali nepřesvědčeni.  
+
Institut bibliografie přijímal nové spolupracovníky, aby pracovali na vývoji univerzálního katalogu a dělali úpravy na UDC (známe jako MDT), vytvářeli propagandu pro nové bibliografické metody a podílela se na publikování několika Otletových děl. Mezi lety 1895 až 1897 cestoval Evropou a prezentoval zde společnou práci na MDT a získal na svou stranu některé přemýšlivé pozorovatele. Další, které poznal, zůstali nepřesvědčeni.<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref>
 +
Paul Otlet si přál, aby všichni lidé se dostali ke všem dostupným informacím a to dokonce z domova. Přemýšlel nad myšlenkou, že stvořil centrum vědění, kde by se nacházely veškeré informace o dostupných dokumentech na všech přístupných nosičích té doby, aby se
 +
snadněji dali vyhledat. Své ideje uskutečnil až v roce 1910, když založil instituci, kterou nazval [[ Mundaneum ]]. V období 2. svět. Války když nacisté obsadili Belgii, z Mundanea udělali muzeum třetí říše. Napáchali zde velké škody. Část katalogu se zachovala, byla uzamčena v jedné místnosti Mundenea. Až André Cannon v roce 1985 upozornil na Mundanea a na práci P. Otleta a jeho kolegů. V roce 1998 bylo Mundaneum znovu otevřeno. Sídlí v Mons, kde existuje dodnes.<ref name="test3">Trojonavá, Kateřina: M jako MDT i Mundaneum.In: Světlík:svět libereckých knihoven.ISSN.1214-2751.č.3 (2012) Dostupné: http://www.kvkli.cz/files/Svetlik/svetlik_44.pdf</ref>
 +
 
 +
==Publikace==
 +
<br />
 +
V roce 1905 publikovali knihu Handbook of the Universal Bibliographic Repertory. Tento dokument čítal 2000 stran, nacházeli se zde klasifikace tříd, pomocné tabulky spolu s vysvětlivkami jak celý sytém funguje a jak ho správně využít.<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref>
 +
Otlet se setkal s Georgem Wellsem, jehož díla ho zaujala a sám se inspiroval tím, že aktivně patřil do britského hnutí internacionalistů. Toto hnutí se zaměřovalo na vytvoření světové civilizace- tzv. „nový světový řád“. Hlavní myšlenka se byla zachovat světový mír. Nástrojem této skupiny se měla stát encyklopedie. Tyto encyklopedie, které by vytvořily, obsahovaly by následující myšlenky-vyhnout se nacionálním myšlenkám na vědu a kulturu, místo toho by se zaměřovala pouze na univerzální fakta, poskytla by vzdělání pro širokou veřejnost a podporovala by mír.<ref name="test2">VAN ACKER, Wouter. Internationalist Utopias of Visual Education: The Graphic and Scenographic Transformation of the Universal Encyclopaedia in the Work of Paul Otlet, Patrick Geddes, and Otto Neurath. Perspectives on Science [online]. 2011, 2015-11-25, 19(1): 32-80 [cit. 2015-11-25]. ISSN 10636145. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=57961350&scope=site</ref>. Paul Otlet zemřel v roce 1944. Po jeho smrti uchovávala jeho odkaz malá skupina, která mu zůstala věrná Friends of the Palais Mondial (Association des Amis du Palais Mondial-Sdružení přátel Palais Mondial ).<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref>
 +
 
 +
== Odkazy ==
 +
=== Reference ===
 +
<references/>
  
Paul Otlet si přál, aby všichni lidé se dostali ke všem dostupným informacím a to dokonce z domova. Přemýšlel nad myšlenkou, že stvořil centrum vědění, kde by se nacházely veškeré informace o dostupných dokumentech na všech přístupných nosičích té doby, aby se
+
=== Souvisejí články ===
snadněji dali vyhledat. Své ideje uskutečnil až v roce 1910, když založil instituci, kterou nazval Mundaneum. V období 2. svět. Války když nacisté obsadili Belgii, z Mundanea udělali muzeum třetí říše. Napáchali zde velké škody. Část katalogu se zachovala, byla uzamčena v jedné místnosti Mundenea. Až André Cannon v roce 1985 upozornil na Mundanea a na práci P. Otleta a jeho kolegů. V roce 1998 bylo Mundaneum znovu otevřeno. Sídlí v Mons, kde existuje dodnes.
+
*[[ Mezinárodní desetinné třídění ]]<br />
 +
*[[ Melvil Dewey ]]<br />
 +
*[[ Mundaneum ]]<br />
  
=== Dílo ===
+
=== Klíčová slova ===
+
Mezinárodní desetinné třídění, Henri La Fontaine, Melvil Dewey, MDT, Mundaneum
V roce 1905 publikovali knihu Handbook of the Universal Bibliographic Repertory. Tento dokument čítal 2000 stran, nacházeli se zde klasifikace tříd, pomocné tabulky spolu s vysvětlivkami jak celý sytém funguje a jak ho správně využít.
 
Otlet se setkal s Georgem Wellsem, jehož díla ho zaujala a sám se inspiroval tím, že aktivně patřil do britského hnutí internacionalistů. Toto hnutí se zaměřovalo na vytvoření světové civilizace- tzv. „nový světový řád“. Hlavní myšlenka se byla zachovat světový mír. Nástrojem této skupiny se měla stát encyklopedie. Tyto encyklopedie, které by vytvořily, obsahovaly by následující myšlenky-vyhnout se nacionálním myšlenkám na vědu a kulturu, místo toho by se zaměřovala pouze na univerzální fakta, poskytla by vzdělání pro širokou veřejnost a podporovala by mír. Paul Otlet zemřel v roce 1944. Po jeho smrti uchovávala jeho odkaz malá skupina, která mu zůstala věrná Friends of the Palais Mondial (Association des Amis du Palais Mondial-Sdružení přátel Palais Mondial ).
 
  
=== Zdroje ===
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]

Aktuální verze z 7. 10. 2019, 14:09

Paul Otlet


Narodil se v Bruselu roku 1868 do měšťanské rodiny. Úspěšně složil všechny zkoušky na právech na univerzitě v Bruselu.[1] Informační věda zaujímala jednu z hlavních naplní jeho výzkumu, zaměřoval se na její historii, konkrétně na koncepci dokumentace, která se vyvinula se z bibliografie a informační vědy. Otlet definoval dokumentaci jako řádný celek myšlenek, která přechází od komunikace k distribuci informací.[2]

Dílo


Už na konci 19. století se mnozí pokoušeli vytvořit ideální knihovnické třídění. Patří mezi ně např. Cuterrovo expanzivní třídění, katalog Giulina Bonazziho, schéma katalogu Otto Harwiga. Průlom v této problematice však udělal až Američan Melvil Dewey se svým desetinným tříděním. Byl jedním ze zakladatelů Americké knihovnické asociace, nechal založit knihovnický časopis Library Journal, dal podnět k založení první knihovnické školy School of Library Economy. Paul Otlet začal spolupracovat s Henrim La Fontainem, navázali na M. Deweyho.[3]

V roce 1895 Paul Otlet s Henrim La Fontainem založili Mezinárodní institut bibliografie. Paul Otlet je spjat s touto institucí a jejím vývojem. Zde se nachází hodně belgické a zahraniční historické literatury.[1] V tom samém roce Paul Otlet a Henri La Fontaine chtěli shromáždit všechny informace o dokumentu na jedno určité místo, kde bude systematicky organizovány a zaevidovány, aby se lépe vyhledávaly. Dali podnět na vznik papírové databáze- databáze se uchovávala na papírových kartičkách, na nichž se nacházeli hesla, nejdříve Otlet s H. La Fontainem vytvořili 400 hesel, až se postupně dostali k 16 milionům. Pro třídění těchto hesel vytvořil systém, který nazvali názvem- Mezinárodní desetinné třídění (Universal Decimal Classification UDC). Tato klasifikace vychází z práce M. Deweyho. M. Dewey souhlasil s rozšířením a rozpracováním jeho díla. Dal ale podmínku, že nesmějí změnit obsah první tří desetinných míst.[3]

Institut bibliografie přijímal nové spolupracovníky, aby pracovali na vývoji univerzálního katalogu a dělali úpravy na UDC (známe jako MDT), vytvářeli propagandu pro nové bibliografické metody a podílela se na publikování několika Otletových děl. Mezi lety 1895 až 1897 cestoval Evropou a prezentoval zde společnou práci na MDT a získal na svou stranu některé přemýšlivé pozorovatele. Další, které poznal, zůstali nepřesvědčeni.[1] Paul Otlet si přál, aby všichni lidé se dostali ke všem dostupným informacím a to dokonce z domova. Přemýšlel nad myšlenkou, že stvořil centrum vědění, kde by se nacházely veškeré informace o dostupných dokumentech na všech přístupných nosičích té doby, aby se snadněji dali vyhledat. Své ideje uskutečnil až v roce 1910, když založil instituci, kterou nazval Mundaneum . V období 2. svět. Války když nacisté obsadili Belgii, z Mundanea udělali muzeum třetí říše. Napáchali zde velké škody. Část katalogu se zachovala, byla uzamčena v jedné místnosti Mundenea. Až André Cannon v roce 1985 upozornil na Mundanea a na práci P. Otleta a jeho kolegů. V roce 1998 bylo Mundaneum znovu otevřeno. Sídlí v Mons, kde existuje dodnes.[3]

Publikace


V roce 1905 publikovali knihu Handbook of the Universal Bibliographic Repertory. Tento dokument čítal 2000 stran, nacházeli se zde klasifikace tříd, pomocné tabulky spolu s vysvětlivkami jak celý sytém funguje a jak ho správně využít.[1] Otlet se setkal s Georgem Wellsem, jehož díla ho zaujala a sám se inspiroval tím, že aktivně patřil do britského hnutí internacionalistů. Toto hnutí se zaměřovalo na vytvoření světové civilizace- tzv. „nový světový řád“. Hlavní myšlenka se byla zachovat světový mír. Nástrojem této skupiny se měla stát encyklopedie. Tyto encyklopedie, které by vytvořily, obsahovaly by následující myšlenky-vyhnout se nacionálním myšlenkám na vědu a kulturu, místo toho by se zaměřovala pouze na univerzální fakta, poskytla by vzdělání pro širokou veřejnost a podporovala by mír.[2]. Paul Otlet zemřel v roce 1944. Po jeho smrti uchovávala jeho odkaz malá skupina, která mu zůstala věrná Friends of the Palais Mondial (Association des Amis du Palais Mondial-Sdružení přátel Palais Mondial ).[1]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site
  2. 2,0 2,1 VAN ACKER, Wouter. Internationalist Utopias of Visual Education: The Graphic and Scenographic Transformation of the Universal Encyclopaedia in the Work of Paul Otlet, Patrick Geddes, and Otto Neurath. Perspectives on Science [online]. 2011, 2015-11-25, 19(1): 32-80 [cit. 2015-11-25]. ISSN 10636145. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=57961350&scope=site
  3. 3,0 3,1 3,2 Trojonavá, Kateřina: M jako MDT i Mundaneum.In: Světlík:svět libereckých knihoven.ISSN.1214-2751.č.3 (2012) Dostupné: http://www.kvkli.cz/files/Svetlik/svetlik_44.pdf

Souvisejí články

Klíčová slova

Mezinárodní desetinné třídění, Henri La Fontaine, Melvil Dewey, MDT, Mundaneum